Recenze - Série Madagaskar byla vždy sterilním strojem na merchandising, v kinech o ni jevil zájem spíš tradičně méně náročný neamerický trh a kritikům to bylo všechno tak nějak jedno, protože když chce jít někdo na podobně vyhlížející animák, většinou se jich na názor beztak neptá.
Bezútěšný stav se změnil až s třetím dílem, jemuž dělal poradce ceněný kameraman Guillermo Navarro (Faunův labyrint), takže se alespoň bylo na co dívat. Dějově pak byla přetržena poslední pojítka s něčím, co můžeme nazývat „realitou“, což tvůrcům příjemně rozvázalo ruce a umožnilo jim nevázaně bavit šílenými vylomeninami. Naštěstí ale nešlo o vrchol, ten přichází nyní.
Tučňáci z Madagaskaru sázejí na čtveřici přehnaně akčních nelétavců posedlých špionážní akcí, kteří hráli doposud role druhořadých sidekicků. Producenti ale dobře pochopili, že jsou tím nejlepším, co mají k dispozici, proto jim nedávno dopřáli vlastní seriál a nyní i celovečerák. Ten konečně do série vnáší to, co jí bolestně chybělo: životaschopné charaktery a emoce.
Konečně život
Madagaskar měl problémy s tím, že nejen sidekickové, ale i hlavní postavy byly jen karikované figurky bez osobitosti, jež lze definovat skrze jejich jedinou vlastnost a mimo ni se nemají kam posunout. Před deseti lety byla tato scenáristická lenost na hraně, u pokračování už ale vyznívala neúnosně.
Dnešní CGI animáky nabízejí postavy a zápletky svou komplexností téměř dorovnávající hranou tvorbu. Třetí Toy Story a především LEGO příběh budiž důkazem. Vynechat tedy „zdiskreditované" protagonisty a přijít s novým příběhem byla nejlepší cesta ven z bludného kruhu.
Není však samozřejmost, že sázka na populárního sidekicka zachrání značku. Vzpomeňme na Piráty z Karibiku. Po úspěchu jedničky soustředili pozornost na Deppova kapitána Jacka, což se ukázalo být neudržitelnou volbou a celá série se rozplizla a dějově rozpadla.
Tučňáci naštěstí dopadají zásadně lépe. Po předchozích dílech byli pořád dostatečnou tabula rasa, aby jim bylo možné rozvinout charaktery a vyvolat konflikt jim na míru. Vznikly tak čtyři nejednoznačné postavy, které tvoří jak kompaktní celek, tak i svébytné jedince se svými motivacemi a cíli, většinou se týkajícími role v partě.
To vše je velmi zásadní, protože zápletka o chobotnici plánující pomstu všem tučňákům za to, že se jim v zoo dostává víc pozornosti, v mnoha ohledech záměrně ignoruje logiku, fyziku i faktografii na ještě větší úrovni, než bývá běžné. Což může být pro dospělého zábavné, ale pro dítě velmi matoucí. Především když se porušují i pravidla během předchozích dílů platící (kde probůh konkurenční špionská skupina bere své sci-fi vybavení, když dosud ve zdejším světě zvířata žila bez nástrojů?). Potom je důležité, že se lze emočně napojit na hmatatelné charaktery a prožívat děj když ne kauzálně, tak alespoň pocitově.
S křížkem po funuse
Přes výše zmíněnou chválu ale platí, že série Madagaskar se z dnešního pohledu jeví už poněkud překonaně a nedostatečně. Jistě, děti se smějí barevným zvířátkům a situačním gagům, je to v jejich přirozenosti, moderní animáky ale dokázaly, že jsou ratolesti schopné vstřebat mnohem komplexnější příběhy.
Tučňáci z Madagaskaru (65 %)
Tučňáci z Madagaskaru jsou první díl úspěšné série, který reflektuje stav konkurence mezi animovanými filmy. Jistě, i ty předchozí obsahovaly banální morální ponaučení, až zdejší ale vyznívá přirozeně a poprvé k němu nedocházíme mechanicky a nuceně, ale vývojem postav. Pořád jde ale spíš o relativní pochvalu při pohledu na předchůdce. Když se podíváme naopak na celkovou americkou animovanou produkci, jsou jen o něco dál než na půli cesty.
Sice se často setkáváme s argumentací „malej se u toho baví, co víc chtít od pohádky“, mnohem spíš bychom se ale měli ptát, proč by nás ještě mělo toto naprosté minimum uspokojit: Protože známé tvrzení, že pobavit děti představuje pro filmaře ten nejtěžší úkol, je samozřejmě nesmyslné. Dítě zaujme skoro jakákoliv atrakce, proto bychom si mezi těmi atrakcemi měli vybírat takové, jež dokážou i něco víc než jen rozesmát.
Tučňáci z Madagaskaru jsou první díl úspěšné série, který stav konkurence reflektuje. Jistě, i ty předchozí obsahovaly banální morální ponaučení, až zdejší ale vyznívá přirozeně a poprvé k němu nedocházíme mechanicky a nuceně, ale vývojem postav. Pořád jde ale spíš o relativní pochvalu při pohledu na předchůdce. Když se podíváme naopak na celkovou americkou animovanou produkci, jsou jen o něco dál než na půli cesty.
Tučňáci z Madagaskaru (The Penguins of Madagascar). USA, 2014, 90 minut. Režie: Eric Darnell, Simon J. Smith. V původním znění mluví: Benedict Cumberbatch, John Malkovich, Annet Mahendru, Tom McGrath, Chris Miller, Christopher Knights, Ben Stiller, David Schwimmer, Chris Rock, Jada Pinkett Smith, John DiMaggio, Nicole Sullivan, Cedric the Entertainer, Andy Richter. V českých kinech od 27. listopadu 2014.
