Kde jste byli 11. září. Dokument HBO o pandemii a útocích je sporný

Martin Šrajer Martin Šrajer
11. 9. 2021 8:53
Velkolepou dokumentární poctu milovanému městu natočil režisér Spike Lee. Vypráví, jak se obyvatelé New Yorku vypořádali s dvojicí největších novodobých národních tragédií, z nichž od té první v sobotu uplynulo 20 let.
Náraz druhého letadla do druhé věže Světového obchodního centra v New Yorku, 11. září 2001.
Náraz druhého letadla do druhé věže Světového obchodního centra v New Yorku, 11. září 2001. | Foto: ČTK/AP

Woody Allen, Martin Scorsese, Noah Baumbach a mnozí další američtí filmaři jsou velkými obdivovateli New Yorku. Nikdo to ale neprojevuje tak vášnivě a hlasitě jako čtyřiašedesátiletý Spike Lee. Hrdý Newyorčan, fanoušek tamních basketbalových i baseballových týmů, do americké metropole situoval některé své nejoceňovanější snímky jako Jednej správně, Crooklyn, Spojenec nebo 25. hodina.

Právě tento film s Edwardem Nortonem v hlavní roli, natočený krátce po 11. září, byl oceňován jako vrstevnatý portrét země traumatizované teroristickým útokem. Obdobně teď Leeho nový čtyřdílný dokument Epicentra New Yorku, dostupný na českém HBO GO, nevypovídá jen o problémech jednoho města, ale celé dnešní Ameriky.

Držitel dvou Oscarů však nezůstává u událostí roku 2001. Jak nasvědčuje i celková délka, blížící se osmi hodinám, zvolil ambicióznější záběr. Se střihačem Barrym Alexanderem Brownem hledá paralely mezi přístupem Newyorčanů i americké vlády k 11. září a ke stále probíhající pandemii koronaviru.

Základem rozmáchlé orálně-historické eseje jsou rozhovory s více než 200 lidmi. Kromě vlivných osobností typu starosty New Yorku Billa de Blasia nebo senátorky Alexandrii Ocasio-Cortezové, obou z Demokratické strany, a Leeho přátel jako komika Jona Stewarta či herce Jeffreyho Wrighta zde mluví lékaři, sociální pracovníci, hasiči, policisté, aktivisté nebo očití svědci. Každý ze své perspektivy líčí, kdy prvně slyšel o nemoci covid-19 nebo kde se nacházel v okamžiku nárazu prvního letadla do věží Světového obchodního centra.

První dvě epizody se zaměřují především na pandemii. Strmý růst počtu nakažených, nedostatek ochranných pomůcek, laxnost vládních činitelů, přeplněné nemocnice, tehdejší prezident Donald Trump odmítající nosit roušku, přes půl milionu obětí v USA. Dokument sice nepřináší zásadní nové poznatky k dění posledního roku, všímá si ale méně zřejmých souvislostí a občas nabídne neotřelý úhel pohledu nebo vyzdvihne opomenutou informaci.

Slovo dostane například vdova po raperovi, který tak dlouho popíral existenci viru, až se nakazil a zemřel. Nedůvěru afroamerické komunity vůči očkování dává Lee do souvislosti s pokusy dříve prováděnými americkou vládou na černoších. Věhlas dvou newyorských věží relativizuje připomínkou, že při jejich stavbě zahynulo 60 dělníků.

Epicentra New Yorku jsou na HBO GO s českými titulky. | Video: HBO

Lee není nezaujatým pozorovatelem. Stejně jako v politicky vyhraněných hraných filmech promlouvá z pozice naštvaného kritika systémové nerovnosti. Sugestivní líčení toho, jak městem neustále zněly sirény, tak prokládá televizními vystoupeními politiků, jež na situaci nedokázali adekvátně reagovat. Vztek ze selhání mocných je jedním z leitmotivů.

Velkolepá oslava nezlomnosti Newyorčanů jde ruku v ruce s kritikou bezpráví americké vlády či policie vůči občanům. Režisér přitom volí argumenty, které jsou především razantní, nikoliv nuancované. V zájmu větší efektnosti občas sahá po černobílém čtení komplexních událostí s padouchy na jedné a hrdiny na druhé straně. Jeho cílem není pečlivá objektivní analýza, ale energická koláž, vyvolávající silnou odezvu přímočaře prezentovaným světonázorem.

