Recenze: Most špionů je dalším důkazem, že Spielberg špatné filmy netočí

Martin Bubrín
5. 12. 2015 7:00
S využitím žánrových předobrazů, režijní profesionality a sebejistého scénáře bratří Coenů natočil Steven Spielberg další mistrovský snímek, který se řadí k jeho nejvýznamnějším počinům posledních let. Funguje totiž jako divácký crowdpleaser, stejně jako dílo, které svou komplexností vybízí k hlubším rozborům. Více v recenzi Martina Bubrína.
Most špionů
Most špionů | Foto: CinemArt

Filmy podle skutečných událostí většinou vybízejí k akademickému kýči, pokud za nimi však stojí někdo jako Steven Spielberg, je jasné, že očekávání se i díky neatraktivitě látky automaticky zvyšuje.

I když jeho novinka Most špiónů dle trailerů a dostupných informací může připomínat precizní dramatickou rekonstrukci událostí jako v případě Mnichova, pravdou však je, že se jedná o snímek, který díky využívání zavedených žánrových vzorců a postupů z předchozích Spielbergových děl opět vyznívá nově a nepodobá se tak ničemu, co klasik kinematografie dosud natočil.

Most špionů
Most špionů | Foto: CinemArt

To stejné by se ostatně dalo říci i o konverzačním politickém dramatu Lincoln nebo melodramatickém Válečném koni, kde Spielberg spojil zkušenosti prověřeného filmaře, který ví, co chce sdělit, se znalostí kinematografické historie, díky čemuž dal jinak patetickým či kýčovitým příběhům zcela nový tvar. Z hlediska odborné či laické veřejnosti však šlo v prvním případě o vcelku nedivácký a „dějepisný“ snímek, v druhém případě zase o extrémní navázání na klasická válečná melodramata (navíc se zvířetem v hlavní roli), které okem dnešního diváka působilo až příliš zpátečnicky.

Důvod, proč Most špiónů získává několikanásobně vyšší hodnocení než dva výše zmíněné snímky (a vlastně i další režisérovy filmy posledních let), vyvstává hlavně ze Spielbergovy osoby jako „lidového“ vypravěče a také lehkonohého scénáře bratří Coenů, kteří přepracovali složitou zápletku o výměně válečných zajatců do strhujícího a zhuštěného vyprávění, v němž má každá postava a motiv význam.

Divácká atraktivita je o to silnější, když film nabízí přímočaré vyprávění se zaměřením na dávkování zvratů a napětí, silné téma o záchraně lidských životů za každou cenu, více či méně se dotýkající každého člověka, a jednoznačnou a morálně přesvědčivou postavu k identifikaci.

Pan Donovan přichází

Reálné historické pozadí o newyorském advokátovi Jamesi Donovanovi, který nejprve obhajoval sovětského špiona a následně se pokusil vyjednat jeho výměnu za dva americké válečné zajatce, slouží Spielbergovi a bratrům Coenům pouze jako nástroj k rozehrání jak ideologické, tak i žánrové hry, jejíž kořeny lze vysledovat například až ke klasickým snímkům Franka Capry nebo legendárnímu soudnímu dramatu Jako zabít ptáčka.

Most špiónů se tak nesnaží dle aktuálních trendů kinematografie moderně přizpůsobovat divákovi, vytváří spíše přesvědčivý, ale lehce staromódní obraz světa za doby studené války, v němž jsou v idealistickém duchu zachovány neotřesitelné hodnoty, pravdy a přesvědčení.

To zejména reflektuje vrchol první poloviny snímku v podobě Donovanova projevu před soudem, který si v sobě zachovává mrazivou aktuálnost, zároveň i idealistickou naivitu z Caprova Pan Smith přichází. Jakoby nám tvůrci říkali, že takto by měl vypadat ideální svět, i když sami vědí, že se takový obraz nikdy nemůže naplnit – na což poukazuje hlavně druhá půle snímku, která se z hřejivými barvami hýřících soudních síní přesune do mrazivého Německa.

I v ní se však scenáristické duo neztrácí v bezbarvé depresi Východního Berlína a šperkuje nebezpečné vyjednávání mezi znepřátelenými mocnostmi humornými vsuvkami, které po vzoru svých předobrazů odlehčují dění. Nejde však říci, že by Most špiónů byl až tak pevně zakořeněn v caprovském odkazu, Spielberg umně používá i postupy paranoidních či špionážních thrillerů, případně filmů noir, k nimž odkazuje zejména stylistická stránka (kostýmy v podobě dlouhých kabátů a klobouků, hra se stíny a podobně). Třeba několikaminutový bezeslovný úvod, který jako by vypadl z filmu Alfreda Hitchcocka, je vyslovenou lahůdkou nejen pro filmové nadšence.

Bez konkurence

O řemeslné stránce samozřejmě nemůže být řeč, jelikož ta je čirou esencí spielbergovského perfekcionismu a opět těží z dokonalé souhry obrazu a zvuku. Plodná spolupráce s kameramanem Januszem Kamińským opět dává vzniknout pečlivě komponovaným záběrům, které dokonale korespondují s náladou filmu a svou barevnou paletou například evokují, jak bylo již výše zmíněno, různé dobové žánry či prostředí.

Most špionů
Most špionů | Foto: CinemArt

O hudbu se poprvé za třicet let nepostaral Spielbergův dvorní skladatel John Williams, který byl nucen kvůli zdravotním problémům předat své povinnosti Thomasi Newmanovi – tomu se sice daří Williamse zdatně imitovat, nicméně zamrzí, že se raději nevydal vlastní cestou.

Stále jde však o skvělý hudební doprovod, který brilantně dokresluje scény, a to zejména ty nejemocionálnější. Svou výpravou, kostýmy, rekvizitami a samozřejmě i hereckými výkony (Tom Hanks zde stvořil typického spielbergovského hrdinu a zároveň jednu z nejlidštějších rolí své kariéry) se Most špiónů řadí k naprosté extratřídě, která o to silněji vyzní na formátu velkého plátna.

Steven Spielberg zkrátka dokazuje, že jeho filmy jsou stále jinde než většina žánrové konkurence. V jiném tvůrčím uchopení by Most špiónů mohl snadno klesnout k vypravěčské impotenci či řemeslné rutině, která by nedokázala srozumitelně postihnout příběh i jeho témata, nebo jen k průměrné neurážející rekonstrukci událostí.

V rukou Spielberga však jde o další mistrovský kus práce, v němž jedinečná souhra všech složek tvoří napínavé a dokonale srozumitelné vyprávění, z jehož sledování si divák neodnese jen pocit skvělého zážitku, ale také nenásilně podanou myšlenku o hodnotách, které v minulosti ještě nebyly k smíchu.

Hodnocení: 95 %

Most špionů trailer | Video: YouTutbe
 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy