Praha - Ať už je druhý díl Narnie jakýkoli, jeho úterní pražská premiéra s červeným kobercem za účasti herců, režiséra i producenta je velká událost. Česko sice hostí mnohé zahraniční produkce, ale Letopisy Narnie: Princ Kaspian je přece jen projekt za čtvrt miliardy dolarů.
Už na odpolední tiskové konferenci mohli novináři poznat, jak se propaguje velký film. Jedním ze znaků je kombinace absolutní profesionality s uvolněností. Jako by se všichni zúčastnění za stolkem s mikrofony učili být bezprostřední na povel a cvičení v líbivých frázích.
Večer se pak představitelé čtyř sourozenců Pevensieových i následník trůnu z kouzelné říše - kam se hrdinové vrátili po prvním filmu - vzorně věnovali stovkám ječících dětí, hlavně dívek, se kterými se "spontánně fotili" a dávali jim podpisy.
Vychovaní mládežníci
Pokud v amerických seriálech hrají teenagery skoro třicetiletí, pak anglické děti a dorostenci z Narnie se chovají jako dospělí.
Georgie Henleyová hraje malou Lucinku, jež má dar mluvit s mocným lvem Aslanem - a skutečně jedná jako vyvolená, navíc asi osmnáctiletá. Anna Popplewellová, která ztvárnila její ráznou sestru Zuzanu, zase mluví jako zkušená třicátnice.
Mládež se sice pubertálně pochichtává, ale jakmile se dostane ke slovu, dozvídáme se od nich jen to, co očekáváme od slušných, vychovaných a vůbec veskrze dokonalých lidí.
Na otázku, ve kterém okamžiku si uvědomili, že jsou hvězdy, odpovídají jako na běžícím pásu: pořád si to ještě neuvědomují, a když se vracejí z natáčení z přepychových hotelů a limuzín s vlastními řidiči domů a do školy, zůstávají „obyčejnými dětmi." Jen občas si z nich někdo ve třídě dělá legraci, ale jinak jim učitelé vycházejí vstříc při dohánění učiva.
Hezounek Ben Barnes se zase nebojí, že by si ho lidé spojili jen s rolí prince Kaspiana; a i kdyby, samozřejmě to bere jako čest a privilegium hrát v něčem tak úžasném. Knižní předlohu navíc miluje od dětství. Další zúčastnění nepochybně také.
Komické momenty
Režisér Andrew Adamson sice připustí, že se při adaptaci dopustil různých změn, ale prý to konzultoval s novozélandským krajanem Peterem Jacksonem, který před ním zvládl Pána prstenů.
Prý „jen" stačí natočit film tak, aby se líbil lidem, pak vám odpustí, že se nedržíte knihy. Pokud by měl vyzdvihnout něco společného pro Pána prstenů a Narnii, tak se Tolkien i Lewis zabývali životním prostředím a tím, jak vedle sebe mohou žít různá stvoření. V dovětku ale s omluvným smíchem připouští, že Pána prstenů nebyl schopen dočíst, trilogie byla příliš tlustá.
Na otázku, zda není přece jenom přílišná změna přejít od parodických animovaných Shreků k nostalgické a idealistické fantasy, odpověděl s diplomatickou vyhýbavostí, že přece i C. S Lewis má ve svém díle zábavné a komické momenty - čili je jen na režisérovi, jak je uchopí a jestli je tam vyzdvihne.
A úspěch rodinky bobrových z jedničky a nynějšího šermířského myšáka z dvojky jsou právě ony akcenty, na nichž si zakládá.
Poskytněte daňové úlevy
Pochopitelně nemůže chybět chvála českého štábu, studií na Barrandově a šikovných řemeslníků, kteří „stavějí hradby tak, jak se to dělávalo před mnoha sty lety". Zřejmě o tom na Novém Zélandě, v Anglii a Americe něco vědí…Krásná byla i příroda okolo Ústí a vůbec.
Pak ovšem přijdou naléhavější otázky a producent Mark Johnson začne mírně neochotně mlžit okolo natáčení dalších dílů. Záleží na komerčním a kritickém úspěchu druhého dílu, a přitom už všichni v sále vědí, že si nevede valně.
Další díl se už nebude točit v Česku, údajně hlavně proto, že je jako hlavní lokalita potřeba moře, to znamená nějaká velká nádrž. Ta je ovšem jen v Mexiku, kde se točil Titanic nebo Master and Commander.
Nicméně, nakonec přece jen musí uznat, že problém je i ve financích. Zatím totiž bylo v Česku výhodné natáčet, neboť tu jsou kromě profesionálů a infrastruktury rozumné ceny. Ovšem v nespecifikovaném „ještě jinde" už začíná být levněji.
Pak Johnson pak dosti jasně a jmenovitě vyzval českou vládu, aby tak jako jiné státy začala poskytovat daňové úlevy pro filmaře. A jeho apel není od věci, stát si kvůli špatné legislativě skutečně snižuje možnost přílivu financí ze zahraničí.
Tisková konference končila ve striktně vymezeném čase, za chvíli už se delegace musela promenádovat po červeném koberci.
Než se režisér ale stačí prosmýknout na chodbu, zeptám se ho, zda se nebojí, že bude Narnie přijata ve výrazně ateistickém Česku a vůbec v zemích bývalého východního bloku jako křesťanská propaganda. Jen se klidně zasměje: „Vůbec ne! Už u minulého dílu nám to říkali - a nic se nestalo."
Ve vzduchu zůstane stát nevyřčená otázka, co by se muselo stát, aby Hollywood přiznal chybu a změnil strategii. Asi špatné tržby.
