Recenze: Obři prohráli závod s Glumem i Avatarem

Martin Svoboda
11. 4. 2013 18:43
Jack a obři staví na odiv technologii, která ovšem zdaleka není dokonalá
Foto: Warner Bros.

Recenze - Bryan Singer by neměl točit filmy jako Jack a obři! Tato myšlenka blikla před očima mnoha z nás, když jsme se museli připravovat na to, že režisér Obvyklých podezřelých a osoba svými X-Meny zodpovědná za moderní komiksovou vlnu přijde s kusem, který snad ani nemůže dopadnout dobře.

Pokud jsme se neustále ujišťovali, že jeden z nejzručnějších mainstreamových režisérů zvládne i žánr tak nevyzpytatelný jako pohádka, trailery tuto myšlenku nekompromisně ubily. A skutečně. Jde nepochybně o prohru. Jednak v souboji s žánrem, jednak, a to především, v souboji s technologií.

Foto: Warner Bros.

Nejde o prvního režiséra, který propadnul CGI a zapomněl, že počítače mají sloužit filmům, ne naopak. George Lucas odešel po vypráskání fanoušky do důchodu a Star Wars prodal. Ačkoliv vydělal miliardy a mnoho diváků trikovými orgiemi nasytil, cítí nyní takový tlak a nenávist okolí, že se přiznal ke strachu a nechuti z natáčení dalších velkých filmů. Robert Zemeckis zase doufal, že se krůček po krůčku dostane na vrchol, ale James Cameron jeho mnohaletou snahu trumfl jediným skokem. Nakonec mu Disneyové sebrali jeho animátorskou divizi a „přinutili" ho k návratu k hrané tvorbě.

Přesto se Singer i k této dvojici ztělesňující neúspěch práce s počítačovými technologiemi dobrovolně hlásí a chce jít v jejích stopách.

Prohra s technologií

Nejen Zemeckise a Lucase jmenoval jako své vzory při natáčení Jacka a obrů. Až když viděl Avatara, trval na tom, že i on použije motion capture technologii, což původně nebylo v plánu. Když zhlédl Hobita, jen zalitoval, že na využití 48 fps je pozdě. Naštěstí pro něj i pro nás. Jakkoliv je vysokofrekvenční obraz skutečně budoucností kinematografie, v případě Jacka a obrů by šlo nepochybně o další průšvih. Film i přes to, že stál se svými téměř dvěma sty miliony dolarů jen o čtyřicet milionů méně než Avatar, vypadá zásadně hůř. Dvojnásobný počet políček za sekundu by to jen podtrhl.

Foto: Warner Bros.

Singer si před sebe staví nejvyšší mety, chce být vizionářem na poli technologií. Není to jeho první pokus. Superman se vrací byl svého času rovnou nejdražší film. Osobně mě jeho neúspěch vždycky mrzel. Silná retro stylizace podtržená úžasným obrazem, pořízeným revolučními kamerami Genesis, měla tenkrát něco do sebe a kudrlinka Brandona Routha nemohla pokazil charisma plešaté hlavy Kevina Spaceyho.

Jenže sedm let starý Superman se vrací vypadá zásadně lépe, uceleněji a vkusněji než Jack a obři. Tady mě ještě znatelnější finanční neúspěch opravdu nemrzí.

Umělá stvoření nejsou živá

Skutečně se zdá, jako by Singer, doposud se vyznačující velmi pevnou režií (vzpomeňme na Valkýru, jejíž preciznost už v trailerech dokonale reprezentoval neomylný rytmus metronomu), najednou plácal jedno udělátko přes druhé. Jako by najednou nedokázal vidět na pár kroků před sebe a zcela bez rozmyslu vrstvil trikové scény, které v postprodukci nemá šanci dovést do uspokojivého stavu.

Foto: Warner Bros.

Dvě stě milionů rozhodně není málo. Nejde o tak bezednou sumu jako před lety, přesto umožňuje vytvořit vlastně, cokoliv si usmyslíte, pokud si to usmyslíte rozumně. Stále nelze nabýt dojmu, že teď můžete do filmu napatlat cokoliv.

Jack a obři ale technologii nedokážou ukočírovat. CGI stvoření nepůsobí jako součást světa a neustále o nich uvažujeme jako o umělých. Proč to šlo u obyvatel Pandory nebo, když chci být skromnější, u Gluma již před deseti lety? Jsou triky na tak nízké úrovní? Kdepak. Jen Cameron a Jackson umí s triky pracovat. Avatar i Pán prstenů vždy směřují pozornost diváka od nedokonalých (nelžeme si, dokonce ani efekty Avatara nejsou vždy dokonalé) triků směrem k tomu, co vyjadřují. U Jacksona to ovšem přestává platit, což je ostatně důvod, proč Hobit nikdy nedosáhne kultovního statutu Pána prstenů. Zdá se, že Singer to rovněž chápal dřív, ale nyní soudnost ztrácí.

Důsledkem je film, který své špičkové, ale stále nedokonalé technologie staví na odiv, aniž by jim dodal „hmotnost" - tedy smysl a hodnotu. Těch nikdy nedosáhnete navýšením rozpočtu. Naopak je můžete mít zadarmo: diváci jim dodají hmotnost sami, když za nimi budou cítit příběh. I proto znovuuvedený Jurský park a jeho na dnešní poměry primitivní CGI ohromí spíš než Singerovi 3D CGI obři.

Foto: Warner Bros.

Prohra s žánrem

Vlastně máme co dělat, abychom uvěřili i živým hercům. Ti jsou leckdy dobří (Ewan McGregor, Stanley Tucci), jindy alespoň snaživí (Nicholas Hoult, Eleanor Tomlinson). To se pak umělosti umělých postav asi nemá smysl divit.

Blížíme se k druhé Singerově prohře, jež s první bezprostředně souvisí. K prohře s žánrem. Jack a obři samozřejmě adaptují populární pohádku o Jackovi a fazolích, kterou známe i v Čechách.

Foto: Warner Bros.

Co si s tak dobře známou pohádkou počít? Běžně se používají tři základní postupy, jak natáhnout dětský žánr na celovečerní stopáž. První pohádku ve stylu Princezny nevěsty zachovává a obohacuje humorem a nadsázkou. Druhý počítá s vytvořením komplexního fantasy světa, jako se snažili například filmaři u Sněhurky a lovce. A třetí zasazuje pohádku rovnou do reálného světa - to dělal třeba Nekonečný příběh.

Jistě nejde o tři nemísitelné postupy, že se ale tvůrci Jacka rozhodli použít všechny najednou ve stejné míře, je velmi zvláštní. Spíš než na vyšší promyšlenost to upozorňuje na fakt, že scénář byl několikrát přepisován, například (a velmi razantně) i Singerovým dvorním scenáristou Christopherem McQuarriem. Takže máme co do činění s filmem, jenž nedrží pohromadě ani silou nejsilnější vůle a jeho svět působí velmi nepřehledně, někdy přímo protichůdně.

Nadsázka se tu střetává s temnými motivy (několik nečekaných úmrtí), pokus o stvoření komplexního, uvěřitelného světa s klasicky pohádkovými motivy typu „tatíček král". Jak se dá na něco takového naladit?

Musíme také přijmout hned tři konce, kdy jakoby každý pasoval k jednomu ze zmíněných přístupů. První ukončuje klasickou humorem říznutou pohádku, ovšem pokus o fantasy pokračuje proti očekávání ještě dalších dvacet minut zcela zbytečnou a nezajímavou bitvou. Aby toho nebylo málo, nakonec nás čeká ještě ono slibované zasazení do reality, jež má potenciál uvést váš mozek do stavu přetížení.

Kdyby byl Jack a obři dílem režijního debutanta, asi by mělo smysl diskutovat o pověstném „vypínání mozku". Bryan Singer ale nemá nárok! Režisér, který nám dal jedno z nejlepších krimi devadesátých let, jedny z nejlepších komiksových filmů začátku století a má za sebou režii nejdražšího filmu své doby, by měl mít víc rozumu. Bryan Singer by neměl točit takovéhle filmy!

Jack a obři
Jack the Giant Slayer
Žánr: Dobrodružný, Fantasy, Pohádka, Romantika
Režie: Bryan Singer
Obsazení: Ewan McGregor, Nicholas Hoult, Stanley Tucci, Bill Nighy, John Kassir, Eleanor Tomlinson, Ian McShane, Lee Boardman, Warwick Davis, Eddie Marsan, Ewen Bremner, Sam Creed, Ben Daniels, David Frost, Richard Dorton, Ralph Brown
Délka: 114 minut
Premiéra ČR: 04.04.2013
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Boeing kvůli počasí opět odložil zkušební let letounu 777X

Americká strojírenská společnost Boeing v pátek stejně jako ve čtvrtek odložila zkušební let svého širokotrupého letounu 777X kvůli špatnému počasí. Oznámila to firma. Dodala, že se o let znovu pokusí v sobotu v 19:00 SEČ.

Zkušební let stroje 777X se měl původně uskutečnit již loni v létě, Boeing ho ale odložil a zdůvodnil to problémy s křídly, softwarem a dodávkami motorů firmy General Electric.

Zdroj: ČTK
Další zprávy