Čtěte více o filmu Hezké chvilky bez záruky:
S nápadem obsadit Janu Krausovou do jedné z hlavních postav přišla scenáristka snímku Kateřina Irmanovová. Vytipovala si ji a s režisérkou Věrou Chytilovou se na ni přišly podívat do divadla; pak jí nabídly roli. "Zrovna jsem hrála trochu agresivní ženu," říká herečka, která se tu objevila se svým synem Davidem Krausem.
Čím vás zaujal scénář Hezkých chvilek?
Moc se mi líbily ty vtipné situace a obsese.
Jaká je vaše postava?
Je svébytná, má určité nároky a hlavně není ochotná se smířit s tím, že už jí tak trochu ujíždí vlak. Zažívá pozdní milostné vzplanutí, navíc má problémy se synem, který jí neustále připomíná její věk.
Jakou scénu z natáčení máte nejraději?
Moc mě bavily scény s milencem Martinem, nemyslím zrovna tu scénu milostnou, ale například tu, ve které společně vaříme. Stejně tak mě bavily scény s mým synem Davidem. Opravdu jsem si to natáčení s paní režisérkou moc užila.
Jaké vůbec bylo hraní s opravdovým synem?
Hraní s Davidem mě nezaskočilo. Jsem na takové věci, které dělá ve filmu, zvyklá i v osobním životě. Paní režisérka nás jednou navštívila doma, byla svědkem naší výměny názorů a řekla si : "Tohle potřebuji". No a bylo to.
Film je plný absurdních scén, která se vám zdá být nejvtipnější?
Moc se mi líbil Bolek Polívka, jeho postava je velmi vtipná a roztomilá. Role Davida Vávry je zase taková něžná. Výborná je i Jana Janěková v roli psycholožky, která se na to všechno dívá s nadhledem, a pak se sama ocitá ve stejných situacích.
Čím si myslíte, že film diváky zaujme?
Myslím si, že se v tom každý najde; je to pro každou generaci. Mladí někdy mají pocit, že jejich rodiče jsou lehce vedle, a tak si mohou klidně říct: Tohle se mi přece nemůže nikdy stát. A ti starší? Leckdo se v tom najde.
Nemáte z toho filmu pocit, že každý člověk je tak trochu vyšinutý?
Mám, ale ono to tak přece je, ne?