Praha - Argo, drama o agentovi CIA, který zachránil šest Američanů z revolučního Íránu, byl v této středněvýchodní zemi oficiálně označen za „antiíránský" a místní filmaři chystají vlastní snímek o věznění amerických rukojmí.
Film s anglickým názvem The General Stuff bude podle slov režiséra Atalloáha Salmaniana vyprávět o dvaceti Američanech, které revolucionáři předali Spojeným státům. "Úřady již schválily scénář filmu Šéfové generálního štábu. Nyní čekáme na rozpočet, abychom mohli zahájit natáčení," řekl režisér Salmanian, který je zároveň autorem scénáře.
Film Argo v minulosti mírně rozčílil také Velkou Británii, Nový Zéland a Kanadu - náznakem, že tyto státy se podílely minimálně na osvobození rukojmí, nebo jim odmítly pomoci. „Mou okamžitou reakcí bylo rozhořčení," prohlásil tehdejší britský velvyslanec v Íránu sir John Graham. „Od té doby jsem trochu vychladl, ale je mi pořád špatně z toho, jak to filmaři podali špatně."
Historický snímek Bena Afflecka nedávno získal sedm nominací na Oscara a dva Zlaté glóby v kategoriích nejlepší drama a režie.
"Íránce, kteří se snažili zapomenout na držení rukojmí s oním porušením mezinárodního práva a krutostí to uvedlo do rozpaků," prohlásila Barbara Slavin z Atlantické rady a odbornice na Írán. „Nicméně dlouho před filmem se íránské autority snažili prezentovat zajetí trvající 444 dní jako ne zas tak hrozné a oprávněné v atmosféře strachu, že dojde k znovunastolení šáhovy vlády."
Sám režisér a hvězda filmu Argo Ben Affleck, se touto reakcí cítí být poctěn. „Musíte pochopit, že tohle je svého druhu stalinistický, extrémně represivní režim. Vládne národu miliónů skvělých, úžasných lidí, takže být součásti filmu Argo, jenž je zvedne ze židlí tak, že režim má potřebu reagovat - považuji to za poctu," řekl Affleck pro Hollywood Reporter.
Rozbouřený a protiamericky naladěný dav stoupenců islámské revoluce a ajatolláha Chomejního přepadl v listopadu 1979 komplex americké ambasády v Teheránu, kde skupina radikálních studentů pak zajala přes 60 tamních pracovníků jako rukojmí. Po propuštění žen, Afroameričanů, osob bez amerického pasu a jednoho nemocného bylo zbývajících 52 lidí celkově zadržováno 444 dní do ledna 1981.
Dohodu o propuštění rukojmích zprostředkovalo Alžírsko, které tehdy zastupovalo diplomatické zájmy USA v Íránu.
USA se ještě mezitím neúspěšně pokusily rukojmí vysvobodit silou pomocí svých zvláštních jednotek. Nakonec při operaci zahynulo osm amerických vojáků.
