Praha - Ani druhý týden v kinech nepřinesl Brabcově adaptaci Máchova Máje větší štěstí než premiérový. Po druhém víkendu má na kontě 47 tisíc diváků a 5,3 milionu korun tržeb.
Ze čtvrtého místa, které měl film v žebříčku Unie filmových distributorů minule, se tak propadl o stupínek níže, na místo páté. Kde se stala chyba?
Prozatímní divácký neúspěch lze jistě přičíst na vrub (ne)kvalitám filmu zmiňovaným v řadě nepříliš příznivých recenzí.
Přesto je s podivem, že se nový spektákl mediálně úspěšného režírujícího kameramana nedostal na vyšší místa žebříčku. Zvláště s přihlédnutím k tomu, že jeho předchozí Kytice si v kinech před osmi lety přišla na velmi nadprůměrných 600 tisíc diváků.
Do kin Máj přišel šest týdnů po Bathory, která tu lámala tolik rekordů, že už ji letos nejspíš žádný jiný - český ani zahraniční - film nepřekoná.
Bathory se aktuálně drží na druhém místě žebříčku s fenomenálním ziskem 634 tisíc diváků a se sedmdesátimilionovými tržbami.
Řadu diváků do kin nalákala několikaletou mediální masáží, kterou jí zajišťovaly finanční i jiné problémy během natáčení - a hlavně pověst nejdražšího českého filmu všech dob.
Není divu, že se do kin hrnuly davy, které ale následně často odcházely zklamané; o jejich pocitech po shlédnutí filmu svědčí snad každá internetová diskuze pod jakoukoliv recenzí.
Možná tedy Bathory do kin diváky nejen přilákala, ale dala jim i znovu pocítit, že české filmy poslední doby svými kvalitami spíše zklamaly.
To může stát za menším zájem o film Máj, stejně jako fakt, že Máj s Bathory lze při velkorysejším srovnání snadno zaměnit. Nejen proto, že F. A. Brabec jako kameraman pracoval na obou filmech a jeho opulentní obrazivost se snadno a rychle přejí.
V obou případech jde o filmy nekomediální a usazené do historie či historického bezčasí, oba jsou tzv. velkolepými kostýmními podívanými (u obou ostatně na stejném postu kostýmní výtvarnice seděla tatáž žena - Brabcova manželka Jaroslava Pecharová).
Máj navíc nemá rozhodně tak průraznou mediální kampaň jako Bathory, na kterou Česká televize hýří upoutávkami - přestože F. A. Brabec svůj film v médiích obhajoval velmi často.
Nutno zmínit i fakt, že hlavní role Brabec obsadil veřejnosti nepříliš známými neherci nijak valných hereckých kvalit, byť člen Strany zelených Matěj Stropnický se svou rebelskou image už světla ramp zná ze politické kariéry.
Ve světle těchto faktů už možná nepůsobí tak bizarně, že Máj krom Bathory porazily nejen letní diskotéka Mamma Mia! a vydařený animák Vall-E, ale i buranský exagentz z amerického filmu Zohan: Krycí jméno kadeřník.
Za Májem se krčí ještě batmanovský Temný rytíř, Mumie: Hrob Dračího císaře, animovaná Kung Fu Panda či po Zohanovi další novinka minulého týdne, rodinní Vesmírní opičáci.
Třetí novinkou bylo minulý týden strhující dánské drama Po svatbě, které ale s ohledem na malý počet kopií i nemainstreamové zaměření vystoupalo jen na 15. místo.
Milovníkům dramat lze přitom právě tento film s Madsem Mikkelsenem v hlavní roli doporučit vřeleji než jiné, které okupují přednější pozice.
Otázak teď zní, jak "syndrom Bathory" postihne další českou premiéru, která už netrpělivě přešlapuje před dveřmi české distribuce.
Už příští týden vstupuje do kin Marhoulův Tobruk - opět tedy historická látka, i když zároveň válečný žánr, který v české kinematografii má ještě menší četnost než (a)historická dramata.
