Recenze: Teologové v hledáčku StB. Slovensko na Berlinale poslalo silný film

Marek Čermák
27. 2. 2020 18:30
Slovenská kinematografie v posledních letech výrazně zvedla laťku a to, jak zachází s historickou látkou, by se od sousedů mohli učit někteří čeští filmaři. Dokládá to i nový snímek Služebníci, který měl premiéru na Berlinale.

Berlín (od našeho zpravodaje) - S novým uměleckým ředitelem Carlem Chatrianem na právě probíhající festival Berlinale přišla také nová soutěžní sekce. Jmenuje se Encounters, pořadatelé o ní neformálně hovoří jako o "Carlově dítěti" a coby protiváha hlavní soutěže chce představovat esteticky i strukturálně vyhraněné snímky. Právě takoví jsou slovenští Služebníci, kteří zde měli premiéru tento týden.

Natočil je sedmačtyřicetiletý žilinský rodák Ivan Ostrochovský, jenž na sebe upozornil před pěti lety dramatem Koza. V něm kvůli neočekávanému těhotenství partnerky musí boxer v krátkém čase sehnat hodně peněz.

Film se vyznačoval výrazným vizuálním i vypravěčským stylem spojujícím minimalismus, dlouhé, pevně rámované záběry a téměř dokumentárně autentické herectví - představitel hlavní role Peter Baláž i jeho trenér Ján Franek jsou bývalými boxery.

Některé znaky Kozy teď prohlubuje a jiné rozvíjí Ostrochovského novinka Služebníci. Kromě ústřední dvojice neherců v ní výraznou roli dostal Rumun Vlad Ivanov, známý z filmu 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny nebo z nedávno uvedeného Soumraku. Kvůli Služebníkům se naučil repliky ve slovenštině.

Příběh začíná zkraje 80. let minulého století, kdy na teologické fakultě do semináře nastupují dva mladí posluchači Michal a Juraj. Děje se tak v době, kdy komunisté hledají jakoukoli záminku, aby mohli církev zdiskreditovat a její členy perzekvovat. A události se brzy vyostří.

Na nástěnkách a pod dveřmi pokojů se začínají objevovat protikomunistické letáky, do činnosti kláštera a školy tvrdě zasáhne Státní bezpečnost. Ve fiktivním ději film reflektuje i některé skutečné události, jako byla protestní hladovka studentů nebo smrt tajně vysvěceného kněze Přemysla Coufara v únoru 1981.

Aktivita estébáků v řadách studentů i pedagogů budí jednak strach z brutálních vyšetřovacích praktik, zároveň ale v církevním společenství probouzí tragičtější emoce - nedůvěru k ostatním a morální pochyby o sobě.

Česká kina začnou Služebníky promítat 16. dubna. | Video: Punkchart Films

Otázka případné kolaborace se střetává s morální čistotou. Pro mladé kněze se nejedná "jen" o vzdor vůči režimu, ale převážně o boj za duchovní svobodu.

Na scénáři se kromě režiséra a jeho stálého spolupracovníka Marka Leščáka podílela polská dramatička Rebecca Lenkiewiczová, autorka oscarové Idy filmaře Pawla Pawlikovského. S Idou ostatně Služebníky spojuje i zasazení příběhu do náboženského prostředí a výtvarná stylizace. Nejvýraznější složkou filmové řeči je jednoznačně kamera Juraje Chlpíka, jehož práce se světlem a rámování černobílého obrazu dodávají příběhu metafyzický rozměr.

Vizuální podoba Služebníků stojí na světelných kontrastech i symbolice, jakou lze nalézt v téměř kterékoli části dlouho nerekonstruovaného kláštera, kde se část snímku odehrává. Ostrochovský s Chlpíkem záběry pečlivě připravovali a oprostili od nepotřebných atrakcí, aby zůstalo jen to nejnutnější.

Film kvůli tomu chvílemi působí až anatomicky chladně, ovšem několik výjevů divákovi ještě nadlouho zůstane v hlavě.

Lze doufat, že v nové soutěžní sekci Berlinale zanechají Služebníci alespoň stejně silnou stopu, jako když jejich režisér před pěti lety uvedl film Koza. Ten byl mimochodem promítnut v sekci Forum, která dlouhodobě představovala náročné či experimentální snímky, tedy stejný typ, na nějž cílí nová soutěžní sekce Encounters.

Snad taková organizační drobnost nebude mít vliv na to, jak diváci Berlinale přijmou Služebníky - jsou výborní, silní a nekompromisní.

Služebníci

Režie: Ivan Ostrochovský
Aerofilms, česká distribuční premiéra 16. dubna.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy