Dokument oscarového tvůrce zachycuje fotbalistu Maradonu jako padoucha i hrdinu

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
23. 7. 2019 17:12
Zrnitý obraz, dvě auta se ženou ulicemi. Skoro jako z gangsterky. Jenže tímto záběrem nezačíná mafiánský film, ale dokumentární portrét fotbalisty, jehož životní i sportovní příběh dodnes vyvolává emoce.
Maradonovou jedinou cestou z chudoby byl kopací míč.
Maradonovou jedinou cestou z chudoby byl kopací míč. | Foto: Aerofilms

Snímkem Diego Maradona, který právě promítají česká kina, oscarový režisér Asif Kapadia uzavírá svou trilogii portrétů slavných. Poprvé točí o člověku, který je stále mezi námi.

Maradona hrál za SSC Neapol v letech 1984 až 1991.
Maradona hrál za SSC Neapol v letech 1984 až 1991. | Foto: Film Servis Festival Karlovy Vary

Po snímcích Senna a Amy, které o osudech závodníka formule 1 Ayrtona Senny a zpěvačky Amy Winehouse vyprávěly především pomocí archivů a stylizace do různých filmových žánrů, se Kapadia původně nechtěl vydat stejnou cestou.

S Maradonou se snažil sejít, toužil spolupracovat přímo s bývalou fotbalovou hvězdou a dostat z ní, co dosud nikomu neřekla. Ani filmaři Emiru Kusturicovi, který o fotbalistovi v roce 2008 natočil podivný snímek nazvaný Maradona režie Kusturica, kde ze sportovce nedostal nic než jeho zvláštní politické názory.

Po neúspěšné pětidenní snaze sejít se s Maradonou v jeho luxusním dubajském bytě, která vyústila v pětiminutový a bezobsažný rozhovor, se režisér Kapadia potkal s jeho bývalým fitness trenérem z barcelonského fotbalového klubu Fernandem Segnorinim a zjišťoval, jak k fotbalistovi najít cestu. "Mějte na vědomí, že budete v blízkosti největšího lháře světa," poznamenal tehdy Signorini.

A tak se Kapadia nakonec rozhodl opět pátrat především v archivech a točit o Maradonovi v dobách jeho největší slávy - kdy zároveň budil největší kontroverze. Ať už svým gólem rukou či kontakty s neapolskou mafií.

Není tedy divu, že po sportovně a hudebně stylizovaných snímcích o Sennovi a Amy Winehouse se režisérovou hlavní inspirací nyní stala gangsterka. Tedy žánr vyprávějící obvykle o vzestupu a pádu hrdiny či spíše antihrdiny překračujícího hranu zákona či morálky.

Kapadia chce rozbít hvězdnou masku jménem Maradona a pod ní najít onoho nesmělého chlapce Diega z chudinské čtvrti Villa Fiorito na předměstí Buenos Aires. Hocha, jehož jedinou cestou z chudoby byl kopací míč.

Dokument o Maradonovi natočil Asif Kapadia. | Video: Aerofilms

Tak jako v mnoha filmových gangsterkách vzniká poněkud romantizovaný portrét muže, který sice byl lhář, mizera i proutník, ale také hrdina a šampion, jenž během působení v neapolském fotbalovém klubu upadl do spárů místní mafie. Je to portrét možná až příliš lichotivý, přesto fascinující.

Jeho jádrem je právě Maradonovo angažmá v dosud průměrném klubu, který nikdy nevyhrál italskou nejvyšší ligu a sídlí v jednom z nejchudších italských měst. Camorra, tedy místní mafie, v něm ovládala úplně vše.

Diego Maradona.
Diego Maradona. | Foto: Aerofilms

Režiséra Kapadiu fascinují příběhy nevinných lidí, kteří vynikali ve svých oborech a právě kvůli tomu přišli o svou nevinnost. Stejně začínal už Senna - jako vyprávěnka o chudém čistém chlapci, který prostě chtěl závodit.

Jenže svět formule 1 byl především byznys a hra velkých hráčů. Maradona se v Neapoli také stal součástí velkého soukolí. A nešlo v něm jen o byznys, ale hlavně o Camorru, která nabídla, že se o postará o všechny fotbalistovy problémy. Byla to nabídka, která se nedá odmítnout.

