Depp, jenž v minulosti přiznal problémy s alkoholem a drogami v různých partnerských vztazích i manželstvích, na Berlinale vyslovil obdiv k muži, který své démony dovedl ukočírovat ve prospěch umění.

W. Eugene Smith žil v letech 1918 až 1978 a proslavil se za druhé světové války, kdy fotografoval pro časopis Life.

Později ale jeho kariéra i život začaly upadat. Byl prakticky v bodě, kdy zvažoval sebevraždu, když se za ním vypravili aktivisté a přesvědčili ho k cestě do severního Japonska, aby tam zachytil utrpení obyvatel města Minamata. Ty postihlo průmyslové znečištění z chemické továrny.

"Zničený alkoholik, který najde smysl života a začne novou kapitolu," shrnul obsah filmu Johnny Depp, když ho v Berlíně představoval. "Jo, to mi něco říká," usmál se.

Ve snímku režiséra Andrewa Levitase, dosud podepsaného jen pod šest let starým filmem Ukolébavka, Depp účinkuje po boku převážně japonských herců včetně Hirojukiho Sanady, známého z Posledního samuraje, nebo Japonky francouzského původu, která vystupuje jen pod jménem Minami. Právě ta hraje aktivistku Aileen Smithovou, která přiměla fotografa vydat se do Minamaty a později se stala jeho ženou.

Film nasnímal francouzský kameraman Benoît Delhomme, který na plátně musel znovu stvořit některé z nejznámějších Smithových fotografií.

Johnny Depp s aktivistkou Aileen Smithovou, někdejší manželkou fotografa W. Eugena Smithe. | Foto: ČTK/DPA

Film mimo jiné ukazuje, jaké oběti ztrápený umělec žádá po svém nejbližším okolí. "Aileen Smithové si opravdu vážím," řekla v Berlíně herečka Minami o své postavě. "Je to taková hrdinka ve stínu. Podporovala Eugena, ale byla to ona, kdo mu dal sílu," dodává.

Angličan Bill Nighy hraje Boba Hayese, redaktora časopisu Life, který Smithovi střídavě nadává a lichotí v naději, že slavný válečný fotograf mu ještě někdy přinese snímek na titulní stranu.

Úporné naléhání se nakonec vyplatí. Smith posílá fotku nazvanou Tomoko Uemura ve své koupelně. Je to portrét matky koupající své krutě zdeformované dítě. Fotografii vydal časopis Life roku 1972 v jednom ze svých posledních čísel a dnes je považována za klasický snímek z dějin fotožurnalistiky.

"Gene je velmi šťastný člověk. Zemřel už před roky, kdežto my všichni tu pořád jsme. Jen jeho fotografie s námi žije," dodala v Berlíně aktivistka Aileen Smithová, vdova po fotografovi.

Takzvaná minamatská choroba byla způsobena otravou rtutí, kterou továrna japonské chemické společnosti Čisso vypouštěla do okolí města v prefektuře Kumamoto, v němž dnes žije okolo 25 tisíc lidí. Látky se skrze řeku a ryby dostaly do potravního řetězce a otrávily místní lidi, jimž porušily nervový a kardiovaskulární systém či ledviny.

Související

Berlinale je o svobodě a toleranci. Festival začal minutou ticha za oběti z Hanau

Občané tak ztráceli rovnováhu nebo schopnost koordinace pohybu, upadali do transu, přestávali vidět či mluvit a rodily se jim děti s fyzickými deformacemi a mentálními poruchami. Rtuť v rybách také probouzela šílenství u místních koček, jejichž předsmrtným záškubům před utonutím místní začali říkat "nemoc tančících koček".

Kauza trvala desítky let a její průběh poznamenal i fakt, že chemička Čisso byla největším místním zaměstnavatelem. V roce 1968 místní samospráva za příčinu problému označila rtuť v odpadu továrny, věc však teprve roku 2004 uzavřelo rozhodnutí japonského Nejvyššího soudu. Dodnes v regionu žije spousta lidí postižených tehdejší ekologickou katastrofou.