reklama
 
 

Glosa: Viděli jsme vaše prsa aneb 85. Oscaři v pubertě

25. 2. 2013 15:36
Moderátor Seth MacFarlane rozdělil diváky Oscarů na dva tábory

Glosa - Když pořadatelé oscarové show oznámili jméno moderátora letošního ceremoniálu předávání Oscarů, bylo více než zřejmé, že předávání se ponese více ve stylu hrubě nekorektního humoru Rickyho Gervaise ze Zlatých glóbů než ve stylu loňského průvodce večerem Billyho Crystala.

Oscaři tak zřejmě dávají najevo, že chtějí k televizím přilákat i mladší ročníky. Scenárista a režisér Seth MacFarlane, stojící za kultovním animovaným seriálem Griffinovi a jednou z nejpopulárnějších loňských komedií Méďa, je znám jako komik, kterému není nic svaté.

Bývá skutečně vtipný, leč jeho útoky na bránici používají hodně infantilní munici. Pubertální narážky na sex, barvu kůže nebo třeba holocaust jsou trvalou součástí jeho repertoáru.

Vtipy ze základky

A už úvod večera naznačil, že MacFarlane ze své nekorektní poetiky „vtipů ze základky" rozhodně nehodlá ustoupit.

Po pár drsnějších hláškách na adresu Rihanny nebo Mela Gibsona se nad pódium snesla obrazovka, na níž představitel kapitána Kirka ze Star Treku William Shatner oznámil moderátorovi, že se vrátil časem z 23. století, aby včasným varováním napravil katastrofu, ve kterou se má zvrhnout probíhající ceremoniál.

Jako důkaz pustil MacFarlaneovi video z budoucnosti, v němž rozverný moderátor zpívá na pódiu se „sborem gayů" píseň Viděli jsme vaše prsa, jejíž text se skládá z výčtu hereček a filmů, v nichž odhalily své vnady.

Je to všechno dost vtipné, takovým tím specificky zastydlým způsobem, kdy se nemůžete ubránit smíchu, ale zároveň se za to dost stydíte.  

Schizofrenický pocit z přenosu a MacFarlaneova angažmá podporuje skutečnost, že dramaturgie večera byla jinak hodně konzervativní a usedlá. I díky své hlavní spojovací niti, kterou byly muzikály.

Moderátorův drsný humor byl v kontextu některých dlouhých hudebně-tanečních pasáží (společný výstup ansámblu Bídníků nebo unylá interpretace slavné písně All That Jazz v podání Catherine Zety Jonesové vzbudily v autorovi těchto řádků dojem, jako by se prostřednictvím kamery ocitl místo Dolby Theatre v Hudebním divadle v Karlíně) alespoň osvěžujícím prvkem v táhnoucí se mainstreamové nudě.

Jenže je otázka, jestli například vtipy o Židech pronášené MacFarlaneovým prostořekým alter-egem, plyšákem Tedem z filmu Méďa, byly tou pravou odpovědí na ušlechtilou nudu muzikálových scén.

A vtípek o následné oscarové party se sexuální orgií v domě Jacka Nicholsona byl také hodně peprný. Právě na večírku u tohoto herce si kvůli obvinění ze sexuálního zneužití na dodnes trvající problémy s americkou justicí zadělal Roman Polanski.  

Hodně se v internetových reakcích řeší i bonmot dělající si legraci z atentátu na hrdinu nominovaného filmu Stevena Spielberga. Seth MacFarlane zmínil jednoho z předchozích filmových představitelů amerického prezidenta a dodal. „Jediný herec, který se dostal do hlavy prezidentu Lincolnovi, byl John Wilkes Booth."

Day-Lewis smáznul MacFarlana

Osobně mně tenhle černohumorný vtip upřímně pobavil, ale přiznávám, že právě představitel Lincolna Daniel Day-Lewis dokonale MacFarlanea zastínil svým děkovným projevem, v němž prokázal svůj smysl pro sofistikovaný, vřelý a sebeironický humor.

Jeho nejlepší pasáží bylo pohotové využití skutečnosti, že mu historickou cenu (Day-Lewis má jako jediný tři Oscary za nejlepší výkon v hlavní roli) předávala možná nejuznávanější a nejtvárnější ženská herecká ikona Meryl Streepová.

„Před třemi roky, než jsme se rozhodli, že si to prohodíme, jsem se upsal hrát Margaret Thatcherovou. A Meryl měla hrát Lincolna. Takovou verzi bych chtěl vidět," rozesmál herec sál na rozdíl od Setha MacFarlanea, kterému se kontakt s publikem podařilo navázat jen se střídavými úspěchy.

Možná by dojem z MacFarlaneova výkonu byl lepší, kdyby méně mluvil. Kdyby se i na jeho slova vztahovala výhružná novinka letošního ročníku. Když se některý z děkovných projevů protáhl přes stanovený limit (a například Anne Hathawayová skutečně hrozila poděkovat úplně všem svým příbuzným a kamarádům), zazněl z reproduktorů slavný motiv z filmu Čelisti.

Jestli byl výběr tohoto hudebního odstrašováku od pořadatelů taktickým tahem, jak zmírnit žal jednoho z hlavních favoritů Stevena Spielberga, tak klobouk dolů před jejich diplomatickým uměním. 

Čtěte také
Vyrovnaní Oscaři ocenili Argo a Pí, zklamali Spielberga

autor: Jan Gregor | 25. 2. 2013 15:36

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama