reklama
 
 

Recenze: Bitevní loď B5 - zásah, potopena. A pak už nic

22. 4. 2012 19:15
Lepší je zahrát si lodě na papíře, než na hru čekat v kině

Recenze - Bitevní loď vznikla na motivy vskutku legendární předlohy: stolní hry, kterou v zahraničí hrají už od šedesátých let v plastové podobě, ale u nás jsme si vždycky vystačili s tužkou a čtverečkovaným papírem. Skutečně, fakt, nekecám - jakkoli to znělo vtip v předprodukci i během produkce, a vlastně to zní jako vtip stále.

Zábava jako omluva

I přes množství zábavy, které jsme si jistě takřka všichni užili s výměnami replik na způsob "B-5" - "Zásah, potopena!", se totiž vnucuje otázka, zda může podobný námět představovat dostatečný základ pro celovečerní blockbuster za 200 milionů dolarů. A s překvapením musím přiznat, že paradoxně ta jedna delší scéna, která podle stolní hry skutečně vznikla, je možná tou nejlepší a nejnapínavější v celém filmu. Jenže problém nastává, když celý předcházející děj jen buduje podmínky k tomu, aby ji bylo možné odvyprávět... a pak už nic.

Co sleduji české kritiky, setkává se Bitevní loď s relativně pozitivním přijetím zabaleným v poněkud alibistickém rámci "je to strašně pitomé, propagandistické a naivní, ale jde o velkou zábavu s přehlednými a velkolepými akčními scénami a vynikajícími triky". Možná stárnu, ale proč by se mělo zábavnému blockbusteru z těchto důvodů promíjet, že je pitomý, propagandistický a naivní, když souběžně existují promyšlené velkofilmy jako X-Men: První třída, Temný rytíř, Tintinova dobrodružství, Počátek (Inception) nebo Star Trek?

Mimozemští idioti

Bitevní loď je trhák o útoku mimozemšťanů - značně humanoidních, ale zato s ještěrčími geny. Přiletí v obrovských mechanických monstrech, přistanou do oceánu a vytvoří kol sebe neproniknutelné silové pole, v němž uvíznou americké bitevní lodě, na kterých jsou jen mladí vojáci na vojenském cvičení. Mimozešťané samozřejmě chtějí zničit a ovládnout Zemi, čehož mohou dosáhnou až pomocí kroků, kterým musí mladí námořníci, staří důchodci, beznozí veteráni a ztepilá blondýna zabránit.

Ačkoli se emzácky-útočné filmy jako Den nezávislosti, Válka světů nebo Světová invaze odehrávaly převážně či zcela v Americe, operovalo se i tak s globálním ohrožením světa, z něhož divák dostával jen kusé zprávy. Mělo to své dějové opodstatnění, protože ve Dni nezávislosti sledoval příběh různé vrstvy americké společnosti, ve zbývajících dvou se vyprávění zaměřovalo na bezprostřední osobní zkušenost úzké skupiny jedinců. Ať může mít proti těmto filmům kdokoli cokoli, šlo o důsledně dodržovaný vypravěčský koncept.

Jinak řečeno, plány mimozemšťanů se potřebám vyprávěcího hlediska nepodřizovaly, pouze na ně bylo z tohoto hlediska nahlíženo. Ale protože v Bitevní lodi jaksi vzhledem k adaptované stolní hře muselo jít o lodě na jednom místě, z mimozemšťanů se udělala banda strategicky neprozíravých idiotů. Všichni přistáli u jednoho ostrova umožňujícího komunikaci s domovem. Ne jedna z lodí, ale pěkně všechny, asi aby bylo snazší je hromadně zlikvidovat. Ne Amerika, ale americký kout je centrem dění - aniž by se vlastně něco pořádného dělo.

Star Trek marína

Mimozemšťané jsou totiž spíš doprovodný motiv, protože v jádru vyprávění stojí a dominuje napravení jednoho chytrého a schopného, nicméně nevycválaného vojáka. Ten balí dceru admirála a má osobní půtky s japonským kolegou, s nímž se nakonec musí spojit, aby porazil nepřítele. Pokud vám to celé - v čele s tím, že osud lidstva je závislý na skupině vojenských zelenáčů - připomíná poslední filmový Star Trek, jste na správné stopě, protože právě jemu se základní dějové rozložení podezřele podobá.

