Je škoda, že se autoři nezabývali při tvorbě scénáře a následně během realizace filmu také jinými prameny než jen paměťmi Lídy Baarové, které nelze považovat za relevantní zdroj informací. Už proto, že jí stálo za to svou původní verzi memoárů Útěky, kterou pro ni sepsal Josef Škvorecký, později společně s Františkem Kožíkem přepracovat blíže „k obrazu svému“ a vydat pod názvem Života sladké hořkosti, tvrdí publicista Radek Žitný.
V jedné z kritik na tento film padlo tvrzení, že je dobře, že se vyvolá diskuse, že o historii by se mělo diskutovat. Možná ano. Ale za jakou cenu?
