Jákl zdůrazňuje, že nechtěl natočit životopis Jana Žižky. "Chtěl jsem udělat film, který bude mít emoci, jakou ta doba měla," říká.
V příběhu o mládí slavného vojevůdce účinkují hollywoodské hvězdy, devětaosmdesátiletý dvojnásobný držitel Oscara Michael Caine a Ben Foster známý ze série X-Men. Další role ztvárnili Matthew Goode, Til Schweiger neboli Hugo Stiglitz z filmu Hanební pancharti či v Anglii narozená Australanka Sophie Loweová.
Na pondělní pražskou premiéru přijela většina představitelů nejvýznamnějších rolí, od Schweigera a Loweové přes Rolanda Møllera po Vinzenze Kiefera a Williama Moseleyho. Caine, představitel lorda Boreše neboli fiktivního poradce krále Václava IV., zaslal videopozdrav. Na červeném koberci před Slovanským domem několik desítek fanoušků pozdravili také Karel Roden, Jan Budař, Ben Cristovao, Roman Šebrle či Petr Vágner. Všichni ve filmu účinkují.
"Když jsem si přečetla scénář, okamžitě jsem chtěla roli hrát. A když jsem ji dostala, jistě si pamatuješ mou reakci při rozhovoru na Skypu," líčí představitelka hlavní ženské role Loweová své nadšení z toho, že byla do filmu obsazena.
Petr Jákl chtěl do snímku přenést to, co se o Janu Žižkovi všeobecně ví. "Je pravda, že kdyby se dělal film o husitství, tak je toho daleko víc a daleko víc se dá využít. Z téhle doby je toho známo opravdu málo, všechno, co jsem zjistil, jsem použil," tvrdí.
"Chtěl jsem tu dobu udělat tak, aby byla co nejpodobnější středověku: politiku, jak se lidé cítili, chtěl jsem, aby tam aspoň trošku byl Jan Hus," vypočítává Jákl, který je také spoluautor scénáře. Ve filmu několikrát zazní husitský chorál Ktož sú boží bojovníci. "Film je dělaný pro Čechy, je to česká věc, ale chci, aby si v zahraničí mohli říct: Aha, tohle je velký příběh, který tam mají," dodává autor.
Příběh situoval do jediného roku 1402, zaměřený je výhradně na Žižkovo mládí, ještě před husitskými válkami. "Žena vždycky ovlivní chlapa, ať už v dobrém, nebo špatném. Já jsem si na začátku říkal: za tím musela být ženská," domnívá se Jákl. "Tomu, že se stal vojevůdcem, muselo něco předcházet, to se nestalo ze dne na den. Byl roky žoldákem, pak třeba i lapkou, pak byl velitelem stráže Václava IV., sbíral zkušenosti, používal různé taktiky. Tam pramení to, co potom použil jako vojevůdce," uvažuje autor.
Ve filmu je vidět i to, jak Žižka vedl bitvy, navrhoval úpravu primitivních, ale účinných zbraní či používal vozovou hradbu.
Jákl v závěrečných titulcích věnoval film všem, kdo bojují za svobodu. Při pondělní projekci řekl, že v době ruské invaze na Ukrajinu dostává příběh další rozměr. "Jako většinu lidí mě to, co se děje, zasáhlo. Ve chvíli, kdy jsem film znovu viděl, mi došlo, že tahle věc je něco, co se nás všech obecně týká. Pokud si to uvědomíme včas, dá se s tím něco dělat. Věnování jsem tam dodával až teď nedávno," vysvětluje.
Jana Žižku chtěl uvést do kin už předloni, premiéru odložil kvůli pandemii. Film koprodukoval Cassian Elwes, Angličan známý z Hollywoodu. Jáklovi, autorovi hororu Ghoul či thrilleru Kajínek, trval casting čtyři roky. Zúčastnilo se ho okolo 4000 lidí, ve snímku jich nakonec účinkuje kolem 250.
V průběhu tříměsíčního natáčení musel často upravovat scénář. "Ráno jsem vstal a přepisoval scény pro ten den, zároveň jsem si dělal přípravu jako režisér, do toho mi v poledních pauzách o natáčení volali herci nebo jejich agenti, se kterými jsem musel komunikovat jako producent. Tři měsíce jsem neměl ani minutu volna. Vydržím hodně, ale tohle bylo za hranou," řekl režisér na letošním karlovarském festivalu.
Štáb natáčel ve středních a jižních Čechách, na pražském Karlově mostě, Křivoklátu, Točníku či na Zvíkově.
Rozpočet se pohyboval mezi 450 až 500 miliony korun, čímž se Jan Žižka zařadil do pomyslné tabulky nejdražších českých snímků. Zhruba o polovinu překonal dosud rekordní historickou Bathory z roku 2008, kterou natočil Juraj Jakubisko. Na třetím místě pak zůstává Tmavomodrý svět o československých letcích ve Velké Británii za druhé světové války režiséra Jana Svěráka, který měl premiéru roku 2001 a stál 230 milionů korun. V posledních letech patřily k nejdražším Nabarvené ptáče od Václava Marhoula za 175 milionů korun nebo animovaný film Hurvínek a kouzelné muzeum zhruba za 170 milionů.