První půlhodinu filmu tak bez sebemenšího náznaku mimozemských plánů sledujeme scény jako z teenagerské komedie, sportovního filmu a zejména náborářského dílka americké armády, přičemž poslední složka pak proroste všemi významovými (i generačními) složkami díla. Nic blockbusterového se tu půlhodinu neděje, ale je tam spousta vojáků, vojenského patosu, parťáckého souznění, zeleně-celebrální odpovědnosti, mačo keců, drsná žena (v podání popové zpěvačky).

Aby toho nebylo málo, důležitou roli v příběhu má beznohý obří černošský veterán a na své si přijdou i stařičtí vojenští námořníci z druhé světové války, kteří hromadně nastupují ve zpomalených záběrech, rozptýleném zabarveném světle a za doprovodu burácivé hudby.

Podobně okázalou ideologickou propagandu americké armády jsem neviděl snad od Top Gunu, navíc v klopýtavém vyprávění, v němž se "money shoty" podřizují nikoli potřebám příběhu, ale štědře dotující US Army (plus Coca-cole, LG atd.).

Ovšem v Top Gunu byl ústředním hercem Tom Cruise, kterému charisma nikdo neodpáře a tento mariňácký "gay-film" díky němu a svižné Scottově režii pořád dekadentně šlape. Ústředním hercem Bitevní lodi má být Taylor Kitsch, který je ovšem tak bezvýrazný, že jsem měl problém ho vůbec rozpoznávat - a co do charismatu ho předhání i drsná vojanda v podání zpěvačky Rihanny. Spásou filmu je obsazení vynikajícího japonského herce Tadanobu Asanoa, který řadu scén - včetně nejlepší s ostřelováním naslepo v duchu hry - odtáhne sám. (Liam Neeson je ve filmu jen párkrát a na chvilku.)

Útok - reakce - útok - reakce

Bráno kolkolem, film je ze tří čtvrtin skutečně řízen primitivním postupem á la stolní hra: strana A zaútočí, strana B se brání, strana B zaútočí, strana A se brání, přičemž podoba útoků se jen lehce změní (denní boj, noční boj, denní boj atp.). Mimozemšťané chtějí zatím jen "volat domů", takže vlastně o nic nejde a mezigalaktický boj se může odehrávat kolem jednoho ostrova s ozvláštněním v podobě nesmyslného mimozemského útoku na město a jedné scény s mimozemšťanem na palubě.

Fakt, že kromě destrukcí lodí (pozemských i mimozemských) se ve filmu především hodně kecá, dokazuje i neuvěřitelné množství detailů lidských tváří, protože jinak moc co zabírat není - kromě pochodu chlapíka na umělých nohách na kopec A ("to by vyšlapala i má matka") a na kopec B ("to by vyšlapala i má babička"). Žádné napětí či překvapení, informace se distribuují jaksi mimoděk (přenos myšlenek, ještěrka na fotce).

Kritici chválí přehlednost akčních scén - dobře, ale co má být nepřehledného, když na sebe hlavně útočí obří kolosy? Jistě, tyto útoky jsou impozantní, bitevní lodě se krájí na půlky, staré lodě blbnou s kotvou, padají dálnice. To mi ale přijde na 130minutový film málo. Zatímco v třeba v Transformerech se toho děje strašně moc (byť dementního), prázdnota Bitevní lodi bije do očí ještě víc, zvláště ve významové redukovatelnosti na "americká armáda je nejlepší a zničí své nepřátele", "cílem svobodomyslných jedinců je stát se zodpovědnými a poslušnými vojáky" či "jednou hrdým vojákem, vždycky hrdým vojákem - bez ohledu na věk či tělesné postižení".

Pokud nejste nadšenci do bitevních lodí či si perverzně neužíváte rétoriku americké vojenské propagandy, nevidím pořádně žádný důvod, proč na Bitevní loď chodit a utrácet za ni peníze. Raději bych doporučil počkat si na blockbustery jako Avengers, Prometheus nebo třetí Batman, které možná budou méně okázale senzuálně opulentní, ale zase pravděpodobně vyhrají na IQ body.

Bitevní loď
Battleship
Žánr: Akční, Sci-fi, Thriller
Režie: Peter Berg
Obsazení: Taylor Kitsch, Liam Neeson, Alexander Skarsgard, Tadanobu Asano, Rihanna, Tom Arnold, Brooklyn Decker, Barbara L. Southern
Délka: 131 minut
Premiéra ČR: 19.04.2012

autor: Radomír D. Kokeš | 22. 4. 2012 19:15

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama