Recenze: Spielbergův Obr Dobr je jednou z nejlepších disneyovek poslední doby

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
Aktualizováno 1. 9. 2016 9:52
Pohádka Obr Dobr, která měla světovou premiéru na filmovém festivalu v Cannes, je posledním scénářem zesnulé autorky E. T. - Mimozemšťana Melissy Mathisonové. A Steven Spielberg ji jako svůj první film natočil pro studio Disney. Film přímo z Cannes rezenzoval Tomáš Stejskal, česká kina ho uvedou od 1. září.
Obr Dobr
Obr Dobr | Foto: Disney / Cannes

Příběh spisovatele Roalda Dahla o setkání dvou milých osamělých bytostí, osiřelé Sofie žijící v londýnském sirotčinci a Moc Hodného Obra, který pochopitelně žije v Zemi obrů, se už po prvním vydání v roce 1982 stal dětskou klasikou. Nyní ji zfilmoval jeden z mála žijících klasiků Hollywoodu.

Filmy postavené na chemii mezi dvěma protagonisty to mívají těžké. A když je jedna z postav vysoká skoro sedm a půl metru a ještě vytvořená počítačem, snadno by mezi obrem a drobnou holčičkou mohla na plátně vzniknout propast.

Naštěstí obr dostal hlas a oči Marka Rylance, herce, který zazářil v posledním Spielbergově dramatu Most špionů natolik, že s ním režisér – zvyklý střídat herce projekt od projektu – chce spolupracovat nadále.

Rylance, jenž v Mostu špionů dokázal ztvárnit sovětského agenta s až dobrotivou skromností, překypoval v Cannes po Spielbergově boku úsměvem, a slavný režisér na tiskové konferenci prohlásil, že se z nich stali přátelé. U Spielberga, který si lidi od filmu příliš blízko nepouští, zjevně nešlo jen o zdvořilá slova.

„Asi nejvíc ze všech svých filmů jsem se přiblížil k love story,“ uvedl na festivalu Spielberg. A má pravdu, i když ve filmu Obr Dobr je to spíše láska jako mezi dědečkem a vnučkou. I ve scénách, kde protagonisty dělí obří vzdálenosti a které se natáčely tak, že Rylance na debutující dětskou herečku při natáčení mluvil z jeřábu, je v prostoru mezi oběma postavami cítit hluboká náklonnost.

Tohle umí jen velcí režiséři. Spielberg měl ve svých předchozích vážných dobových dramatech možná větší ambice a nepochybně mnohem složitěji „vyprávěl obrazem“, v čemž je stále mistrem. Ale právě v jeho dětských filmech, jako byli E.T. – Mimozemšťan nebo nedávná Tintinova dobrodružství, nakonec nejlépe ožívají kouzla filmové magie a a sentiment je tu zcela namístě.

Nový film začíná v Londýně 80. let, ale většinu času se odehrává v Zemi obrů, kde tráva slouží jako koberec i přikrývka. Kromě Obra Dobra tu bydlí dalších devět obhroublých, ještě dvakrát tak velkých a také poněkud lidožravých oblud se jmény jako Děckožvyk či Drtichlap.

V první půli, kdy Dobr chrání maličkou Sofii před nástrahami své země, jde ve filmu především o vizuální hrátky. Vše kromě Sofie tu vzniklo v počítači. A byť Spielberg skvěle dokáže akcentovat rozdílnost měřítek, ponořit se do odpudivých, nahnile vypadajících místních „okurek“ či rozehrát divoký souboj obrů používajících místo bruslí automobily, neudrží zaujetí diváků pořád na maximu.

Ale pak přijde zvrat, přesun do Buckinghamského paláce a střetnutí pohádkového světa s upjatou britskou realitou v čele s královnou a její hradní stráží. Tady Spielberg ustojí i balancování na nejvachrlatějším terénu dětských filmů, jímž jsou prdící vtipy. Je to pohyb na hraně frašky, ale povýšit pšoukání na uvěřitelný projev respektu k jiným kulturám vyžaduje koňskou dávku citu.

Spielberg se po celou dobu prakticky neodpoutá od žánru pohádky. V Obru Dobrovi ale možná nejšikovnější žijící hollywoodský režisér demonstruje své řemeslné kvality, když dokáže ke královskému stolu přivést obra a do země plné snů vnese moderní vojenskou techniku a realistickou akci. Ani na okamžik přitom film „nedrhne“.

Obr Dobr je jednou z nejlepších disneyovek poslední doby. Z výdobytků moderní trikové technologie zvané „performance capturing“ Spielberg vydestiloval čistě filmovou chemii, které je těžké nepodlehnout.

Obr Dobr - trailer | Video: Disney
 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 minutami

Evropská komise chce investovat do obnovy unijních ekonomik 750 miliard eur

Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, který navrhuje kromě dosavadních zdrojů naplnit příjmy v podobě nových ekologických či digitálních daní. ČTK to sdělily zdroje obeznámené s návrhem, který předsedkyně EK Ursula von der Leyenová odpoledne oficiálně představí Evropskému parlamentu.

ČTK s odkazem na zdroje současně informovala o tom, že objem rozpočtu Evropské unii na příštích sedm let bude podle návrhu EK 1,1 bilionu eur. Jako nové zdroje příjmů navrhuje emisní povolenky či uhlíkovou daň

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Strážníci získají nárok na odchodné, rozhodla sněmovna

O nároku na odchodné strážníků ve středu rozhodla Sněmovna, která zároveň odmítla senátní úpravy podmínek odchodného i zmírnění požadavků na vzdělání strážníků. Poslaneckou předlohu, která také zpřesňuje část oprávnění a postupů strážníků, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Zpřísní navíc podmínky bezúhonnosti strážníků a přidá podporu a propagaci extremistických hnutí k důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti.

Na odchodné z obecních rozpočtů budou mít nárok strážníci ve věku nad 50 let, kteří vykonávali tuto práci nejméně 15 let a splnili by i další zákonné podmínky. Základní odchodné bude činit jeden měsíční plat. V závislosti na počtu odpracovaných let nad 15letou hranici by strážníci mohli získat až šestinásobek svého měsíčního platu. Podobně je odchodné upraveno u zdravotnických záchranářů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy