Praha - Ceny české filmové kritiky za rok 2011 opanoval snímek Roberta Sedláčka Rodina je základ státu. Ironická road movie je filmem roku, Sedláček dostal i ceny za režii a scénář. Čtvrtá cena patří Simoně Babčákové za vedlejší ženskou roli.
Ocenění kritiků byla předávána podruhé. Ceremoniál, jehož moderátorem byl Ondřej Vetchý, odvysílal program ČT 2. Z 25 hraných titulů se do nominací dostalo sedm snímků, z 21 dokumentů kritici a publicisté vybrali tři nejlepší.
Sedláčkův film zachycuje na příběhu rodiny poměry v současném kapitalismu a vypráví o útěku vysokého bankovního manažera Libora před policií. Film měl osm nominací, stejně jako debut scenáristy a režiséra Zdeňka Jiráského Poupata. Sociální drama ze severočeského průmyslového maloměsta nakonec získalo dvě ceny: trofej za kameru Vladimíra Smutného a pro Vladimíra Javorského za herecký výkon v hlavní roli.
Symbolický souboj snímků Poupata a Rodina je základ státu by se dal popsat jako opozice mezi "šťastným pokusem začátečníka" a "zralým nalezením vlastního hlasu věčného outsidera". Sedláček, autor Rodiny, patří k typicky přehlíženým tvůrcům, kteří se stále za svou autentickou snahu rozebírat nepříjemná témata nemůžou dočkat oficiální satisfakce. V případě Rodiny však již není příliš pochyb, že se mu dnešní dobu a situaci v Česku podařilo zobrazit výstižně.
Objevem roku je Václav Kadrnka, autor filmu Osmdesát dopisů, který zaujal už na Berlinale. Jeho intimní zachycení normalizace se odehrává během jediného dne roku 1987. Líčí cestu po všech úřadech, na kterou se tehdy vydala filmařova matka, aby získala vyjádření k výjezdu za jeho otcem, který emigroval do Británie.
Stojí za připomenutí, že všechny tři zmíněné filmy si jejich autoři napsali sami a velmi těžko na ně sháněli finanční prostředky.
Dvě herecké ceny získal Hřebejkův film Nevinnost - za ženský výkon v hlavní roli pro Aňu Geislerovou a za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli pro Hynka Čermáka.
Animovaný Alois Nebel nakonec proměnil z pěti nominací jen jednu - s cenou kritiky za hudbu odešli Ondřej Ježek a Petr Kružík. Česká filmová a televizní akademie vyslala tento film do boje o nominace na cizojazyčného Oscara. Ucházet se bude i o zlatou sošku za animaci.
Dokumentem roku je film Pod sluncem tma Martina Marečka, který zvítězil na festivalu v Jihlavě. Film konfrontuje různé světy na příběhu dvou českých expertů na rozvojovou spolupráci v Zambii. Porazil tak snímek Vše pro dobro světa a Nošovic Víta Klusáka, nicméně Klusák s kolegou Filipem Remundou byli producenty Marečkova dokumentu.
Během večera skupina Umakart zahrála skladbu Stínohry z filmu Alois Nebel. Píseň Zavři očka, zavři, jež zazněla ve filmu Vražda v Hotelu Excelsior, pak na závěr v podání Roberta Nebřenského připomněla devadesátiny nejvýznamnějšího domácího skladatele filmové hudby Zdeňka Lišky.
Ceny vítězům předala Eva Zaoralová, Věra Chytilová, Helena Třeštíková, Zdeněk Svěrák, Jiří Bartoška, Vladimír Opěla či smybolicky Ladislav Helge. Právě přítomnost režiséra, který točil jen krátce v údobí 60. a 70. let a pak byl odstaven od tvůrčí práce, je jedním z příkladů, jak by Ceny české filmové kritiky měly dát vyniknout zapomenutým a opomíjeným hodnotám.
Výsledky a přehled hlasování všech novinářů a publicistů v jednotlivých kategoriích v obou kolech jsou po ceremoniálu zveřejněny na stránkách www.filmovakritika.cz.
Jedním z impulzů pro založení Cen české filmové kritiky byla tristní podoba posledních ročníků Českých lvů. Vypadalo to, jako by se hlasující akademici nedívali na díla svých kolegů a mechanicky udělovali ceny určitému typu filmů a vždy velmi omezenému počtu snímků. Kritika se týkala i podoby večera, kdy si moderátoři tradičně hrají na trapnost a neumětelství.
Recenzentské ceny se oproti tomu nesly ve vážném, až obecně odbavovacím tónu. Většina předávajících pouze uvedla vítěze, výjimkou byla třeba Věra Chytilová s poznámkou, že "režírovat může každý - jenomže potom to tak vypadá". Ani rozpačitý moderátor Ondřej Vetchý, jehož projev příliš kolísal mezi nehranou nervozitou a "nadrceností", se nepouštěl do větších komentářů jako loni Petr Nárožný, který si utahoval "z přísných kritiků".
Letošní výsledek byl především unyle nudný a každopádně se zdá, že ceremoniál nových cen stále hledá svou podobu, aby skutečně přiblížil nejlepší filmy roku a vysvětlil motivace, které kritiky vedly k udělení cen. Vítězem roku se sice stal společensko kritický snímek, ale do večera se to nijak nepromítlo.
Čtěte také:
Český film se loni změnil v nekonečné promo
Jiráský a Sedláček mají nejvíc nominací na ceny kritiků
Lví nominace uvedou Kočičková s Žáčkem ve jménu lásky
Lucerna vystavuje filmové plakáty k Českým lvům
České filmy si letos zaslouží i zavedení anticen
Pane Vachlere, vážně je podoba Českých lvů udržitelná?
