Recenze: Tom Cruise v MI:4 pádí dokonale a beze smyslu

Kamil Fila Kamil Fila
23. 12. 2011 12:30
Slavná akční série se vrací ke svým začátkům
Foto: Bontonfilm

Recenze - Už to takhle platí více než jednu dekádu: nejlepší akční filmy jsou ty animované, jelikož v nich neexistují omezení fyzikálními zákony nebo pojišťovnami. Animované postavičky „poslouchají" lépe než živí herci, mohou se pohybovat mnohem plynuleji a bez přestávky, aniž je nutné zavelet Stop!

Foto: Bontonfilm

Jedním z průkopníků se stal Tarzan od Disneyho (dodnes fascinující neuvěřitelně rychlými pohyby kamery) a zcela novou etapu pak započala studia Dreamworks a Pixar svými tituly Shrek a Příběh hraček. Zde se pod záštitou pohádek a parodií ukrývalo esenciální nezkalené potěšení z akce.

Poetika animáků

Důvod, proč se mnoho tvůrců zaměřuje na animaci, tkví i v tom, že Hollywood se soustředí na stále mladší publikum. Motivem je jednak touha vychovávat si diváky od základní školy, ale animované filmy dávají i možnost uniknout mnoha cenzurním (ratingovým) nařízením - obvykle tu násilí nepůsobí tak nebezpečně. Ovšem i mentalita hraných akčních filmů se tak v důsledku stále více stáčí do raného adolescentního věku a hranice mezi animací a hereckou akcí se začínají rozplývat.

Jistým zlomem se stal Cameronův Avatar a nedávno tento trend potvrdil Spielbergův Tintin. Čtvrtý díl Mission: Impossible nyní ztělesňuje opsání téhož oblouku opačným směrem. Režisér Brad Bird až doposud pracoval na animovaných filmech a M:I4 (s podtitulem Ghost Protocol) je jeho hraným režijním debutem. Přitom využil na současné poměry minimum digitálních efektů a spolehnul se naopak na fyzické výkony herců, ovšem(!) - pokusil se akci co nejvíce přiblížit poetice nadsazených animáků.

Foto: Bontonfilm

Právě Birdův animák Úžasňákovi (2004) položil nový etalon pro to, jak rychlé můžou být akční filmy, a svým dalším animovaným počinem Ratatouille (2007) režisér dokázal, že jako vzrušující akci lze pojmout i vaření v restauraci. Ve čtvrté Mission: Impossible těží z toho, že tato televizní a filmová série nastavila vysokou laťku přijatelné absurdity.

Každý filmový díl M:I byl výrazně jiný, což vycházelo z odlišných stylů režisérů (Brian De Palma, John Woo, J. J. Abrams) - ale pokaždé tyto snímky čněly nad ostatními svého žánru svou zvláštní neironičností. Bondovky si ze sebe dělaly čím dál tím větší legraci, až se to stalo neúnosné a obrátily se k syrovosti a chladné eleganci. I všude jinde si filmy ze supervybavených tajných agentů utahují. A nejde zdaleka jen o parodie typu Austina Powerse nebo animáku Já, padouch, ale i snímků jako Spy Kids nebo třeba (zdánlivě dospělejší) Pan a paní Smithovi.

Bez pomrkávání

Principem M:I přitom bylo a zůstává vyvolat svou absurditou úžas; překonat prvotní „nevíru ve fikci" a oddat se překombinovanému bláznovství. To vše bez toho, aby se člověk musel uchichtávat a aby na něj herci museli mrkat „je to jenom jako".

Foto: Bontonfilm

Právě v tom, že M:I nepomrkává, ale hrdě dává na odiv svou přemrštěnost, tkví její kouzlo. Ve třetím díle, který byl přijímán všeobecně nejlépe, se ona absurdita trochu zahladila těkavou zrnitou kamerou, kdy toho zkrátka bylo méně vidět a nebyla tu otevřená možnost pochybovat. M:I3 koketovala i s druhou základní linií špionských filmů, kterou nastolila trilogie o Jasonu Bourneovi, ale svou základní tvář (či uměle působící masku) si ponechala.

Brad Bird vrací svou Mission: Incredibles - jak se filmu přezdívá podle Úžasňákových - úplně zpět, ještě za De Palmovu jedničku, když z ní znovu podle televizního vzoru učinil týmovku. Ne že by nebylo poznatelné, že Tom Cruise je stále hlavním hrdinou, ale tentokrát má více než kdy jindy kolem sebe plnohodnotné parťáky.

Ať je jím smutný ranař Jeremy Renner (o němž se spekuluje, že by po Cruiseovi mohl převzít celou sérii), věčně pobavený a ukecaný nerd Simon Pegg nebo krásná, inteligentní a bojeschopná Paula Patton. Všichni dokážou opanovat scénu i bez Cruise a zároveň jsou všichni ve stálé interakci. Jména postav byla mimochodem vynechána záměrně, protože si je nemá cenu pamatovat; herci za svými rolemi rozhodně nemizí, naopak v nich exhibují.

Foto: Bontonfilm

Oč víc je film týmovka, o to menší má však důležitost padouch. Švédský atomový fyzik Hendricks (jehož hraje Michael Nykvist známý z trilogie Milénium) se tu představuje spíše zprostředkovaně - z vyprávění jiných, ukrytý pod maskou či zahlédnutý koutkem oka. Jeho plán vyhladit většinu lidstva jako nutný krok k obnově civilizace tak může působit šíleněji a nelidštěji, než kdyby byl plnohodnotnou figurou.

Cosi příznačného

Scénář čtvrté M:I nabývá každopádně maximální zašmodrchanosti a celou dobu se řídí heslem „proč to dělat jednoduše, když to jde složitě". Většinou se věci dějí za účelem toho, aby se dala rozpoutat akce ve dvou až třech plánech - sama tato logistika je zábavná a způsob provedení vždy profi. Netýká se to samozřejmě věrohodnosti nebo pravděpodobnosti - například vnitřek Kremlu obstarají záběry z Pražského hradu (ovšem kdoví, jestli to není náhodou politický komentář k současným česko-ruským vztahům).

Foto: Bontonfilm

Z hlediska motivace děj začne haprovat až v dubajském mrakodrapu Chalífova věž, kde nebylo nutné, aby se členové týmu vydávali za někoho jiného a mohli účastníky tajné schůzky jen sledovat. Tím bychom ale přišli o Cruiseovo lezení po skle a nemohli bychom obdivovat jeho kuráž a kondici, kterou si určitě udržuje i nějakými „scientologickými vitamíny".

Akce bylo do M:I4 napěchováno zkrátka tolik (a navíc v hloubkovém formátu IMAX), že by to běžně vystačilo na dva nebo tři další filmy; naposledy se s takovou hustotou akčních scén vytasil jen Tintin. Podobně jako u něj, i v M:I4 nastane v druhé půli neodbytná divácká únava, kdy smysly odmítají všechno vstřebávat a hlavně si vychutnávat. Na konci pak zamrzí vědomí, že udělat takový film "muselo dát hroznou práci, a přitom je to taková blbost", abych citoval klasičku. Dokonale šlapající záležitost, ale prchavá jako první padlý sníh.

Ve všech Mission: Impossible se nakonec důležitější jeví proces, cesta, pomocí níž je dosaženo cíle, který už dál není rozebírán. Bylo by tedy poměrně marné pokoušet se dát dohromady, jestli je čtvrtý díl typickou americkou propagandou opovrhující ostatními národy a státy, dokonce snad návratem k bipolárnímu vidění světa jako v dobách studené války; nebo naopak jde o snímek, který podporuje proti-americké nálady a ukazuje věčnou omylnost této velmoci.

M:I zůstává především značkou, která nemá jasná pravidla a neustále si je definuje znovu a sama; každý díl se pohybuje na hranici parodie a v těch nejlepších chvílích se mu podaří zařadit zpátečku. Jde o značku, která dává Tomu Cruiseovi znovu a znovu šanci zachránit svět i svou pověst. Ať už se mu v civilu sebevíc nedaří udržet si image „normálního" člověka, svým nasazením ve filmech dokáže přesvědčit publikum, že si to odpracoval. V té činnosti prováděné naplno, ale bez hlubšího smyslu je cosi velmi příznačného…

Mission: Impossible - Ghost protocol
Mission: Impossible - Ghost protocol
Žánr: Akční, Dobrodružný, Thriller
Režie: Brad Bird
Obsazení: Michael Giacchino Hrají: Tom Cruise, Jeremy Renner, Simon Pegg, Paula Patton, Josh Holloway, Tom Wilkinson, Léa Seydoux, Michael Nyqvist, Anil Kapoor, Darren Shahlavi, Vladimir Mashkov, Samuli Edelmann, Miraj Grbic, Ivan Shvedoff, Brian Caspe, Ivo Novák, Ving Rhames
Délka: 133 minut
Premiéra ČR: 15.12.2011
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy