Vítězem Toronta se stal zadrhávající král Colin Firth

Michal Procházka, Toronto
20. 9. 2010 11:03
Festivalu letos opět dominovala americká produkce
Foto: Aktuálně.cz

Toronto -  Tradiční cena diváků torontského festivalu připadla na závěr 35. ročníku snímku Toma Hoopera Králova řeč. Stále se rozmáhající filmový podnik světového významu sice nemá statutární soutěž ani ani porotu, ale i úspěch u publika pasuje britskou a mimořádně vtipnou komedii do první řady favoritů nadcházející Oscarů - a to hned v několika kategoriích. Připomeňme, že loňským vítězem z Toronta byl Milionář z chatrče, který o půl roku později ovládl oscarovou noc.

Snímek natočený v koprodukci Austrálie a Velké Británie vypráví o králi Jiřím VI., otci současné královny Alžběty II., který nastoupil na britský trůn po abdikaci svého bratra v předvečer začátku 2. světové války. Nepřipravený mladík bez ambicí i chuti panovat a bez nezbytné společenské výbavy se potýká se základními problémy panovnického majestátu, zejména neumí mluvit před zástupy.

Čtěte také:
Toronto vidělo nového, ještě krvavějšího Oldboye
Redford ukazuje Americe, že má v základech i manipulaci
Eastwoodův výlet do života po životě jen smrtelně nudí
Boyle natočil místo filmu adrenalinové video o amputaci
Hokejová máma zahájila filmovou sklizeň v Torontu

V zájmu záchrany monarchie je proto ke dvoru povolán svérázný plebejský logoped Lionel Logue z Austrálie, který měl Jiřího naučit dobrému a přesvědčivému projevut. Z následného střetu kultur a společenských vrstev vzniklo povedené drama, jež koření odzbrojující britský humor.

Foto: Reuters

Ze snímku, jenž dobře charekterizuje letošní ročník, stojí pozornost stojí výkon Colina Firtha, jenž si po Single Manovi řekl královskou rolí o další nominaci na Oscara. Návrh na zlatou sošku by nakonec nemusel uniknout ani Geoffreymu Rushovi za cizokrajného učitele výslovnosti a dikce. V Torontu si jen někteří novináři pokládali otázku, jestli distribuční společnost Weinsteins zvládne v předoscarové kampani roli favorita.

Bez hereckých šancí nebude ani Mike Mills (proslavil se filmem Thumbsucker) s indie dramatem Začátečníci, které může zaujmout i tématem. Tady by si zasloužil sošku takřka osmdesátiletý Christopher Plummer. Představitel mafiánů a tvrďáků se objevil v roli otce umírajícího na rakovinu, který se musí svěřit synovi (Ewan McGregor) i s pravdou o dosud tajené homosexualitě a mnohem mladším příteli.

Toronto po Benátkách také znovu ptvrdilo, že na ženského hereckého Oscara by mohla mířit Natalie Portmanová za to, jak ztvárnila tanečnici v Aronofského dramatu Black Swan (Černá labuť). 

Opatrné obchody

Mezi stovkou světových premiér v Torontu odhalují americká studia první triumfy a potenciální oscarové favority nadcházející sezóny. Naopak evropské a festivalové snímky uvedené předtím týdnem hlavně v Benátkách (ale někdy i v květnovém Cannes) hledají v ontarijské metropoli kupce a zejména přístup na americký trh.

Foto: Reuters

V Torontu se letos po dvou letech opět skutečně, i když ještě opatrně obchodovalo. Mezi největší nákupy patřila akvizice Universalu na adaptaci románu kanadského autora Mordecaie Richlera Barneyho verze s Paulema Giamattim v hlavní roli či nákup rodinného dramatu Králičí nora Johna Camerona Mitchella.

Psychologický film vypráví o rodičích vyrovnávajících se s tragickou ztrátou syna. Nicol Kidmanová tu předvedla jeden ze svých mimořádných výkonů v roli zraněné ženy, která v sobě skrývá smutek i záštiplný vztek. I její kultivované drama, které produkovala ve vlastní společnosti, může svým kalsickým humanistickým poselstvím patřit oscarové adepty.

Po skončení festivalu si mnou ruce i autoři americké komedie se superhrdinským motivem SUPER, v níž se snaží ušlápnutý manžel získat zpět svou ženu z rukou drogového dealera. Natočil ji James Gunn s Liv Tylerovou, Rainn Wilsonem a Ellen Pageovou.

Atraktivní byl pro nákupčí melancholický snímek Everything Must Go (Všechno musí jít pryč) Dana Rushe o muži, který přichází během několika hodin o všechno. Nakonec ve všech anglofonních zemích bude distribuována zlobivá Dirty Girl skrývající pod provokativním názvem road movie středoškolačky na útěku před učiteli a nešťastným dětstvím . S velkým citem jej natočila mladá americká režisérka Abe Sylvia.

