Recenze: Tom Cruise v MI:4 pádí dokonale a beze smyslu

Kamil Fila Kamil Fila
23. 12. 2011 12:30
Slavná akční série se vrací ke svým začátkům
Foto: Bontonfilm

Recenze - Už to takhle platí více než jednu dekádu: nejlepší akční filmy jsou ty animované, jelikož v nich neexistují omezení fyzikálními zákony nebo pojišťovnami. Animované postavičky „poslouchají" lépe než živí herci, mohou se pohybovat mnohem plynuleji a bez přestávky, aniž je nutné zavelet Stop!

Foto: Bontonfilm

Jedním z průkopníků se stal Tarzan od Disneyho (dodnes fascinující neuvěřitelně rychlými pohyby kamery) a zcela novou etapu pak započala studia Dreamworks a Pixar svými tituly Shrek a Příběh hraček. Zde se pod záštitou pohádek a parodií ukrývalo esenciální nezkalené potěšení z akce.

Poetika animáků

Důvod, proč se mnoho tvůrců zaměřuje na animaci, tkví i v tom, že Hollywood se soustředí na stále mladší publikum. Motivem je jednak touha vychovávat si diváky od základní školy, ale animované filmy dávají i možnost uniknout mnoha cenzurním (ratingovým) nařízením - obvykle tu násilí nepůsobí tak nebezpečně. Ovšem i mentalita hraných akčních filmů se tak v důsledku stále více stáčí do raného adolescentního věku a hranice mezi animací a hereckou akcí se začínají rozplývat.

Jistým zlomem se stal Cameronův Avatar a nedávno tento trend potvrdil Spielbergův Tintin. Čtvrtý díl Mission: Impossible nyní ztělesňuje opsání téhož oblouku opačným směrem. Režisér Brad Bird až doposud pracoval na animovaných filmech a M:I4 (s podtitulem Ghost Protocol) je jeho hraným režijním debutem. Přitom využil na současné poměry minimum digitálních efektů a spolehnul se naopak na fyzické výkony herců, ovšem(!) - pokusil se akci co nejvíce přiblížit poetice nadsazených animáků.

Foto: Bontonfilm

Právě Birdův animák Úžasňákovi (2004) položil nový etalon pro to, jak rychlé můžou být akční filmy, a svým dalším animovaným počinem Ratatouille (2007) režisér dokázal, že jako vzrušující akci lze pojmout i vaření v restauraci. Ve čtvrté Mission: Impossible těží z toho, že tato televizní a filmová série nastavila vysokou laťku přijatelné absurdity.

Každý filmový díl M:I byl výrazně jiný, což vycházelo z odlišných stylů režisérů (Brian De Palma, John Woo, J. J. Abrams) - ale pokaždé tyto snímky čněly nad ostatními svého žánru svou zvláštní neironičností. Bondovky si ze sebe dělaly čím dál tím větší legraci, až se to stalo neúnosné a obrátily se k syrovosti a chladné eleganci. I všude jinde si filmy ze supervybavených tajných agentů utahují. A nejde zdaleka jen o parodie typu Austina Powerse nebo animáku Já, padouch, ale i snímků jako Spy Kids nebo třeba (zdánlivě dospělejší) Pan a paní Smithovi.

Bez pomrkávání

Principem M:I přitom bylo a zůstává vyvolat svou absurditou úžas; překonat prvotní „nevíru ve fikci" a oddat se překombinovanému bláznovství. To vše bez toho, aby se člověk musel uchichtávat a aby na něj herci museli mrkat „je to jenom jako".

Foto: Bontonfilm

Právě v tom, že M:I nepomrkává, ale hrdě dává na odiv svou přemrštěnost, tkví její kouzlo. Ve třetím díle, který byl přijímán všeobecně nejlépe, se ona absurdita trochu zahladila těkavou zrnitou kamerou, kdy toho zkrátka bylo méně vidět a nebyla tu otevřená možnost pochybovat. M:I3 koketovala i s druhou základní linií špionských filmů, kterou nastolila trilogie o Jasonu Bourneovi, ale svou základní tvář (či uměle působící masku) si ponechala.

Brad Bird vrací svou Mission: Incredibles - jak se filmu přezdívá podle Úžasňákových - úplně zpět, ještě za De Palmovu jedničku, když z ní znovu podle televizního vzoru učinil týmovku. Ne že by nebylo poznatelné, že Tom Cruise je stále hlavním hrdinou, ale tentokrát má více než kdy jindy kolem sebe plnohodnotné parťáky.

Ať je jím smutný ranař Jeremy Renner (o němž se spekuluje, že by po Cruiseovi mohl převzít celou sérii), věčně pobavený a ukecaný nerd Simon Pegg nebo krásná, inteligentní a bojeschopná Paula Patton. Všichni dokážou opanovat scénu i bez Cruise a zároveň jsou všichni ve stálé interakci. Jména postav byla mimochodem vynechána záměrně, protože si je nemá cenu pamatovat; herci za svými rolemi rozhodně nemizí, naopak v nich exhibují.

Foto: Bontonfilm

Oč víc je film týmovka, o to menší má však důležitost padouch. Švédský atomový fyzik Hendricks (jehož hraje Michael Nykvist známý z trilogie Milénium) se tu představuje spíše zprostředkovaně - z vyprávění jiných, ukrytý pod maskou či zahlédnutý koutkem oka. Jeho plán vyhladit většinu lidstva jako nutný krok k obnově civilizace tak může působit šíleněji a nelidštěji, než kdyby byl plnohodnotnou figurou.

Cosi příznačného

Scénář čtvrté M:I nabývá každopádně maximální zašmodrchanosti a celou dobu se řídí heslem „proč to dělat jednoduše, když to jde složitě". Většinou se věci dějí za účelem toho, aby se dala rozpoutat akce ve dvou až třech plánech - sama tato logistika je zábavná a způsob provedení vždy profi. Netýká se to samozřejmě věrohodnosti nebo pravděpodobnosti - například vnitřek Kremlu obstarají záběry z Pražského hradu (ovšem kdoví, jestli to není náhodou politický komentář k současným česko-ruským vztahům).

Foto: Bontonfilm

Z hlediska motivace děj začne haprovat až v dubajském mrakodrapu Chalífova věž, kde nebylo nutné, aby se členové týmu vydávali za někoho jiného a mohli účastníky tajné schůzky jen sledovat. Tím bychom ale přišli o Cruiseovo lezení po skle a nemohli bychom obdivovat jeho kuráž a kondici, kterou si určitě udržuje i nějakými „scientologickými vitamíny".

Akce bylo do M:I4 napěchováno zkrátka tolik (a navíc v hloubkovém formátu IMAX), že by to běžně vystačilo na dva nebo tři další filmy; naposledy se s takovou hustotou akčních scén vytasil jen Tintin. Podobně jako u něj, i v M:I4 nastane v druhé půli neodbytná divácká únava, kdy smysly odmítají všechno vstřebávat a hlavně si vychutnávat. Na konci pak zamrzí vědomí, že udělat takový film "muselo dát hroznou práci, a přitom je to taková blbost", abych citoval klasičku. Dokonale šlapající záležitost, ale prchavá jako první padlý sníh.

Ve všech Mission: Impossible se nakonec důležitější jeví proces, cesta, pomocí níž je dosaženo cíle, který už dál není rozebírán. Bylo by tedy poměrně marné pokoušet se dát dohromady, jestli je čtvrtý díl typickou americkou propagandou opovrhující ostatními národy a státy, dokonce snad návratem k bipolárnímu vidění světa jako v dobách studené války; nebo naopak jde o snímek, který podporuje proti-americké nálady a ukazuje věčnou omylnost této velmoci.

M:I zůstává především značkou, která nemá jasná pravidla a neustále si je definuje znovu a sama; každý díl se pohybuje na hranici parodie a v těch nejlepších chvílích se mu podaří zařadit zpátečku. Jde o značku, která dává Tomu Cruiseovi znovu a znovu šanci zachránit svět i svou pověst. Ať už se mu v civilu sebevíc nedaří udržet si image „normálního" člověka, svým nasazením ve filmech dokáže přesvědčit publikum, že si to odpracoval. V té činnosti prováděné naplno, ale bez hlubšího smyslu je cosi velmi příznačného…

Mission: Impossible - Ghost protocol
Mission: Impossible - Ghost protocol
Žánr: Akční, Dobrodružný, Thriller
Režie: Brad Bird
Obsazení: Michael Giacchino Hrají: Tom Cruise, Jeremy Renner, Simon Pegg, Paula Patton, Josh Holloway, Tom Wilkinson, Léa Seydoux, Michael Nyqvist, Anil Kapoor, Darren Shahlavi, Vladimir Mashkov, Samuli Edelmann, Miraj Grbic, Ivan Shvedoff, Brian Caspe, Ivo Novák, Ving Rhames
Délka: 133 minut
Premiéra ČR: 15.12.2011
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Správce Březinova ostravského areálu poslal soud na devět let do vězení

Olomoucký krajský soud potrestal správce Březinova ostravského areálu Ivana Kováříka devíti lety a dvěma měsíci vězení. Podle soudu byl členem organizované zločinecké skupiny Radka Březiny, která obchodovala s nezdaněným lihem, a má podíl na škodě ve výší 364 milionů korun. Tomáše Pantlíka, který se staral o sklad v Olomouci, soud zprostil obžaloby. Dospěl k závěru, že žalovaný skutek není trestným činem. Oba muži byli poslední obžalovaní z hlavní větve Březinovy kauzy. Čítala osm obžalovaných, ostatní už byli pravomocně odsouzeni.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Dálnice D1 na Benešovsku byla hodinu neprůjezdná, ve směru na Brno se srazila dvě auta

Dopravní nehoda u Trhového Štěpánova v úterý zhruba na hodinu zastavila provoz na dálnici D1 ve směru na Brno. Kvůli srážce nákladního a osobního auta byl přerušený provoz mezi sjezdem číslo 49 u Psářů a sjezdem číslo 56 u Soutic. Jeden člověk byl zraněn. Vyplynulo to z informací Národního dopravního informačního centra a krajských hasičů.

Nehoda na 56. kilometru uzavřela dálnici D1 kolem 6:30. Podle mluvčí středočeských hasičů Terezy Fliegerové narazilo osobní auto do nákladního. "Bylo tam nějaké lehčí zranění. Hasiči nikoho nevyprošťovali, ale poskytli předlékařské ošetření," uvedla Fliegerová. Provoz na dálnici byl podle Národního dopravního informačního centra obnoven kolem 07:30.

Na místě kromě hasičů zasahovali také policisté a záchranáři. "Zraněný byl ošetřen. Jeho zdravotní stav nevyžadoval převoz do zdravotnického zařízení, takže byl ponechán na místě," řekla mluvčí krajské záchranné služby Petra Effenbergerová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy