Francie vzdala hold Belmondovi. S hercem se přišly naposledy rozloučit stovky lidí

Rozloučení s legendárním hercem Jeanem-Paulem Belmondem v pařížské Invalidovně.
Uctít jeho památku přišel i francouzský prezident Emmanuel Macron. "Byl to přítel, kterého by si každý přál mít," řekl Macron během svého čtvrthodinového projevu.
Národního ceremoniálu se zúčastnila Belmondova dcera Stella a jeho pravnoučata.
Pietní akt se konal v pařížské Invalidovně. Rakev s francouzskou trikolórou vyprovodil dlouhý potlesk.
Před Invalidovnou se shromáždily stovky lidí, aby legendárnímu herci vzdali hold. Média znovu připomínala jeho nejúspěšnější filmy.
Foto: Reuters
Magazín Magazín
Aktualizováno 9. 9. 2021 19:45
Francouzský herec Jean-Paul Belmondo zemřel toto pondělí ve věku 88 let. Na čtvrteční veřejné rozloučení s ním přišly do pařížské Invalidovny stovky lidí. Pietní akce se zúčastnili kromě Belmondovy rodiny také francouzský prezident Emmanuel Macron i další známé osobnosti kulturního i veřejného života. Pohřeb hvězdy evropského filmu se uskuteční v pátek.

Rakev zahalenou do francouzské trikolóry vyneslo ve čtvrtek odpoledne za doprovodu hudby z filmu Profesionál z roku 1981 deset členů čestné stráže na dvůr pařížské Invalidovny, kde je pochován Napoleon. Hvězdu stříbrného plátna na místě připomínal jeho rozesmátý portrét.

"Byl přítelem, kterého každý toužil mít," řekl poté ve svém emotivním proslovu francouzský prezident Macron. "Belmonda jsme milovali, protože se nám podobal. Belmondo je tak trochu my, jenom lepší," dodal. Herce podle stanice France24 označil za "hvězdu francouzského filmu, která nemá srovnání".

Pocty se kromě rodiny legendárního herce účastní také pozvaní hosté z politiky, kultury a zhruba tisícovka běžných občanů. Davy se shromáždily také před obřími obrazovkami na veřejném prostranství před Invalidovnou, s Belmondem se rozloučili potleskem. Přímý přenos z ceremonie zařadilo do vysílání mnoho francouzských a některé belgické televizní stanice.

Pietní akty v Invalidovně byly dříve vyhrazeny padlým vojákům, později se zde začaly konat smuteční ceremonie pro význačné osobnosti francouzské společnosti. Naposledy se této pocty dostalo v roce 2019 bývalému prezidentovi Jacquesu Chiracovi.

Pohřeb velikána francouzského filmu, kterému Francouzi přezdívají Bébel, se uskuteční v pátek dopoledne v kostele Saint-Germain-des-Prés v centru Paříže.

Mých tisíc životů

"Stále ještě dychtím po životě jako v mladých letech. A pokud mi tělo už nedovoluje, abych se choval ztřeštěně, vrhal do sedadel ferrari a lítal od natáčení k natáčení, nebrání mi, abych vše prožil znova," napsal Jean-Paul Belmondo v předmluvě autobiografické knihy Mých tisíc životů, již v roce 2017 vydalo nakladatelství Práh. 

Před kamerou se v hraném filmu objevil naposledy v roce 2008 ve snímku Muž a jeho pes. Zahrál si hlavní roli opuštěného muže, jemuž okolí včetně žen dává najevo, že už není nejmladší. Úloha v tomto filmu přišla sedm let po mozkové příhodě, která může za hercovo částečné ochrnutí.

Během kariéry Belmondo ztvárnil přes osmdesát rolí. Zlomový byl pro jeho kariéru film novovlnné režisérské ikony Jeana-Luca Godarda U konce s dechem z roku 1960, který z tehdy sedmadvacetiletého herce s vizáží floutka s atypickým nosem a rty udělal ikonu: poté, co se poprvé objevil na plakátech, mu prý doma nepřestal zvonit telefon.

Ve fotografické knize Belmondo o Belmondovi vzpomíná, že Godard chodil na natáčení pouze s malým zápisníkem a režie byla v jeho novovlnném podání jedna velká improvizace.

"Když natáčíme, řekne mi, ať jdu do telefonní budky. Vstupuji do budky. Pak se ptám, co mám říct. Odpovídá, že co chci. Natáčíme tímhle způsobem dva, někdy tři záběry za den. Pak řekne, že už nemá nápady a že máme jít domů. Producent skákal do stropu… Přišel jsem z divadla ze světa, který požaduje krajní přesnost a dokonalost textu. Tento způsob práce mě přinejmenším zpočátku - velmi jemně řečeno - mátl," uvádí v knize. 

Pro klasické divadlo byl Belmondo příliš velký komik. Ve škole ho prý učitelé nesnášeli a na konzervatoři, jejímiž stěnami otřásaly Belmondovy výbuchy smíchu, nezůstala po herci ani stopa. "Přiznávám, že jsem opravdu nikdy nebyl nadaný pro tragédii, bylo pro mě těžké rozplakat se ve filmu. Život se mi zdál snadný a zářivý i přes všechna ta dramata a kruté ztráty, po nichž se člověku zdá, že mu byl kus těla amputován," říkal.

V září roku 2016 Belmondo na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách převzal Zlatého lva za celoživotní dílo. Na tiskové konferenci, kam dorazil s pomocí dvou asistentů, zavzpomínal také na svou celoživotní spřízněnou duši, herce Alaina Delona. Na plátně se ti dva poprvé potkali v roce 1957 ve filmu Buď hezká a mlč.

"Povahově různí, ale oba současně bezstarostní a vášnivě zaujatí svým povoláním se stáváme přáteli. A to přesto, že jsme byli protikladní - já veselý a sympatický, on zasmušilý a introvertní. Já klasicky vzdělaný herec, on se stal hercem náhodou," vypočítává Belmondo. Zároveň posílá do patřičných končin veškerá média, která toto přátelství desetiletí zpochybňovala.

Na předávání cen César dostal Belmondo zvláštní cenu za celoživotní přínos. Celý sál povstal a několik minut herci tleskal, dojatý Belmondo neměl daleko k slzám. Ve své řeči pak poděkoval matce, která ho celý život motivovala, aby byl stejně odvážný jako jeho otec - sochař Paul Belmondo.

Rodičům a prozřetelnosti Jean-Paul Belmondo nepřímo děkoval i ve zmiňované knize.

"Svobodomyslnost a radost ze života jsem ukazoval odmala, možná proto, že jsem byl válečné dítě, možná také proto, že mi je rodiče ukázali a dovolili, abych si je užíval. A možná proto, že jsem se pro takový způsob života rozhodl. Pochopitelně jsem si vybíral zkratky, překračoval hranice, narušoval pořádky, rozčiloval jsem lidi s tradičním myšlením a okouzloval modernisty. Opravdu mě nebylo možné vtěsnat do jakékoliv normy, odmítala mě."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy