Osmidílná řada je typický spin-off, tedy od již existujícího díla odvozený seriál, který z vedlejších postav vytváří ústřední aktéry. V tomto případě jsou jimi londýnští výrostci, v angličtině nazývaní Baker Street Irregulars, přítomní již v kanonickém díle sira Arthura Conana Doyla. V něm Holmesovi pomáhají s vyšetřováním na pochybných místech, která Velký detektiv z různých důvodů nemůže navštívit osobně.
Mladiství pátrači sehráli důležitou roli hned v prvním holmesovském románu Studie v šarlatové z roku 1887. Doktor John Watson je v něm popisuje jako "šest těch nejšpinavějších a nejroztrhanějších kluků, jaké kdy viděl". Holmes mu ovšem opáčí, že "jediný z těchhle malých uličníků udělá víc práce než tucet policajtů".
Tvůrce seriálu Tom Bidwell však na scénu zločinu uvádí odlišnou partu dospívajících darebů, než jaká se občas objevila v holmesiádách. A navzdory podobnému názvu nemají nic společného ani se čtyřdílným knižním cyklem Sherlock Holmes a příležitostní malí detektivové z Baker Street, který v letech 2006 až 2010 napsali Tracy Macková a Michael Citrin.
V novince si pro vyšetřování tajemných zločinů, v jejichž pozadí stojí démonické síly, "dickensovské" děti ulice nenajímá Sherlock Holmes, ale doktor Watson. Zatímco v knihách detektivovi pomáhali bělošští chlapci, série je z genderového, rasového, a dokonce i sociálního hlediska až hyperkorektně rozmanitá.
Čtyřčlennou tlupu puberťáků ze sirotčince, kterým inkognito pomáhá vrstevník z královské rodiny, vede sedmnáctiletá houževnatá dívka čínského původu Bea v podání herecky solidní, s ohledem na její věk ale nepatřičně obsazené čtyřiadvacetileté Thaddey Grahamové. S kumpány se snaží přijít na kloub nejen hrůzným zločinům, zároveň rozkrývá bolestivou minulost vlastní rodiny i přísně střežené tajemství samotného Holmese.
Zatímco první čtyři epizody uzavírají případy vždy na konci dílu, druhá polovina série se zaměřuje na urputný boj teenagerů s Temnotou, která vstoupila do viktoriánského Londýna a mění lidi v monstra.
Všechny části propojují ojedinělé paranormální schopnosti Beainy mladší a křehčí sestry Jessie, jíž ztělesňuje Darci Shawová, představitelka mladé Judy Garlandové v dramatu Judy. Jessie, již pronásledují hrůzné noční můry, totiž dokáže vstupovat do cizích myslí i vzpomínek.
Na rozdíl od loňské hravě odlehčené sherlockovské variace Enola Holmesová, která na Netflixu představila Sherlockovu vynalézavou mladší sestru, novinka posouvá příběh do jiného žánru. Namísto viktoriánské detektivky vytváří chvílemi až nečekaně temný a krvavý horor s prvky nadpřirozena, který má blíže spíše k tvorbě H. P. Lovecrafta než sira Arthura Conana Doyla.
Okultistické prvky by samy o sobě nevadily, mimo jiné i proto, že sám Doyle - v přímém kontrastu k přísně racionálnímu hrdinovi, jehož vytvořil - inklinoval ke spiritismu. Na tuto skutečnost naráží jedna z nejlepších kapitol seriálu nazvaná Ipsissimus, ve které jsou vyvražďováni členové tajné společnosti zasvěcenců a jejich mrtvoly končí aranžovány podle výjevů na tarotových kartách.
Seriál sice zdařile evokuje atmosféru viktoriánského Londýna s drkotajícími drožkami v zablácených chudinských uličkách s matným plynovým osvětlením, tvůrci ale do tohoto prostředí roubují žánrově nesourodé prvky. Zjevují se havrani unášející novorozeňata, zombie vylézající z hrobů i jakási variace frankensteinovského monstra.
Přestože autorům nelze upřít schopnost navodit napětí, splétají dohromady příliš mnoho dějových linií a žánrů. A to včetně melodramatického motivu nenaplněné lásky mezi zástupci různých společenských tříd. Chaotické a předimenzované finále pak zjevně nechává pootevřené dveře pro další pokračování.
Ze dvou protagonistů Doyleových příběhů se stávají postavy vedlejší. Sherlock Holmes se do pátrání osobně zapojuje až ve druhé části minisérie, což tvůrci odůvodňují "skutečnou rolí" malých detektivů při vyšetřování případů, které mu byly svěřeny.
Pětatřicetiletý Henry Lloyd-Hughes sice na omezeném prostoru, přesto vcelku přesvědčivě ztvárňuje Holmese jako na drogách závislou lidskou trosku, která se válí ve vlastní moči a zvratkách. Přestože nenosí károvaný převlečník, má hlavu oholenou jako trestanec a je už jenom stínem svého dřívějšího já. V občasných excentrických gestech nebo záblesku v očích lze vyčíst pozůstatky marnivé celebrity, která oslňovala brilantními úsudky.
Podobně radikální transformaci prodělal doktor Watson. Detektivův společník je zpočátku líčen jako bezectný manipulátor, jehož chování motivuje žárlivé hříšné pouto k Holmesovi. Ani to nevadí, neboť i Watsonova postava v různých apokryfních filmových nebo literárních dílech prošla - jak dokládá například spisovatel David Stuart Davies ve znamenité revizionistické šarádě Dvojí hra na Baker Street z roku 2004 - řadou až svatokrádežných proměn.
Johna Watsona hraje charismatický Brit tmavé pleti Royce Pierreson, což lze vnímat i jako další úlitbu současnému trendu takzvaného blackwashingu, tedy obsazování prokazatelně bělošských postav černochy. Pro děj nemá změna Watsonova rasového původu žádný význam a působí podobně nepřirozeně, jako když v dobách zcela opačné castingové praxe - tedy whitewashingu - například John Wayne hrál mongolského dobyvatele Čingischána.
Přestože změn doznaly také další klasické postavy, včetně Sherlockova bratra Mycrofta, inspektora Lestradea nebo paní Hudsonové, v minisérii lze najít i přímé odkazy na Doyleův kánon. Tvůrci série například přejímají typickou dvojlomnost příběhů, v nichž má vyšetřovaný zločin kořeny v provinění, tragédii nebo zradě z dávné minulosti.
Minisérie také variuje několik známých motivů. Například úsilí ženy snažící se krátce před smrtí vlastní prolitou krví napsat vzkaz, který by poukázal na stopu vraha, připomíná jednu z klíčových sekvencí románu Studie v šarlatové.
Holmesovský kult samozřejmě není nedotknutelný a po pietním britském seriálu s Jeremym Brettem, jenž vznikl v letech 1984 až 1994 a právě ho vysílá Česká televize, zřejmě nemá příliš smysl natáčet další věrnou adaptaci původních holmesiád.
Příležitostní detektivové z Baker Street nejsou zdaleka první, kdo holmesovskou mytologii rouhačsky rozvrací a přizpůsobuje ji nové generaci diváků. Je však otázka, proč využívat postavu mistra dedukce v příběhu, v němž má víceméně zástupnou roli a který se v prvních čtyřech epizodách bez něj dokonce zcela obejde.
Seriál
Příležitostní detektivové z Baker Street
Tvůrce: Tom Bidwell
Seriál je k vidění na Netflixu
