Nový filmový Avatar je dechberoucí podívanou. Ale chybí mu překvapení

V okamžiku, kdy v novém Avatarovi po téměř 200 minutách dohasnou poslední digitální plameny a na plátně se objeví závěrečné titulky, nepřevládá ani úžas, ani vyčerpání, ale pocit již jednou viděného. Pokud byl první díl v roce 2009 zjevením a pokračování The Way of Water smysluplným rozšířením světa obývaného humanoidními mimozemšťany zvanými Na'vi, Oheň a popel působí spíš jako dokonale promazaný stroj na generování úchvatných CGI obrazů. Vypadá fantasticky, ale málokdy překvapí.

 Část problému spočívá v načasování. Třináctiletá mezera mezi prvním filmem a jeho pokračováním umožnila znovu zažít pocit úžasu z Pandory. Nové klany, nové ekosystémy a výrazně odlišné vodní prostředí působily svěže a objevně. Třetí díl přichází pouhé tři roky po The Way of Water a efekt novosti se tentokrát dostavuje jen zřídka. Zejména v úvodních a závěrečných pasážích je film chvílemi skoro k nerozeznání od toho předchozího.

Působivý vzdušný souboj karavany a nájezdníků

Děj začíná tam, kde minulý film skončil – bezprostředně po smrti Neteyama, nejstaršího syna Jakea Sullyho (Sam Worthington) a Neytiri (Zoë Saldaña). Rodina sice byla přijata mořským klanem Metkayina, ale idyla je jen iluzí. Jake se místo truchlení připravuje na další fázi války s lidmi, čímž se dostává do konfliktu s mírumilovnými hostiteli. Další napětí vytváří přítomnost jeho adoptivního lidského syna Spidera (Jack Champion), který k přežití na Pandoře potřebuje dýchací masku. K dispozici přitom má jen jednu záložní baterii.

Zobrazit
11 fotografií

Jake nechce riskovat a volí nepopulární řešení – Spidera posílá zpět mezi lidi. Létající karavana, která by měla rebelujícího teenagera dopravit do jeho nového domova, je však přepadena agresivními domorodými nájezdníky z kmene Mangkwan, které vede čarodějka Varang (Oona Chaplinová). Souboj odehrávající se vysoko nad zemí bravurně využívá závratnou hloubku 3D záběrů a patří k nejpůsobivějším akčním sekvencím filmu.

Ve stejnou chvíli – a uzlové body zápletky jsou založené právě na takových náhodách – se do hry vrací plukovník Quaritch (Stephen Lang), který se chce pomstít Jakeovi a získat Spidera pro sebe. Nakonec je to jeho syn. Na Pandoře je ale pořád trochu outsiderem, a proto raději uzavírá vratké spojenectví s Varangou a jejími ohňovými válečníky.

Také pozdější akční scény, včetně masivního finále, se svou rozmáchlostí vyrovnají nejdražším válečným eposům. Potvrzují režisérovu schopnost inscenovat digitální akci s obdivuhodnou přehledností a citem pro rytmus. Navzdory této virtuozitě ale film nedokáže naplnit své ambice. Technická vyspělost projektu zvýrazňuje jeho narativní ustrnulost. Jako kdyby režisér spoléhal na to, že jsou diváci do Pandory zamilovaní stejně jako on.

Nový bojovný kmen mohl nabídnout radikální přeformulování kultury Na'vi. Nakonec ale představuje jen jednostrannou protiváhu kladných hrdinů, ne promyšlenou alternativu. Dobro vs. zlo. Postavy sice párkrát přiblíží k rozhodnutí, které by mohlo změnit morální nebo tonální nastavení série, ale film se nakonec vždy vrátí k obehranému rytmu bojů, zajetí a vysvobození.

Vyprávění opakuje motivy a chvílemi šlape vodu

Černobílost námětu nakonec nejvíc narušuje postava Quaritche. Dřív s ním Cameron pracoval jako s tupým nástrojem, který ničil vše, co mu přišlo do cesty. Ve třetím filmu se ale militantní antagonista mnohem víc sbližuje s domorodou kulturou na Pandoře a na rozdíl od ostatních postav, jejichž počínání zůstává předvídatelné, prochází poutavým vývojem. Jeho napjatý vztah s Varangou dodává filmu energii, kterou by potřebovaly i ostatní dějové linky.

Jádro ale zůstává neměnné. Cameron neúnavně opakuje známé motivy a schémata. Jake stále zachází se svou rodinou jako s vojenskou jednotkou. Na'vi navzdory důkazům o bezohlednosti lidí dál odkládají praktická rozhodnutí, která by planetu mohla ochránit. Ve scénách, kde Jake a Neytiri čelí politickým důsledkům ochrany své mezirasové rodiny se film sice dotýká komplexnějších témat, ale ta nemohou být rozpracována kvůli přemíře postav.

Herecké výkony nicméně zůstávají na vysoké úrovni. Worthington, Lang i Saldaña dokážou svým digitálním postavám vtisknout emoce. Zejména Neytiri jako truchlící matka a neúprosná bojovnice působí překvapivě vrstevnatě. Citlivé jsou i scény mezi Kiri (Sigourney Weaverová) a Spiderem, dotýkající se témat identity a sounáležitosti – o to víc zamrzí, že Spider je i tentokrát poměrně nevyužitou a schematickou figurou.

Související

Modří tvorové se vrací. Chystá se premiéra Cameronovy ságy Avatar: Oheň a popel

Oheň a popel tak připomíná spíš přefouknutou epizodu prestižního televizního seriálu plnou příslibů budoucího vývoje než samostatnou filmovou kapitolou. Vyprávění chvílemi šlape vodu, a diváci tak mají dost času všímat si chronických slabin série, jako jsou žánrová klišé, zbytečné narativní okliky, nevyrovnané tempo nebo jalové dialogy zatížené new age mystikou a moralizováním.

Film v sobě koncentruje všechny rozpory moderních blockbusterů: je technicky fascinující, epický a okázalý, ale příběhově opatrný a monotónní. Diváky bezpochyby vtáhne – Cameronovo odhodlání nabídnout nám za cenu vstupného maximální audiovizuální zážitek je stále obdivuhodné –, ale otázkou zůstává, zda má kromě ohromující podívané ještě co nového nabídnout.