Praha - V padesátce filmových a digitálních kopiích uvádí distribuční společnost Cinéma Public Films do francouzských kin závěrečnou část fimfárovské trilogie - snímek Fimfárum do třetice všeho dobrého.
Film je uváděn pod názvem Le Jardinier qui voulait etre roi (O zahradníkovi, který chtěl být králem - s odkazem na nejdelší fimfárovskou pohádku Rozum a Štěstí Davida Súkupa) a s francouzským dabingem, který na rozdíl od Werichova stěžejního hlasu pracuje s více herci pro hlavní postavy.
Hlavní role vypravěče a některých dalších postav připadla herci André Wilmsovi nominovaném vloni na Evropskou cenu za herecký výkon ve filmu Le Havre Akiho Kaurismäkiho. Distribuci snímku zahájila výstava pěti filmových dekorací s loutkami, která budou provázet uvádění filmu po celé Francii.
Fimfárum do třetice vzniklo v produkci MAUR filmu; v Česku a na Slovesnku ho vidělo asi 80 tisíc diváků. Oběhlo také na třicet festivalů.
"Na filmu mě hned zaujala práce s českou animací. Ve Francii známe vaše klasiky animovaného filmu, máme povědomí o české škole. Ale nejednou se objevil novátorský titul, za nímž stojí nová generace animátorů či filmařů typu Davida Súkupa. Nabízí inteligentní pohádky pro děti i dospělé, které nedělají z diváků hlupáky," vysvětluje ředitel Cinéma Public Films Valentin Rebondy rozhodnutí uvést třetí Fimfárum pro francouzské publikum.
Fimfárum do třetice všeho dobrého se sem dostalo díky visegradskému Exchange fóru z loňského AniFestu. Do Teplic přijelo tehdy z Francie sedm producentů animace, mimo jiné Christian Pfohl ze společnosti Lardux. Právě toho film zaujal na pražské návštěvě studií a rozhodl se jej doporučit.
Ve Francii se ovšem rozhodli vyřadit z filmu první pohádku Kristiny Dufkové Jak na Šumavě obři vyhynuli. „Důvodů pro zkrácení filmu bylo víc, distributor cílí zejména na mladšího dětského diváka a upřednostnil kratší stopáž; zároveň je pravda, že hospodské scény s náruživými kuřáky by se dětskému publiku bez domácího kontextu složitě vysvětlovaly," uvádí producent Vandas.
"Nebyla to cenzura, vždyť v pohádce nazvané Rozum a štěstí se stíná hlava, v druhé pohádce Vlasty Pospíšilové O kloboučku s pérkem sojčím se pije jedno plzeňské pivo za druhým. Vedla nás k tomu úplně jiná úvaha. Obři se trochu lišili od zbylých dvou příběhů, které tvoří svým způsobem pohádky o králi a nástupnictví na trůnu. Chtěli jsme usnadnit dětským divákům zážitek z kina," vysvětluje francouzský distributor Rebondy.
Distribuovat české filmy v zemích velkých kultur není podle ředitele Cinéma Public Films příliš snadné. "V případě méně známé kinematografie se snažíte lákat na něco, o čem diváci mnoho nevědí. K tomu se přidává i kulturní bariéra, problém s dabingem. Jsem však toho názoru, že malé děti by se měly už od raného věku setkávat s tituly, které jim nabídnou odlišný pohled na svět. A začnou přemýšlet třeba o životě v České republice," uzavírá Rebondy.
