Jan Coufal (1978) vystudoval scenáristiku a dramaturgii na pražské FAMU. Nyní je scenáristou na volné noze, pracuje jako dramaturg festivalu Zlínský pes a je provozovatelem kina v Telči.
Jaká je návštěvnost kina v Telči?
Telč má asi 5500 obyvatel. Hrajeme dvakrát týdně. Roční návštěvnost máme kolem 9000, což je velmi nadprůměrný výsledek. Loňský rok byl krizový, ale to byl všude.
O jaké filmy je u vás největší zájem?
Nejvíc se chodí na české filmy: Želary, Pupendo, Nuda v Brně, Kameňák. Bývá vyprodáno, můžeme je i reprízovat. Ze zahraničních filmů jsou nejnavštěvovanější ty největší trháky jako Pán prstenů, Harry Potter a Ohnivý pohár, ale i Umučení Krista. To je stejné jako v celorepublikovém žebříčku návštěvnosti. Není to tak, že by se ve velkém městě chodilo na něco jiného než tady.
Jak si vybíráte filmy, které budete uvádět?
Samozřejmě vybírám filmy, u kterých si myslím, že přijde víc lidí. A současně do filmového klubu ty, které považuji za zajímavé. Filmový klub máme jednou, maximálně dvakrát za měsíc - a na filmy uváděné v rámci filmového klubu přijde maximálně 30 diváků. Filmový klub v podstatě dotujeme uváděním komerčních titulů.
A jaký je tedy smysl existence filmového klubu?
Myslím, že filmový klub by měl být součástí každého kina. I když na něj přijde třeba jen deset diváků, ale jsou tím filmem nadšeni a objeví si v kinematografii něco nového, má to svůj smysl.
Jak přilákat diváky na umělečtější tituly?
Je to každopádně otázka výchovy. Když se třeba studenti v rámci promítání pro školy naučí chodit na kvalitnější filmy, dá se předpokládat, že budou i nadále vyhledávat náročnější tituly. Myslím, že propagace menšinových filmů například reklamou zase tolik nefunguje.
Jaký je zájem o filmy uváděné v Projektu 100?
Projekt 100 nehrajeme celý; z těch deseti titulů vyberu do klubu třeba jen dva. Beru ohled na to, že třeba na Křižník Potěmkin tady moc lidí nepřijde. Když dám Dvojí život Veroniky, tak na ten nejspíš taky nikdo nepřijde, ale já ho chci vidět. Funguje tu i filmový klub pro střední školy v rámci projektu Film a škola, kam mají studenti možnost chodit zadarmo jednou za měsíc - tam jim vyberu během roku z Projektu 100 víc snímků. Mám při výběru větší volnost právě v tom, že je to zadarmo; návštěvnost z řad studentů.je možná i díky tomu docela dobrá.
Takže vybíráte na tyhle školní projekce i filmy, na které by jinak lidé do kina nepřišli?
Zohledňuju hlavně to, aby šlo o významné dílo v dějinách kinematografie. V rámci promítání pro školy jsme v poslední době uvedli Trierovy Idioty, Krátký film o lásce a Krátký film o zabíjení Krzysztofa Kieślowského, Vláčilovu Markétu Lazarovou, Amarcord Federica Felliniho a teď Menzelovy Skřivánky na niti. V nejbližší době chystáme ještě Andreje Rubleva, Zvětšeninu, Modrý samet, Ucho a Žert.
Bojíte se multiplexů?
Nejbližší je v Brně; mluví se o možném vzniku multikina v Jihlavě. To by mohlo znamenat velký problém pro místní, jihlavská kina. Někteří lidé asi začnou jezdit do multikina, užít si to pohodlí, my přece jen máme staré kino, mono zvuk; tam to budou mít se vším všudy. Ale v multikině zase bude lístek stát kolem 150 korun a my máme vstupné 65 korun. Předpokládám, že u těch největších hitů, jako je Harry Potter nebo King Kong, by se blízkost multikina mohla projevit, ale v celkové návštěvnosti to snad tolik nepocítíme.
Dáváte vy sám přednost umělečtějším snímkům, nebo komerčním?
Rád se podívám na jakýkoliv dobrý film, takhle to moc nerozlišuju. Z Projektu 100 se těším na Dvojí život Veroniky, protože mám rád tvorbu Krzysztofa Kieślowského a tento jediný film jsem zatím neviděl. Z takzvaných komerčních titulů se mi v poslední době líbila Kletba bratří Grimmů. A těším se na King Konga.
