Tenhle večírek vznikl z prokrastinace. Arabella měla pracovat na knize, na kterou dostala velkorysou smlouvu po své prvotině, knižní adaptaci vlastního twitterového účtu. Ale o čem psát? A tak se jí po půldni poflakování centrem Londýna a noci strávené pitím panáků a tancováním někde v Soho vybavují jen útržky. Panáky, kamarádi, pak padání na podlahu pod tíhou promile, volání Uberu a nosní dírky někoho, kdo se nad ní sklání v kabince na záchodě. Cože?
Britská komediální herečka a autorka Michaela Coelová, známá pět let starým seriálem Chewing Gum, tentokrát do středu vyprávění umístila zkušenost, kterou sama prodělala - znásilnění. A ačkoliv Arabellu v baru napadne neznámý návštěvník, který ji předtím omámil drogou, a hrdinka tedy prožije něco, co by za znásilnění nejspíš označil i ten největší relativizátor, Coelová je natolik vyspělou autorkou, že se rozhodla téma sexuálního násilí ukázat ve stejném příběhu ještě mnohokrát, i v méně jednoznačných podobách. A do rolí těch, kterým změní život, staví i další figury z Arabellina okolí.
Komedie o znásilnění?
Seriál Můžu tě zničit začíná jako mileniálská komedie, rychle se však promění v drama o odmítnutí role oběti, aniž by přestal být pohotově vtipný. Arabella se vzpírá tomu, aby traumatu podlehla, zběsile se snaží násilníka chytit, napsat svoji knihu, dát příběhu pointu a zkušenost zpracovat. A díky tomu, že tvůrci přesouvají úhel pohledu k dvojici Arabelliných blízkých kamarádů, spolužačce ze základní školy, rodičům nebo hlavní hrdince coby teenagerce, vzniká sofistikovaná spleť příběhů. Vždy v nich jde o to, jak určitý druh sexuálního násilí mění životní kurz.
V jednom příběhu jsme svědky agresivního "zalehnutí" oběti doprovozeného slovy "No jo, jsem zlobivej kluk", v jiném si postava užívá švédskou trojku, načež zjistí, že partnery nepotkala náhodou, ale že se na ni domluvili. Novou informací může být pro řadu diváků fakt, že pokud si jeden z partnerů při sexu sundá kondom, aniž by o tom druhého informoval, jde v Británii o znásilnění.
Seriál však není žádným výčtem možných provinění. Oběti nejsou hysterické či zlomené bytosti a násilníci macho ďáblové. Tutéž postavu nechává Coelová prožít roli oběti a o pár epizod dál také viníka. Ukazuje různé situace v různých kontextech, a když si představíme běžnou internetovou diskusi o znásilnění a obvyklá zjednodušená očekávání jako "oběť si vše vymyslela" nebo naopak "byla násilím zakleknuta", epizody působí jako vysvětlivky všech nuancí.
Mileniálové v Londýně
S objasňováním kontextu to není těžké. Spoustu informací o postavách vnímáme jen díky tomu, co má Arabella na sobě, kde se pohybuje a jak mluví se svým okolím. Víc Coelová rozebírat nepotřebuje, i proto, že to za ni už udělaly seriály Girls autorky Leny Dunhamové nebo Nesvá od Issy Raeové.
Rychle chápeme, že Arabella - blogerka a autorka knihy Zápisky otrávené mileniálky - a její kamarádi, aspirující herečka Terry a fitness instruktor Kwame, jsou dnešními mileniály z velkého západního města, kteří kvůli nedostatku peněz i ochoty dospět zakládají rodiny později než předešlé generace. V titěrných místnostech sdíleného londýnského bytu pořádají večírky, zkoušejí hranice vlastního kamarádství a překonávají traumata, způsobená nejen sexuálním násilím.
V jedné epizodě Arabella dokonce vklouzne do typické polohy své generace, když se stane instagramovou influencerkou a apeluje na ostatní, aby brali na vědomí klimatickou změnu. V tomto momentu dochází ke vtipné výměně mezi jejími kamarády, jejichž životní situace ovlivňuje také fakt, že mají rodiče nebo prarodiče původem z Afriky a celý život zažívají pocit občanů druhé kategorie.
"Cože? Zrovna včera mi na dveře zaklepal nějaký takový aktivista a prý že bych měl místo autem jezdit něčím na elektřinu?" dělá si jeden z nich legraci z klimatického aktivismu. "Teď? Když jsem si konečně vydělal na mercedes? Co bude dál? Místo hovězího budu muset jíst mrkev? Zrovna když si konečně můžu začít nacpávat břicho, tak zas přijde běloch a bere mi od huby?"
Na autorský vrchol
Zatímco kontext životní situace dnešních mileniálů Coelová netematizuje, jinakost Arabelly a jejích kamarádů - daná odlišnou barvou pleti - je základem alespoň dvou epizod. Jak díl z teenagerských let, kdy si bílá spolužačka vymyslí znásilnění černošským spolužákem, který jí právě zlomil srdce, tak flashback do rodinného prostředí připomínají, že v rámci černošské menšiny mají muži ještě silnější postavení než u bělochů.
I to brání, aby byli protagonisté nucení své chování přehodnotit. Nehledě na to, že menšina vystavená útlaku většiny své členy podrobuje soudům s ještě menší ochotou.
Coelová také dobře popisuje dynamiku vztahů ústředního tria: mezi zraněnou, ale sebevědomou Arabellou, její kamarádkou Terry, která ji má za vzor a přeje si být podobně profesně úspěšná, a zpočátku velmi cool Kwamem, u kterého Arabella - zvyklá vnímat hlavně sebe - nerozpozná jeho vlastní zranění.
Seriál se díky skvěle napsanému scénáři a hereckým výkonům Coelové v roli Arabelly i ostatních přirozeně mění z mileniálské komedie v psychologické drama, analýzu dopadů různých druhů sexuálního násilí a zase zpět. Coelová od svého prvního seriálu Chewing Gum, bláznivého sitkomu o dívce ze sociálního bydlení, která se kvůli katolické matce pokouší přijít o panenství až po dvacítce, autorsky dospěla na špičku současné seriálové tvorby.
Kultura traumatu
Británie se svou silnou komediální tradicí v současnosti produkuje jeden úspěšný autorský seriál s hrdinkou v hlavní roli za druhým. Kromě Phoebe Waller-Bridgeové, která loni vyhrála tři televizní ceny Emmy za druhou řadu seriálu Potvora, v Británii tvoří také Aisling Beaová, autorka seriálu This Way Up, dále komička Mae Martinová, která píše sitkom Na pohodu, Daisy Haggardová, známá i ze své autorské novinky Back to Life nebo Roisin Conatyová, autorka sitkomu Gameface a herečka v projektu Po životě komika Rickyho Gervaise.
Smlouvu na seriál pro HBO, které si stále drží status výrobce těch nejkvalitnějších, však zatím dostala jen Coelová - bezpochyby nejen proto, že si společnost uvědomuje, nakolik v popkultuře chybí hledisko tvůrců s tmavou pletí.
Okolo tématu znásilnění vystavěla scénář, který není ani obžalobou, ani učebnicí. Sexuální násilí tu představuje něco, co postavy nenávratně mění, pokaždé se ale jiná podstata věci odehrává v jiném kontextu. Arabellu a její známé nutí ještě více vnímat mocenskou nerovnováhu světa a zvykat si na život s traumatem. Takový proces je jedním z nejčastějších témat dnešní popkultury a Coelová jej popisuje vtipně, nekompromisně i citlivě zároveň.
Podobně jako se teď ohlížíme za obdobím nástupu kvalitních seriálů v nultých a desátých letech, kdy jsme fascinovaně sledovali příběhy mužských antihrdinů v Sopránových, Perníkovém tátovi nebo Mad Men, budeme za čas vnímat dnešek jako období seriálů o traumatech. Michaela Coelová o tom svém vypráví z pozice někoho, kdo je obětí hned dvakrát, a přesto jí být odmítá. Zároveň dělá dojem autorky, která by uměla vyprávět o čemkoliv - a někoho, o kom ještě určitě uslyšíme.
Můžu tě zničit
Autorka: Michaela Coelová
Seriál je k vidění na HBO.