O svém stanovisku nás Lee zpravuje již výběrem osobností, mezi nimiž převažují zástupci menšin a liberálové.

Když zpoza kamery zrovna vzrušeně nereaguje na vyřčená slova, nezvládnutý průběh pandemie komentuje ironickými filmovými klipy nebo křiklavě červenými titulky v obraze. Nejnápadněji politický postoj projevuje ve druhé epizodě, ohlížející se za okolnostmi a následky rasových nepokojů, které v USA propukly vloni v létě.

O viníkovi nenávistných nálad, jež kulminovaly letošním lednovým útokem na Kapitol, Lee nepochybuje. Padouchem je v jeho vyprávění dnes již bývalý americký prezident, kterého označuje zásadně nelichotivým přízviskem „agent Orange“. Epizoda plná rušivých skoků v prostoru a čase působí jako výčet všech Trumpových prohřešků, řízený spíš vyhrocenými emocemi než promyšlenou kompozicí.

První dvě části Epicenter New Yorku doplácejí na absenci většího časového odstupu. Lidé v nich emotivně reflektují události, které ještě neměli možnost zpracovat a zasadit do širších souvislostí. V rychlém sledu stříhané výroky jdou málokdy hlouběji a slévají se do neorganizovaného proudu myšlenek. Ačkoliv každý díl tvoří dvě kapitoly, členění ve výsledku moc nepřispívá k přehlednosti.

Třetí a čtvrtá epizoda, přesouvající pozornost k 11. září 2001 a jeho okamžitému i dlouhodobému dopadu na tvář města či psychiku národa, už jsou soustředěnější. Pracují více s fakty než bezprostředními dojmy. Lepší zacíleností se vyznačují také montážní sekvence, zásluhou hudby Leonarda Bernsteina nebo Aarona Coplanda patřící k „nejfilmovějším“ segmentům dokumentu jinak postaveného hlavně na mluveném slově.

Režisér Spike Lee.
Režisér Spike Lee. | Foto: Satchel Lee/HBO

Lee s pomocí bezpočtu amatérských i zpravodajských záběrů a desítek výpovědí minutu po minutě rekonstruuje, jak New York prožíval jeden z nejhorších teroristických útoků v moderních dějinách. Více než selhání politiků jej zajímají drobná dramata obyčejných Newyorčanů v epicentru katastrofy. Empatii projevuje zejména vůči přehlíženým a vytěsňovaným členům společnosti, pro něž při psaní „velkých dějin“ nebývá místo.

Všímá si mimo jiné toho, jak rasistická rétorika politiků dopadla na příslušníky národnostních menšin. Po 11. září se oběťmi agrese stávali muslimové, během nedávného šíření viru, jemuž nejen Trump přiřkl adjektivum „čínský“, to zase byli Asiaté. Záběry brutálních a neodůvodněných útoků na osoby jiné barvy pleti nejsou jediným znepokojujícím obrazem, kterým režisér provokuje.

Největší pozdvižení však Epicentra nevyvolala četnými scénami explicitního násilí, ale zjištěním, že poslední díl věnuje poměrně velký prostor konspirátorům, podle nichž pád Světového obchodního centra způsobila řízená demolice. Náraz letadel měl podle těchto teorií pouze odvést pozornost od reálného viníka.

Jak vyplynulo z rozhovoru pro deník New York Times, takovému výkladu je nakloněn rovněž Lee. Přesto se kvůli vnějšímu tlaku rozhodl pro dodatečné úpravy. Čtvrtý díl tak nakonec bude uveden ve verzi o půl hodiny kratší, bez teorie o vládním spiknutí.

Uvedený přešlap je pro Leeho příznačný. S nakažlivým elánem, ale občas bez rozmyslu se rozbíhá do mnoha směrů a vrší nápady, z nichž některé filmařsky ohromí a jiné jen vzbudí rozpaky.

Epicentra New Yorku jsou v dobrém i zlém dílem člověka, který dostal příležitost bez velkých omezení zpracovat své srdcové téma. Dílem syrovým, hluboce osobním, plným vzteku i nadšení. S jak velkým zaujetím jej budete sledovat a poslouchat, zda mu odpustíte nestřídmou stopáž, roztěkanost a zkratkovitost, bude záležet zejména na vašem vztahu k nejlidnatějšímu americkému městu.

Epicentra New Yorku

Režie: Spike Lee
Minisérie je k vidění na českém HBO GO.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy