Jedná se o moderní adaptaci klasické prózy Němce Alfreda Döblina z roku 1929. Avšak místo románového zlodějíčka Franze ve filmu vystupuje africký přistěhovalec Francis, kterého ztvárnil portugalsko-guinejský umělec Welket Bungué. Snímek se dotýká současné německé debaty o imigraci a totožnosti.
Devětatřicetiletý režisér Burhan Qurbani, který se v Německu narodil afghánským přistěhovalcům, chce divákům přiblížit zkušenost dealerů z okolí berlínského parku Hasenheide.
"Objevil jsem park, kam si lidé chodí odpočinout, ale kde se také prodávají drogy, a seznámil jsem se s tamní komunitou," popisuje režisér, proč ve snímku zachytil širší společenství lidí. "Kdybych se zaměřil jenom na jednotlivce, nikdo by to nebral jako film o Německu a postupně by to vyšumělo," míní.
V Německu debata o přistěhovalcích neustává ani pět let poté, co kancléřka Angela Merkelová do země vpustila přes milion lidí z Afriky a Blízkého východu. Stalo se tak na vrcholu nejhorší uprchlické krize od druhé světové války.
Stoupenci Merkelové gesto považují za humanitární a upozorňují na nesnáze, jež zažívají migranti putující přes Středozemní moře do Evropy. Jiní kancléřku obviňují, že svou politikou povzbudila krajně pravicové strany a s nimi spřízněné ideologie, které v posledním roce vyústily v několik útoků na německé židy i muslimy.
Román Alfreda Döblina z roku 1929 začíná, když se protagonista Franz Biberkopf vrací z vězení s cílem vést lepší život než dosud. Na začátku Qurbaniho filmu je hlavní hrdina Francis vyplaven na jižní břeh Evropy a také doufá v nový začátek.
V obou verzích příběhu hrdina postupně podléhá psychopatům, fašistům či podvodníkům z okolí nevěstinců, nocleháren, klubů či parků, kteří zneužívají slabší povahy. A to vše se odehrává v rychle se rozšiřující metropoli, kde každý touží po pohodlí, penězích a zejména důstojnosti.
"Pocházím z Guiney Bissau," vysvětluje představitel hlavní role Welket Bungué v narážce na poloprezidentskou republiku, ležící na západním pobřeží Afriky mezi Guineou a Senegalem. "Když mi ale byly tři roky, přestěhovali jsme se do Portugalska. Vím, co znamená být na okraji, přicházet odjinud," dodává herec.
Jeho hrdina je ve filmu rozpolcen mezi láskou k Mieze, kterou hraje Jella Haaseová, a ďábelsky přesvědčivým dealerem drog Reinholdem, ztvárněným Albrechtem Schuchem.
"Ta postava není naivní. Otázka zní, jak můžemy my, co žijeme na okraji, nepodlehnout tomu, abychom si o podobných typech lidí dělali rychlé soudy," dodává Welket Bungué.
Podle režiséra film Berlín, Alexandrovo náměstí zachycuje právě to, nakolik lidé z okraje společností touží po důstojnosti a uznání. "Je to oprávněná touha. Ale jak vidíte, také dovede člověka úplně pohltit," uzavírá Burhan Qurbani.