Snímek začíná klopýtavými začátky malého, technického hráče, který se musel adaptovat na místní rychlý a agresivní fotbal. A pokračuje až ke zbožštění muže, který dal Neapoli první ligový titul a ke kterému se místní modlili s podobnou vervou jako k nejvyššímu.

Stejně intenzivně ale režisér Kapadia vyobrazuje i to, jak se láska překlopila v nenávist. Z různých důvodů - kvůli drogovým a jiným excesům, kvůli tomu, že na neapolském stadionu nastoupil během mistrovství světa za Argentinu coby kapitán národního týmu.

Diego Maradona.
Diego Maradona. | Foto: Aerofilms

Asif Kapadia se víc než na přesné zachycení událostí soustřeďuje na vykreslení pravdivých emocí. Stejně vášnivě jako Maradonu lid miloval, ho - za přispění bulváru, jeho drogových i mimomanželských excesů a dalších příčin - i nenáviděl.

Ten známý gól rukou z mistrovství světa v roce 1986 byl jen drobnou částečkou v mozaice, neboť se stále dal přejít slovy, která ve filmu zazní z úst jednoho fotbalového experta: "Trocha podvádění a velká porce geniality."

Archivní obraz dodává všemu potřebnou patinu a divák sleduje Maradonu nejen jako viníka, ale též coby oběť. Třeba jako muže, který v době, kdy ho obyvatelé Neapole proklínali, žádal o přestup. Ale vedení toužilo udržet si jeho dovednosti co nejdéle.

Kapadia nakonec toho nesmělého chlapce Diega nejspíš nenašel. A kdo ví, jestli pod slupkou "největšího lháře na světě" Maradony ještě dnes někde zůstává ukryt.

Diego Maradona

Režie: Asif Kapadia
Aerofilms, česká distribuční premiéra 18. července

Vznikl tak především strhující průřez mnoha tématy fotbalistova života, v němž některé hrany zůstávají obroušené a kde nakonec nejde ani tak o Maradonu, ale hlavně o pochopení toho, co na něm svět tak fascinovalo.

Snímek Diego Maradona zapadá do současného trendu archivních dokumentů, které ze starých dobových materiálů skládají poutavé audiovizuální zážitky a stylem vyprávění trochu boří hranice mezi dokumentární a hranou tvorbou.

Podobně jako nedávný dokument Apollo 11 - pojednávající o přistání amerických astronautů na Měsíci - i Diego Maradona je především velkolepý příběh. Nejspíš opomíjí některé vrstvy reality. Ale do jiných proniká s takovou intenzitou, že na to, co chybí, divák snadno zapomene.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Lyžařka Smutná skončila v dálkovém běhu v Itálii pátá

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla pátá v závodu seriálu Ski Classics La Venosta na 34 kilometrů. Na vítěznou Norku Astrid Slindovou ztratila česká reprezentantka čtyři a půl minuty, za třetím místem zaostala o 19 sekund. Mužský závod v Itálii vyhrál Rus Jermil Vokujev, Jan Šrail obsadil 28. místo

Už v prvním stoupání nastoupila Slindová, která si na vrchařskou prémii na 11. kilometru přivezla náskok 20 sekund. V cíli měla k dobru více než tři minuty před Švédkou Brittou Norgrenovou. Boj o třetí místo ovládla další Norka Kari Gjeitnesová.

"Během závodu jsem se necítila úplně špatně, i když trať byla dost náročná. V posledních stovkách metrů mi ale totálně odešly nohy. Cítila jsem to už včera na tréninku, když jsem jela něco rychlejšího. Myslím, že v tom sehrála roli ta vysoká nadmořská výška," uvedla v tiskové zprávě eD system Bauer Teamu Smutná, která na začátku prosince doběhla v prologu v Livignu druhá.

Seriál Ski Classics bude pokračovat po Novém roce, 11. ledna se v Rakousku pojede Kaiser Maximilian Lauf.

Zdroj: ČTK
Další zprávy