Už zase sedí sama doma s dortem. Opět v pyžamu a se smutnou písní na rtech. Hrdince ikonické romantické komedie počátku tisíciletí Deník Bridget Jonesové a jejího nepovedeného pokračování S rozumem v koncích však je nyní třiačtyřicet let a odmítá podléhat přílišnému dojetí.
A tak se v novém filmu nazvaném Dítě Bridget Jonesové tklivý ploužák All by Myself mění v hiphopový "party song" skupiny House of Pain.
V podobném duchu se odvíjí celý comeback Bridget Jonesové na plátna kin. V něčem je to dojemný retropřízrak komedií z devadesátých let, místy se lehce dýchavičně snaží dohnat dobu a někdy z té směsi vzejdou nečekaně svěží okamžiky.
Romantická komedie byla vždy odstrkovaný žánr. Počet těch, které dosáhly například na Oscara za nejlepší film, je zanedbatelný. Většinou takové filmy musel natočit někdo jako Woody Allen, přitom diváci ani nemají tendenci si je spojovat s tímto žánrem.
Filmy o Bridget Jonesové nikdy neměly ambice být něčím podvratným jako Allenův snímek Annie Hallová, který v roce 1977 na zlatou sošku dosáhl. Bridgetina představitelka Renée Zellwegerová však za první díl oprávněně získala nominaci na Oscara v hlavní herecké kategorii a z filmu se stala romantická klasika pro všechny, kdo dávají před ryze hollywoodským pohledem na mezilidské vztahy přednost trochu méně okázalému pohledu britskému.
Dnešní Bridget postoupila v kariérním žebříčku, ale také coby producentka televizního vysílání čelí záplavě nejistot. Vzdoruje mladé ambiciózní šéfové i stejně mladým hipsterům s "těmi jejich ironickými plnovousy", kteří v očích Bridget a jejích vrstevníků z redakce představují cosi jako nutný inventář pracoviště. Ale především čelí nejistotě, která vzejde ze dvou nocí plných vášně.
Aby dokázala, že není stará panna − což je obava už z dob prvního dílu −, rozjede to Bridget s kolegyní na letním hudebním festivalu: v lodičkách a celá v bílém upadne do bláta, z něhož ji s grifem farmáře a šarmem prince vysvobodí miliardář, který zbohatl na internetu obchodováním s "algoritmy lásky". A brzy slečně středního věku předvede, že není jen teoretik.
Vzápětí se objeví také princ číslo dvě, právník a "pan Dokonalý" z předchozích dílů v podání Colina Firtha. A po zbytek filmu se rozehraje partie na téma, která z obou vášnivých nocí byla ta dokonalejší, který z biokondomů nevydržel "nápor citů" a čí potomek se těší pevnému zdraví v Bridgetině lůně.
Film Dítě Bridget Jonesové umí z otřepaných situací vytěžit přirozený humor, což se projeví ve spoustě scén týkajících se toho, jak Bridget "ujel vlak". Třeba když s kolegyní nepoznají největší hvězdu festivalu, zpěváka Eda Sheerana, a smějí se mu, že pracuje ve Starbucksu.
Ale především se film nebojí učinit protagonistkou romantické komedie ženu, která by v jiných snímcích nejspíš hrála její matku. Hrdinové dnešního Hollywoodu mohou stárnout, jak je libo a jak si žádá móda comebacků a pokračování. Ne tak hrdinky romantických komedií, pro které na rozdíl od komiků, svalovců či tajných agentů zůstávají podle hollywoodských standardů vrásky stálým problémem. Však se také kolem současné "upravené" vizáže Renée Zellwegerové nedávno rozbujela diskuse.
Ale filmovým divákům může být jedno, zda a kolik plastických operací herečka prodělala. Důležité je, že její hrdince Bridget to na plátně oproti druhému dílu opět sluší. A rozhodně nejde pouze o vzhled.
Film nepřináší radikální humor, jakým loni zaútočila na předsudky diváků Amy Schumerová ve snímku Vykolejená, ale "jen" pohled na několik postav trochu unavených životem, které mají právo na štěstí. I to není málo.