Americký film především

Foto: Reuters

Objevem se tu stal americký filmař Shawn Ku se snímkem Beautiful Boy nahlížejícím bez „fotrovských" předsudků téma střelby teenagerů ve škole. Maria Bello a Michael Sheen představují rodiče zasažené a šokované zprávou, že jejich pubertální syn rozpoutal krveprolití. Stranou veřejnosti i novinářů se náhle musí vyrovnávat s vlastním selháním.

Už je jisté, že ještě před americkými volbami do Kongresu bude mít za mořem premiéru i výbušné podobenství o neoliberalismu a státní korupci - politické drama Casino Jack režiséra George Hickenloopera inspirované příběhem skutečného lobbisty Abramoffa.

Nejlepším kanadským snímkem byl zvolen film Incendis, v nichž Denis Villeneuve sleduje cestu ze Západu na Střední východ. Dva sourozenci se podle poslední vůle své matky vydávají hledat ztraceného otce a neznámého bratra, o jehož existenci neměli tušení. Přitom objevují realitu odlišné a nebezpečné části světa, kterou nelze vymazat z mysli.

Jinak se ale obří přehlídka podle ohlasů až příliš se soustřeďuje na americký či anglicky mluvený film - odráží zároveň jeho rostoucí kvalitu, ale také dominanci a „zahleděnost do sebe". Letos bylo ještě těžší nalákat severoamerické novináře i nákupčí na filmy z jiných zemí a kontinentů, ačkoli třeba asijské kinematografie přivezly velmi silné kolekce svědčící o jejich rozmachu a snaze nastoupit na globální trh.

Foto: Aktuálně.cz

Podle kontraktů to ale vypadá, že publikum pořád nejvíc lákají americké recepty i příběhy. A když se američtí nákupčí objevili někde jinde, sáhli třeba po Ozonově komedii Potiche z buržoazní rodiny, která zažívá ženskou vzpouru domácí paničky v podání Catherine Deneuve.

Mamutí Toronto už tolik nepomáhá ani produkčním i distribučním možnostem excentričtějších a originálnějších projektů, které „po roce 2008 propadly ve financování do černé díry". „Žijeme v nejistém světě plném úzkosti, což se odráží i na tématech filmů z festivalu," přiznává jeden z hlavounů torontské přehlídky Piers Handling.

„Investoři si dávají mnohem víc pozor. Vybírají si pouze jisté projekty a nepouštějí se do rizika," doplnil ho analytik a filmový novinář Tom Lowry z magazínu Variety. Projekt bez skutečné celebrity nemá naději na úspěch, naopak současný stav napomáhá vzniku nových výrobních společností, které si zakládají samy hollywoodské hvězdy.

Koho mají podporovat festivaly

Programu i letos dominovaly americké thrillery a pak kvalitní přepisy literárních předloh a bestsellerů, často s rodinnými zápletkami. Nechyběly ani remaky. Až na několik menších filmů se neobjevilo nic překvapivého a odvážného, co by se vymykalo distribučnímu standardu divácky vstřícných, ale zároveň umělecky přece jen ambicióznějších filmů.

Foto: Reuters

Situace menších a nezávislejších filmů je složitá. Před Torontem jim letos moc nepomohly ani prestižní evropské festivaly a jejich poroty. Novináři dodnes neskousli cenu za režii v Cannes, kterou sbor porotců v čele s Timem Burtonem přiřkl Mathieu Amalricovi za režijně nepovedený film Na turné.

Tarantinova benátská porota za sebou před pár dny zanechala ještě mnohem víc rozpaků, když zcela pominula podle mnohých nejlepší film soutěže, nezávislý Meek's Cutoff od Kelly Reichardtové.

Benátský šéf Marco Muller se přitom dušoval, že se u nich mají víc uvádět nezávislé filmy či snímky z dalších teritorií, neboť jim může festival napomoct právě v cestě na trh do Toronta a za diváky vůbec. „Hrát filmy, které si svou cestu tam najdou tak jako tak, už nemá takový význam," prohlásil.

Nový locarnský šéf Olivier Pere dokonce přímo řekl, že festivaly by měly napříště především objevovat mladé a nové talenty a napomáhat vzniku kvalitních filmů: „Už nebudou pouhou přehlídkou filmů, o nichž píšou kritici a na které chodí diváci."

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Bývalý trenér Atlética, který vedl i Bejbla, zemřel ve věku 71 let

Bývalý srbský fotbalista a trenér Radomir Antič zemřel v Madridu ve věku 71 let. O jeho úmrtí bez bližších podrobností jako první informovalo na svém webu Atlético Madrid, s nímž mimo jiné slavil double. Ve Španělsku trénoval i velké rivaly Real Madrid a Barcelonu.

V Atléticu, v němž vedl i českého reprezentanta Radka Bejbla, působil natřikrát v letech 1995 až 2000. V první sezoně 1995/96 s klubem triumfoval v lize i v domácím poháru. Celkem ve Španělsku strávil 16 let ze své trenérské kariéry.

V letech 2008 až 2010 vedl Antič srbský národní tým, poté si vyzkoušel angažmá v čínské lize. Naposledy trénoval v roce 2015 tým Che-pej China Fortune.

Zdroj: ČTK
Další zprávy