Jak píše agentura AP, jedním z těch dětí byl i Steven Leckart. Stále si vybavuje, jak jím výbuch raketoplánu otřásl a jak mu postupně docházelo, že nikdo nepřežil. "Pamatuju si, že jsem chtěl být astronautem a letět do kosmu. A pak si pamatuju, jak výbuch Challengeru tenhle můj sen rozmetal," říká.
Leckart se teď k událostem z 28. ledna 1986 vrátil jako režisér čtyřdílného dokumentu nazvaného Challenger: Poslední let, který bude od středy k vidění ve videotéce Netflix. Produkovali jej Glen Zipper a také J. J. Abrams, režisér sci-fi filmů jako Star Trek nebo nových epizod Hvězdných válek.
Podle agentury AP dokument líčí historii NASA, americké agentury zodpovědné za vesmírný program USA, i sedmi astronautů, kteří ten den zemřeli a jež prezident Ronald Reagan později prohlásil za hrdiny. Stejně tak dokument objasňuje, proč k nehodě došlo a jaké měla důsledky.
Nápad vrátit se k tehdejším událostem producent Zipper a režisér Leckart dostali před pěti lety. Když přišla řeč na Challenger, oba si havárii vybavili jako událost z dětství - a oběma naskočilo jen jméno jedné ze sedmi obětí, učitelky McAuliffeové. Proto se začali zajímat o osud šesti zbývajících.
Havajský rodák Ellison Onizuka se měl stát prvním americkým Asijcem v kosmu, Ronald McNair zase teprve druhým černochem. Judith Resniková pak měla být druhou americkou ženou a vůbec první židovkou, která se podívá do vesmíru.
"Chtěli jsme tyhle lidi, kteří jsou dnes pro leckoho jen nicneříkajícím jménem, trochu přiblížit, představit divákům lidský rozměr tragédie," vysvětluje druhý režisér dokumentu Daniel Junge.
Čtyřdílný dokument už v předstihu viděla June Scobee Rodgersová, vdova po veliteli posádky Challengeru Dicku Scobeem a zakladatelka Centra Challenger pro výzkum vesmírné vědy. "Cloumaly se mnou emoce. Je to smutné sledovat, ale také je to připomínka toho, jak ten náš soukromý žal tehdy sdíleli všichni," říká Rodgersová, která do dokumentu poskytla i soukromá rodinná videa z doby, kdy její muž ještě žil. "Jsou to takové krásné malé chvilky radosti," dodává.
Rodgersová filmaře chválí, že se pustili "do příběhu, který dosud nikdo nebyl schopen odvyprávět".
Challenger vybuchl pouhých 73 sekund po startu ve výšce 14 kilometrů nad Kennedyho vesmírným střediskem na Floridě. Explozi se podařilo objasnit teprve po několika měsících: příčinou bylo selhání pryžového těsnění na jedné z pomocných raket. Kvůli tomu prohořel spoj mezi pomocnou raketou a externí nádrží, raketa do nádrže narazila a způsobila výbuch.
Až dodatečné vyšetřování ukázalo, že někteří pracovníci NASA předem upozorňovali právě na možné nebezpečí v souvislosti s pryžovým těsněním. NASA však byla pod tlakem, aby dodržela ambiciózní harmonogram a vyslala Challenger do kosmu včas, a tak varování ignorovala.
Vyšetřovatelé později prokázali, že exploze nezničila celou kabinu a část posádky ještě po výbuchu nějakou dobu žila. Doložily to použité dýchací přístroje, které se podařilo nalézt, a vydýchané zásoby kyslíku. Členové posádky zemřeli pravděpodobně až při dopadu kabiny na mořskou hladinu. Havárie zastavila lety raketoplánů skoro na tři roky.
"Když jsme začali natáčet, trochu jsem doufal, že najdeme nějakého už od pohledu padoucha, který za to všechno může a na kterého bychom mohli svalit vinu. Ale nikoho takového jsme nenašli," přiznává producent Zipper. "Nebyl tam nikdo, kdo by si byl plně vědom všech rizik, a přesto nařídil start raketoplánu s vědomím, že ohrožuje životy."
Ani vdova po veliteli posádky June Scobee Rodgersová necítí hněv vůči těm, kdo Challenger sestavili. "Mám pochopení pro inženýry, kteří museli dělat tak těžká rozhodnutí, protože byli stejně jako celá NASA pod tlakem, aby dodrželi plán," říká.
Režisér Steven Leckart přirovnává havárii Challengeru k další podobné, lidmi zaviněné tragédii z roku 1986, výbuchu atomové elektrárny Černobyl. "Nemusí to být tak, že za vším jsou ohavní zločinci, kteří si přejí jen to nejhorší. Ale obojí ukazuje, jak snadno nad situací můžeme ztratit kontrolu," uvažuje.
Agentura AP připomíná, že čtyřdílný dokument Challenger: Poslední let má premiéru v době, kdy se v USA vesmírný program opět dostal do středu pozornosti. Letos v květnu firma SpaceX miliardáře Elona Muska po více než dekádě vyslala do vesmíru americké astronauty. Stejně tak výlety do kosmu plánují společnosti Blue Origin dalšího miliardáře Jeffa Bezose a Virgin Galactic vlastněná Richardem Bransonem.
"Čím hlouběji do vesmíru zamíříme, tím víc budeme riskovat. Podle mě je správná doba připomenout, co ta rizika obnáší," shrnuje producent Glen Zipper. Podle něj si ze sledování dokumentu mohou něco obecně odnést všechny větší organizace, které ve svých interních procesech počítají s variantou, že se něco pokazí.
Dokument ukazuje, jak je důležité v takovém případě dbát na transparentnost, stanovit, kdo nese zodpovědnost za učiněná rozhodnutí - a že v některých případech je lepší harmonogram nedodržet než se za každou cenu snažit stihnout termín.
"Vždy bude existovat risk, vždy bude hrozit, že někoho ztratíme. A pokud se chceme vydat do neprozkoumaných částí vesmíru, nevyhnutelně k tomu dojde. Důležité je stanovit si, co jsme ochotni riskovat a kdy je to adekvátní," myslí si producent Zipper.
Režisér Leckart dokument dokončoval v době, kdy se svými dvěma dětmi na jaře sledoval start rakety SpaceX, která vynesla dva astronauty NASA k Mezinárodní vesmírné stanici. "V jednu chvíli mi blesklo hlavou, jestli opravdu chci, aby tohle moje děti sledovaly v přímém přenosu. Asi bych takhle neuvažoval, kdybych před očima pořád neměl Challenger. Když se raketa SpaceX dostala až na oběžnou dráhu, pořádně jsem si oddechl," shrnuje Steven Leckart.
Americký vesmírný program zažil obdobnou katastrofu ještě v roce 2003, kdy explodoval raketoplán Columbia, tehdy naopak při přistávání během přechodu do atmosféry. Stroj se rozpadl ve výšce 63 kilometrů nad státem Texas, zahynulo všech sedm členů posádky.
