Captain America nás uklidňuje, že svět není, co býval

Jarmila Křenková
7. 10. 2011 8:00
Komiks o hrdinovi, který se zjevuje v dobách neklidu
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Captain America patří k ikonám superhrdinského komiksu. Poprvé se v samostatných příbězích objevil za druhé světové války a o jeho neutuchající popularitě svědčí skutečnost, že je dodnes vůdcem elitního týmu marvelovských superhrdinů operujícího pod jménem Avengers.

Zásadně se přitom od zbytku superhrdinské komunity liší - a není to jen tím ultrapatetickým jménem. Batman například čerpá sílu z konkrétního žánru, v tomto případě z noirové estetiky (viz zde). Nejsilnější je pak ve chvíli, kdy je žánrový koncept důsledně naplňován nebo rozvíjen prostřednictvím složité vizuální stylizace a retro odkazů.

Foto: Aktuálně.cz

Captain America funguje úplně na jiném principu, který s konkrétním žánrem nesouvisí. Příběhy chlápka, který se obléká do americké vlajky a na čele má obrovské A, nikdy primárně nesloužily k posílení ega zakřiknutých teenagerů, nýbrž k sebeuvědomění těžce zkoušeného národa - ergo šlo o ukázkovou propagandu.

Přichází ve vypjatých chvílích

Během dlouhého vývoje prošel Captain America mnoha fázemi a aktualizacemi (válečný komiks, špionážní historky a v současnosti vlna mrazivých korporátních thrillerů), ale jeho genetická podstata zůstává stejná: nasávat kontext doby a reflektovat společenskou objednávku.

Zatímco batmanovské komiksy mohou být populární pořád - od Millerova Návratu temného rytíře (1986) je série na vrcholu -, Captain America v některých obdobích vyznívá fakt divně. Zájem o komiks i jeho reflexi  přichází ve společensko-politicky exponovaných okamžicích, při ztrátách jistot a proměnách světa, jak jsme ho znali - druhá světová válka, Vietnam, Irák, Afghánistán.

Foto: Aktuálně.cz

S tím souvisí nutnost zapojení kvalitního scenáristy, který bude v souladu s dobovou náladou pracovat s oním „propagandistickým" rozměrem -  resp. s ujišťováním, že v tom nejsme sami, že náš pohled i obavy někdo sdílí.

Ale také to chce scenáristu, který do superhrdinské mytologie vnese i svoji osobní vizi. Zde recenzovanému Edu Brubakerovi jde obojí skvěle. Za své příběhy s Captainem Americou obdržel od roku 2007 již třikrát Eisnerovu cenu - což trochu nahrává konspiracím, že jde o součást oné dobové poptávky, neboť politická témata jsou po 11. září zase trendy.

Dokladem toho, jak se Captain America napájí podněty z vnějšku, jsou i všechny tři moderní podoby, s nimiž jsme se dosud v Čechách setkali. Nedávno uvedená filmová adaptace ukazuje nejjednodušší přístup. Propaganda je dnes vnímána jako cosi krajně podezřelého a nežádoucího; tvůrci tedy tento aspekt zpochybňují ironickým shazováním, nadsázkou a záměrnou naivitou.

Navíc děj filmu uklidili do období druhé světové války, což je epocha, která už nevzbuzuje tolik emocí, ale spíš podněcuje rajcovní představy o nacistech jako nejvíc cool padouších současné popkultury. Filmový Captain America je hyperkorektní, nekonfliktní a trochu nezáživný, ale pořád ne úplně hloupý. Přesně zapadá do linie filmů Iron Man a Thor - čili představovaček superhrdinů, kteří se setkají v připravovaných Avengers, kde původně samostatné postavy marvelovského multiverza zažívají společná dobrodružství.

Captain America popkulturní 

Foto: Aktuálně.cz

Úplně jinak fungují Ultimates Marka Millera, drsnější a cyničtější verze Avengers odehrávající se v paralelní dimenzi. Autor své hrdiny zpravidla zobrazuje jako psychopaty (Wanted) nebo geeky (Kick Ass). Zároveň je silně inspirován popkulturou, pročež svým postavám rád propůjčuje vizáž známých herců a hudebních hvězd (jeho Nick Fury, velitel marvelovské špionážní agentury Shield, dostal vzezření Samuela L. Jacksona několik let předtím, než byl herec do této role skutečně obsazen).

Millarův Captain America je v osobním životě mimoň a ztracenec, co byl čtyřicet let u ledu, a v současném světě je tedy čímsi cizorodým. Na druhou stranu dokáže fungovat i jako parchant a psychopat, který je v akci schopen taktických podrazů; prostě jakási light verze hrdiny z momentálně adorovaného filmu Drive.

Millar prezentuje Captaina Americu jako cynickou černohumornou zábavu (v Ultimates padají repliky typu: „Vzdát se? VZDÁT SE?! Myslíš, že tohle písmeno znamená Francie?"), zatímco v Brubakerově verzi je Captain America především tragickým hrdinou. Postavou fatálně propojenou s minulostí, v níž bylo dobro a zlo ještě jasně definováno, ale která se nyní musí orientovat v nejistém světě, jehož hlavními příznaky se stala ambivalence a neohraničenost.

Foto: Aktuálně.cz

Opulentní omnibus je ambiciózní a propracované dílo, které odráží tvůrčí nadšení i profesionalitu. Funguje jako skvělá pocta Brubakerovu oblíbenému superhrdinovi a zároveň koncentruje vše, co jsem popsala výše. Vzniká unikátní mix, který odráží fragmentárnost a neuchopitelnost dneška a přímo navazuje na atmosféru moderních korporátních thrillerů bourneovského střihu: profesionálně vycvičený hrdina s propracovaným psychologickým profilem se potýká s vnitřními problémy, které mají původ v jeho dávné minulosti.

Terapie západní společnosti

Nálepka „superhrdina z povolání" je tak další aspekt, jímž se Steve Rogers a´la Captain America liší od kolegů, kteří si záchranu zatoulaných kočiček a odvracení jaderných válek vytkli za životní poslání; přičemž jeho minulost se v Brubakerově omnibusu stává nedůvěryhodným vypravěčem par excellence.

S bourneovskou estetikou koresponduje i vizuální stránka. Kresba má působit co nejautentičtěji, akce se vzdává nadsázky či tradičních gest a póz, které známe z jiných superhrdinských komiksů. Médium nereflektuje samo sebe, ale opět čerpá především z kontextu dalších médií - internet, videohry, současné thrillery.

Foto: Aktuálně.cz

Soustředíme se tak především na precizní rozvržení každé stránky, čistotu linií a bezchybnou vycizelovanost prostředí, v nichž se bojové akce odehrávají: bezrozměrné velkoměsto, sterilní prostředí velkých korporací nebo hi-tech vojenská základna Shieldu. Chladné tóny, ostré kontury, spousta kovu a skla umožňují efektní práci s propojováním vnitřního a venkovního prostoru; hra se světelnými odrazy umocňuje paranoiu a dojem, že nebezpečí může přijít odkudkoliv.

Propracovaná, ale ve svém megalomanství někdy obtížně vnímatelná a těkavá vizualita přímo zrcadlí nedůvěru vůči minulosti, jež nám nemůže být dále oporou, i strach z nepřítele, který je náhle nekonkrétní a těžko definovatelný. Emblematický je úvod, kdy ani smrt dosavadního hlavního padoucha není důvodem k triumfu, ale spíš zdrojem znejistění a obav.

Celý moderní svět, jak jej zprostředkovávají média, je ostatně na nedůvěře a zpochybňování velkých ideálů založen. Jako svého druhu obranu zaujímá cynický a pragmatický postoj, kdy vše je otázkou ceny. Captain America naopak velkým ideálům stále věří. Svou předurčeností nést veškerou tíhu světa a komplikovanou minulostí, z níž pramení stále nové konflikty, se může stát zdrojem identifikace.

Možnou terapií moderní západní společnosti, která zkoumá a přehodnocuje svoje postavení ve světě a konstantně čelí frustracím z toho, jak obtížné je čehokoliv se dopátrat.

Ed Brubaker, Steve Epting, Mike Perkins: Captain America, omnibus. 312 stran. Doporučená cena 790 Kč.Vydalo nakladatelství BB art, Praha 2011.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Tenisté Evropy vedou v Laver Cupu po prvním dnu nad světem 3:1

Tenisté Evropy vedou po úvodním dnu Laver Cupu nad výběrem světa 3:1. Body výběru kapitána Björna Borga získali ve dvouhrách v Ženevě Dominic Thiem a Stefanos Tsitsipas, v týmu Johna McEnroea uspěl Jack Sock. Čtyřhru na závěr dnešního programu vyhrál domácí favorit Roger Federer s Alexandrem Zverevem nad Denisem Shapovalovem se Sockem 6:3, 7:5.

Rakušan Thiem v úvodním duelu třetího ročníku Laver Cupu odvrátil v duelu se Shapovalovem tři mečboly a nakonec Kanaďana porazil 6:4, 5:7 a 13:11. Američan Sock pak vyrovnal výhrou 6:1, 7:6 nad Italem Fabiem Fogninim a Evropu pak dostal znovu do vedení Tsitsipas, který v duelu debutantů přehrál dalšího Američana Taylora Fritze 6:2, 1:6, 10:7.

Úvodní ročník, který v roce 2017 hostila Praha, vyhrál tým Evropy a vloni v Chicagu trofej obhájil. V Ženevě bude vítěz znám v neděli.

Tenisový Laver Cup v Ženevě:

Evropa - Výběr světa 3:1 po prvním dnu

Thiem - Shapovalov 6:4, 5:7, 13:11, Fognini - Sock 1:6, 6:7 (3:7), Tsitsipas - Fritz 6:2, 1:6, 10:7, Federer, A. Zverev - Shapovalov, Sock 6:3, 7:5.

Další zprávy