Eskapády věrozvěsta LSD. Oscarový filmař barvitě líčí vzpomínky Learyho milenky

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
24. 10. 2021 18:10
„Teď přehraji hlas Timothyho Learyho z roku 1974, kdy byl uvězněn ve vacavillské věznici,“ říká na začátku snímku Moje psychedelická romance tehdejší partnerka známého propagátora psychedelických drog Joanna Harcourt-Smithová. A pak oscarovému dokumentaristovi Errolu Morrisovi začne vyprávět příběh, který má divočejší obrysy než výlet pod vlivem LSD.
Joanna Harcourt-Smithová čelila podezření, že je nastrčenou spolupracovnicí CIA, která má Learyho dostat za mříže.
Joanna Harcourt-Smithová čelila podezření, že je nastrčenou spolupracovnicí CIA, která má Learyho dostat za mříže. | Foto: Showtime

Jen pár týdnů poté, co si psycholog a nadšený „psychonaut“ Timothy Leary začal užívat drogového i milostného rauše s protagonistkou Morrisova snímku, byl dopaden na afghánském letišti a skončil za mřížemi. Ne poprvé. Už tehdy byl na útěku.

Začátkem 70. let pomalu doznívaly ideály květinové generace a Learyho pověst „velekněze LSD“ i obhájce psychedelických drog coby prostředku, jak se naučit používat vlastní hlavu, dráždila mnohé konzervativní Američany. Především prezidenta Richarda Nixona, který vyhlásil „totální válku“ užívání drog. Leary se stal veřejným nepřítelem.

„Byl uvězněn coby překupník s myšlenkami,“ vzpomíná jeho milenka a komplicka Harcourt-Smithová ve snímku, který uvede v úterý začínající Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Errol Morris ho stříhá a vypráví v tempu politického thrilleru říznutého lehkou drogovou paranoií.

Lokace střídá lokaci, stylizovaná barevná písmena přes celé plátno informují, zda se právě nacházíme ve Vídni, či Bejrútu. Fotografie a dobová grafika překypují intenzivními barvami. Mnohé z archivních materiálů jsou stylizované do podoby archu s papírky LSD. A skrze tuto „mřížku“ je třeba film vnímat. Jako hravé svědectví o době, kdy se lidé plavili do nejvzdálenějších zákoutí vlastní mysli. A neměli k dispozici mapu.

Joanna Harcourt-Smithová oslovila Morrise, když spatřila jeho dokumentární minisérii Wormwood, pojednávající o záhadných okolnostech smrti vědce Franka Olsona, na níž se nejspíš podílely dvě velmi rozdílné zkratky: LSD a CIA.

Také Learyho vězeňské eskapády v 70. letech podněcovaly různé konspirace. Jednou se mu podařilo z vězení utéct, ukrýval se v Evropě a po následném dopadení a několika letech v chládku se vyhnul dalšímu trestu i díky spolupráci s FBI. Ocitl se tak v nemilosti mnoha tehdejších přátel.

Trailer z filmu Moje psychedelická romance, který uvede jihlavský festival. | Video: Showtime

Mladá, sedmadvacetiletá milenka dvaapadesátiletého profesora a hvězdy hnutí hippies byla zase obviňována, že je nastrčenou spolupracovnicí CIA, která má Learyho dostat za mříže. Nyní, těsně před tím, než vloni na podzim zemřela, přišla za dokumentaristou Morrisem se svou verzí příběhu a podezřením, zda opravdu sama nebyla manipulována CIA.

Snímek Moje psychedelická romance není dokumentární rekonstrukcí, stojí na výpovědi jediného člověka. Navíc poblouzněného záludnou kombinací lásky a denního užívání psychedelických i jiných substancí. Je to nicméně fascinující příběh, u jehož každé věty se chce kroutit hlavou. A nakonec diváka přestane trápit otázka, jak daleko od pravdy se nachází.

Harcourt-Smithová pochází z lepší rodiny, vzpomíná na svou přísnou židovskou matku, která unikla nebezpečí obou světových válek, ale dceru vychovávala bez servítků. Tak jako údajně matka vykládala, že se zná s každým od Mussoliniho po bejrútského prezidenta, i dcera popisuje výlety s Rolling Stones či létání vrtulníkem s Francisem Fordem Coppolou.

Vychází z vlastní vzpomínkové knihy vydané roku 2013 a její vyprávění je natolik podmanivé a bohaté na detaily, že Morris jen s chutí poslouchá. Občas se přeptá na podrobnosti. A jen jedinkrát impulzivně zvolá: „Opravdu?“

Jinak nechává zákruty líčení v hrdinčině režii. A zapojuje vlastní vizuální cit, do archivních videí a fotek stříhá scény, v nichž Greta Garbová ztvárňuje špionku Matu Hariovou, i záběry z kreslené disneyovky Alenka v říši divů. S jednoznačným záměrem navodit atmosféru příběhu, který nepochybně zní neuvěřitelně, ale může být stejnou měrou pravdou nebo výplodem „z říše divů“.

Plátnem probíhají rozpohybované motivy z tarotových karet. Vlivu a myšlení Learyho, který se označoval za pokračovatele slavného mystika a milovníka Tarotu Aleistera Crowleyho, se však dokument věnuje jen okrajově. Spíše evokuje rozjitřenou dobu, kdy končily květinové sny a kdy už Leary nebyl jen hrdinou. Ale nebyl jím ani prezident Nixon a jeho nesmyslná válka proti drogám, v níž se zavíralo do vězení za pár jointů.

Errol Morris nehledá odpovědi, nabízí barvitou koláž historek z éry, kterou si pamětníci nejspíš vybavují jen matně.

Kormidelníkem se tak jako při výpravách za hranice běžného vědomí stává sám divák. Se vzpomínkou na jeden Learyho imperativ: „Abyste se naučili používat vlastní hlavu, musíte nejprve vystoupit ze své mysli.“

 

Právě se děje

Další zprávy