Recenze: Být muslimem a mít holku v kómatu je pěkně blbé, říká zahajovací film Karlových Varů

Jan Gregor Jan Gregor
30. 6. 2017 5:00
Organizátoři karlovarského festivalu měli při výběru zahajovacího filmu zas jednou šťastnou ruku. Komedie Pěkně blbě uspokojí všechny typy diváků: neurazí filmové fajnšmekry odkojené artovou produkcí, zároveň je ale tak mainstreamově stravitelná, že se u ní nebudou nepříjemně ošívat ani kravaťáci z řad sponzorů, kteří se při podobných příležitostech většinou nemohou dočkat rautu.
Film Pěkně blbě. | Video:

Příběh autobiografického vztahu původem pakistánského stand-up komika Kumaila (Kumail Nanjiani) a bělošské terapeutky Emily (Zoe Kazanová) ještě v USA v široké distribuci není, ale i díky příznivým ohlasům z festivalu Sundance se dá očekávat, že se z něj stane komerční hit.

Snímek natočil Michael Showalter, který se zatím na poli celovečerních filmů prezentoval hlavně sympatickou nízkorozpočtovou komedií se Sally Fieldovou s názvem Hello, My Name Is Doris. Pří vší úctě k jeho nikterak invenční režii jde úspěch filmu ale hlavně za třemi jinými jmény.

Judd Apatow coby producent potvrzuje svůj neuvěřitelný čuch na talenty. Dva roky poté, co udělal hvězdu první velikosti z komičky Amy Schumerové ve filmu Vykolejená, prokazuje nyní podobnou službu dalšímu čekateli na úspěch ze stand-upové komunity. Je ovšem potřeba říci, že Nanjiani šel svému štěstíčku naproti.

Nenápadně angažovaný film

Autobiograficky se tvářících komedií o komicích protloukajících se po zaplivaných barech a čekajících na svůj úspěch vznikla ve Státech v posledních letech celá řádka. Nikdo z jejich autorů ale neměl tu odvahu zrušit distanci mezi scénářem a realitou a vyrukovat s příběhem, který skutečně prožil.

Tato skutečnost dodává celému snímku autentičnost. Kumail Nanjiani totiž se svou manželkou Emily Gordonovou napsal příběh o reálných dramatických peripetiích jejich vztahu před svatbou.

Scenáristi deset let starý příběh jen přenesli do současnosti a opepřili ho některými současnými atributy. Filmový Kumail si například přivydělává jako řidič Uberu, což je zdrojem několika povedených vtipů.

Nanjiani s Gordonovou ale hlavně správně odhadli potenciál svého námětu. Nad většinu současné komediální produkce ční Pěkně blbě v rovině intimní i společenské nebo, řekněme rovnou, nenápadně angažované.

Velkou část děje tvoří dramatická linka, v níž Emily onemocní záhadnou nemocí a je lékaři uvedena do kómatu. Tvůrci tuto ožehavou autobiografickou zápletku vyšperkovali úlevným černým humorem, který hlavnímu hrdinovi pomáhá popasovat se s úzkostí, že může přijít o někoho, na kom mu začalo záležet.

Nejčernější a nejvíc nekorektní vtip ale pronáší filmový Kumail poté, co se ho nedůvěřiví Emilyini rodiče (Ray Romano a Holly Hunterová v lehce klišovitých šaržích neurotických liberálních intelektuálů) podpásově zeptají, jaký je jeho postoj k 11. září.

V tu chvíli divákovi dojde, že tahle multikulturní vztahovka o lásce je v Trumpově éře nutně také politickým gestem, protože v dnešní Americe se v určitých kruzích člověk může stát podezřelým jen kvůli barvě kůže. A že Pěkně blbě je vážně pravděpodobně první hollywoodský trhák se sekulárním muslimem v hlavní roli. S člověkem, který nadevše miluje americkou popkulturu a touží si prožít svůj americký sen, ale zároveň před svými konzervativními rodiči hraje habaďůru a schází se s dívkami, které se mu matka snaží dohodit pro manželství.

Pěkně blbě

Romantická komedie, USA, 2017, 119 minut
Režie: Michael Showalter
Scénář: Kumail Nanjiani, Emily V. Gordonová
Hrají: Kumail Nanjiani, Zoe Kazanová, Holly Hunterová, Ray Romano a další
Hodnocení Aktuálně.cz: 75%

Zatímco Kumail je plnokrevně napsaná a zahraná postava, podobně přesvědčivého vhledu do jeho rodinného zázemí se nedočkáme. Postavy Kumailových rodičů jsou jednorozměrné sitcomové figury, proti nimž jsou třeba rodiče Raje Koothrappaliho z Teorie velkého třesku postavy skoro shakespearovské hloubky.

Pěkně blbě je vtipná, dojemná  komedie, která velmi kompetentně pracuje s diváckými emocemi i se sdělením, které má na srdci. Jen je při vší té proklamované autenticitě občas až moc znát, jak si Nanjiani s Gordonovou odškrtávají jedno scenáristické pravidlo za druhým. Těžko jim to ale zazlívat. Třeba se v příštím projektu odváží být osobnější, paradoxně i když už třeba nebudou vyprávět o vlastních životech.

 

Právě se děje

Další zprávy