Los Angeles - Rodina herce Johna Travolty byla silně zasažena, když jejich šestnáctiletý syn Jett trpící autismem 2. ledna zemřel na udušení v koupelně jejich bahamského víkendového sídla.
Filmová hvězda se poté načas stáhla z veřejného života a nejprve ani nepřipojila ke kolegovi Denzelu Washingtonovi při propagování nového snímku Únos vlaku Pelham 1 2 3 (The Taking of Pelham 1 2 3) - remaku klasického lupičského thrilleru ze 70. let.
Nakonec ale před páteční americkou premiérou na své osobní stránce Travolta.com přece jen oslovil fanoušky, ať neváhají film navštívit, neboť nebudou zklamáni. V prohlášení děkuje hereckým kolegům a tvůrcům snímku za to, že poskytli tak jeho rodině víc času "vyrovnat se s tak těžkou ztrátou".
Travolta věnoval speciální poděkování i režiséru Tonymu Scottovi - za to, že mu dal možnost „nahlédnout do geniálního zločineckého mozku a nakonec jím i stát".
Ztvárnil tu totiž hlavní zápornou roli. Bývalého trestance, součástí jehož image je bradka a rozsáhlé tetování, který se říká Ryder a má ďábelský plán: unese soupravu metra a od města požaduje desetimilionové výkupné.
Není to první Travoltův zloduch, exceloval minimálně už ve filmech Johna Woo Operace: Zlomený šíp a Tváří v tvář a o něco méně v nepovedených akčních snímcích Swordfish: Operaci hacker a Kat.
Denzel Washington je opět za kladného hrdinu: „obyčejného" tloustnoucího dispečera metra, který bude muset poprvé v životě vzít do ruky zbraň.
V originálním snímku z roku 1974 natočeném podle románu Johna Godeye proti sobě stanuli Walter Matthau a Robert Shaw. Nový film sice vychází jak z románu, tak z prvního filmu, ale musel respektovat vývoj současné komunikační a monitorovací technologie.
Scenárista Brian Helgeland (L. A. přísně tajné, Spiknutí, Odplata, Tajemná řeka, Muž v ohni) tak měl podstatně ztíženou úlohu, jak pomoci zločinci obalamutit všechny bezpečnostní systémy.
Také pozice hrdinů se trochu proměnily: film minimálně poukazuje i na zkorumpovanost představitelů města - a není divu, že starostu hraje James Gandolfini známý z mafiánského seriálu Sopránovi.
Dosavadní ohlasy recenzentů na film jsou nicméně hodně smíšené; převládají ty negativní, jež se většinou odvolávají k původní verzi filmu - ve srovnání s remakem jednoduché, prosté, inteligentní a účinné.
Dustin Putman ze stránky TheMovieBoy.com výslovně napsal, ze jde o „naprostou bastardizaci všeho, co bylo dobře utažené, důležité a pamatování hodné na klasice z roku 1974". Jedním z bodů může být i slavné kódové označení zločinců pomocí barev: které pak převzal Quentin Tarantino ve svém debutu Gauneři.
Odstíněněji to popsal Emanuel Levy, podle něj je výsledek smíšenější. Zatímco charakterizace postav je podle něj díky Helgelandově scénáři hlubší a ostřejší, film jako celek trpí přebujelým stylem plným kudrlinek a poslední (třetí) dějství je natolik nesmyslné, že téměř neguje všechny zbylé dobré prvky.
Počítačovost přístupu Tonyho Scotta, s níž za sebou stříhá obrazy, vyvolala v Nicku Shagerovi z magazínu Slant otázku: „Nerežírovala ten film ve skutečnosti aplikace Google Earth?" Scottův zběsilý režijní styl, který si propracovává od Muže v ohni přes Domino až k Deja Vu, v mnoha kriticích vyvolává téměř epileptické záchvaty.
Nakonec ale skoro všichni svorně chválí herecké výkony obou hlavních představitelů. Jen je škoda, že se prý ocitli v tak překombinovaném scénáři. A Travolta na sebe svým výkonem možná až příliš strhává pozornost.
Jak se ovšem opakuje v mnoha článcích, Únos vlaku Pelham je film, který přesně vytyčuje zlom v dobové náladě. Jeho téma terorismu už v sobě nemá nádech 11. září a na otázku „Proč jste neunesli letadlo" zločinci odpovídají „Protože se bojíme lítání".
Film funguje spíše jako komentář k finanční krizi způsobené hrabivostí psychopatických rozměrů. Ryder stejně jako většina mimořádně inteligentních filmových padouchů se považuje za spravedlivého mstitele a takřka filozofa, ale ve skutečnosti je jen démonickou karikaturou kultury, která vyznává peníze a pak o ně náhle přijde.
Do českých kin snímek Únos vlaku Pelham 1 2 3 přijde až dva měsíce po Americe, tedy 13. srpna.