Rozhovor - Nestyda, který vstoupí ve čtvrtek do kin, je první film Jana Hřebejka bez scenáristy Petra Jarchovského. "Nicméně všechny moje budoucí projekty, ke kterým dohlédnu, jsou zase spojeny s Jarchoňem," vzkazuje režisér „všem dobrákům".
Za patnáct let je Nestyda váš devátý film; budete dál pokračovat tímhle tempem?
Pokud budu zdravý a budu mít co říct, proč ne. Já nevím, že to někoho tak škrábe. Prostě se snažíme soustředěně pracovat, ničemu jinému se nevěnujeme a máme tu práci opravdu rádi. To je vlastně všechno a plus trochu štěstí, které jsme dosud měli.
| Viewegh: Šest filmů už vzniklo, další tři se chystají Trio Hřebejk - Macháček - Viewegh má 46 kopií 1. část rozhovoru: Jak se natáčel Vieweghův Nestyda? |
Poslední Nestyda byl vaším prvním filmem bez Petra Jarchovského.
Jarchoňe se už lidi ptají, co jsme si udělali, případně mu duchaplně gratulují, že se mě zbavil, což mě taky říkají jiní dobráci, jak je správné, že už nedělám ty jeho selanky a jiná přející a chytrá povzbuzení. Nicméně všechny moje budoucí projekty, ke kterým dohlédnu, jsou zase spojeny s Jarchoňem - a jsou to dva vážné filmy ze současnosti.
Třeba film S pravdou ven - kdy se bude točit?
Je brzo o tom mluvit, ani nevím, jestli bychom ho realizovali jako první. Je to příběh o nespravedlivě obviněném člověku. A ten druhý má pracovní název Kawasakiho růže, je o rodině, kterou rozloží poznání minulosti. Nevíme ještě, jak seženeme peníze, ale musíme ty filmy natočit, protože jinak je tady nikdo jiný nenatočí - a my si myslíme, že by to bylo škoda.
Jaké výhrady kritiků vás nejvíc štvou?
Že lakujeme minulost na růžovo a že naše filmy jsou jen taková provinční zábava. Ale já si myslím, že recenzenti jsou tu pro publikum, nikoli pro mě, tak mě nemá co štvát, navíc my máme zase různé jiné satisfakce. Mě opravdu mnohem více štve, když paušálně sejmou Městečko, Ještě žiju s věšákem..nebo třeba Kuličky, protože jsou to debuty, ve kterých je ta odvaha, talent a originalita, která je tak potřeba, i vyvzdorování prakticky z ničeho. Psaní proti těmhle filmům snižuje v mých očích vážnost zdejších kritiků, což ale zase může být komukoli z nich srdečně jedno. Já jsem rád, že žádné recenze psát nemusím, i když se mi nějaký film strašně nelíbí, tak vím, co to stojí práce, a nebo že ten tvůrce je jinak hodný člověk.
A co vás v tomto ohledu nejvíc potěšilo?
No a nejvíc mě potěší vědoucí uznalý rozhovor s někým empatickým, koho jsem měl v úctě už před tím, než mě pochválil.
Novináři už za ty roky nevědí, na co se vás pořád ptát...
To si uvědomuju, že je to těžké, když stále dokola něco říkáme médiím. Oni se nás ale všichni ptají na to, co údajně zajímá čtenáře, a ne na to, co zajímá je samé, a my zas mluvíme tak, abychom pozvali publikum na film, a nezapomněli poděkovat spolupracovníkům - místo toho, abychom řekli třeba něco důležitého, co nás trápí. Akorát když to někdo náhodou udělá, tak je pro stádní lidi za horlivého vola, kterému jde o peníze a nebo o moc, protože to jsou stěžejní blaha podle trpaslíků.
