Recenze: Teologové v hledáčku StB. Slovensko na Berlinale poslalo silný film

Marek Čermák
27. 2. 2020 18:30
Slovenská kinematografie v posledních letech výrazně zvedla laťku a to, jak zachází s historickou látkou, by se od sousedů mohli učit někteří čeští filmaři. Dokládá to i nový snímek Služebníci, který měl premiéru na Berlinale.

Berlín (od našeho zpravodaje) - S novým uměleckým ředitelem Carlem Chatrianem na právě probíhající festival Berlinale přišla také nová soutěžní sekce. Jmenuje se Encounters, pořadatelé o ní neformálně hovoří jako o "Carlově dítěti" a coby protiváha hlavní soutěže chce představovat esteticky i strukturálně vyhraněné snímky. Právě takoví jsou slovenští Služebníci, kteří zde měli premiéru tento týden.

Natočil je sedmačtyřicetiletý žilinský rodák Ivan Ostrochovský, jenž na sebe upozornil před pěti lety dramatem Koza. V něm kvůli neočekávanému těhotenství partnerky musí boxer v krátkém čase sehnat hodně peněz.

Film se vyznačoval výrazným vizuálním i vypravěčským stylem spojujícím minimalismus, dlouhé, pevně rámované záběry a téměř dokumentárně autentické herectví - představitel hlavní role Peter Baláž i jeho trenér Ján Franek jsou bývalými boxery.

Některé znaky Kozy teď prohlubuje a jiné rozvíjí Ostrochovského novinka Služebníci. Kromě ústřední dvojice neherců v ní výraznou roli dostal Rumun Vlad Ivanov, známý z filmu 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny nebo z nedávno uvedeného Soumraku. Kvůli Služebníkům se naučil repliky ve slovenštině.

Příběh začíná zkraje 80. let minulého století, kdy na teologické fakultě do semináře nastupují dva mladí posluchači Michal a Juraj. Děje se tak v době, kdy komunisté hledají jakoukoli záminku, aby mohli církev zdiskreditovat a její členy perzekvovat. A události se brzy vyostří.

Na nástěnkách a pod dveřmi pokojů se začínají objevovat protikomunistické letáky, do činnosti kláštera a školy tvrdě zasáhne Státní bezpečnost. Ve fiktivním ději film reflektuje i některé skutečné události, jako byla protestní hladovka studentů nebo smrt tajně vysvěceného kněze Přemysla Coufara v únoru 1981.

Aktivita estébáků v řadách studentů i pedagogů budí jednak strach z brutálních vyšetřovacích praktik, zároveň ale v církevním společenství probouzí tragičtější emoce - nedůvěru k ostatním a morální pochyby o sobě.

Česká kina začnou Služebníky promítat 16. dubna. | Video: Punkchart Films

Otázka případné kolaborace se střetává s morální čistotou. Pro mladé kněze se nejedná "jen" o vzdor vůči režimu, ale převážně o boj za duchovní svobodu.

Na scénáři se kromě režiséra a jeho stálého spolupracovníka Marka Leščáka podílela polská dramatička Rebecca Lenkiewiczová, autorka oscarové Idy filmaře Pawla Pawlikovského. S Idou ostatně Služebníky spojuje i zasazení příběhu do náboženského prostředí a výtvarná stylizace. Nejvýraznější složkou filmové řeči je jednoznačně kamera Juraje Chlpíka, jehož práce se světlem a rámování černobílého obrazu dodávají příběhu metafyzický rozměr.

Vizuální podoba Služebníků stojí na světelných kontrastech i symbolice, jakou lze nalézt v téměř kterékoli části dlouho nerekonstruovaného kláštera, kde se část snímku odehrává. Ostrochovský s Chlpíkem záběry pečlivě připravovali a oprostili od nepotřebných atrakcí, aby zůstalo jen to nejnutnější.

Film kvůli tomu chvílemi působí až anatomicky chladně, ovšem několik výjevů divákovi ještě nadlouho zůstane v hlavě.

Lze doufat, že v nové soutěžní sekci Berlinale zanechají Služebníci alespoň stejně silnou stopu, jako když jejich režisér před pěti lety uvedl film Koza. Ten byl mimochodem promítnut v sekci Forum, která dlouhodobě představovala náročné či experimentální snímky, tedy stejný typ, na nějž cílí nová soutěžní sekce Encounters.

Snad taková organizační drobnost nebude mít vliv na to, jak diváci Berlinale přijmou Služebníky - jsou výborní, silní a nekompromisní.

Služebníci

Režie: Ivan Ostrochovský
Aerofilms, česká distribuční premiéra 16. dubna.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

OECD varuje při zotavování ekonomiky před předčasným koncem státní pomoci

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zvýšila inflační výhled a varuje před předčasným koncem pomoci ze strany vlád a centrálních bank, který by mohl ohrozit zotavování globální ekonomiky. Organizace to uvedla na úterní digitální tiskové konferenci, kde zveřejnila ekonomický výhled se zaměřením na skupinu největších ekonomik G20.

Světová ekonomika by podle OECD po loňském poklesu o 3,4 procenta zapříčiněném pandemií letos mohla vykázat růst o 5,7 procenta. To je o desetinu procentního bodu méně, než OECD uváděla ve své dřívější prognóze. V příštím roce by pak měl růst zpomalit na 4,5 procenta, což je o jednu desetinu procentního bodu více, než OECD předpokládala koncem května.

Rychlé obnovování ekonomiky vrací hrubý domácí produkt (HDP) zpět na úroveň před pandemií covidu-19. Přesto ale zůstává aktivita v mnoha rozvíjejících se zemích slabá kvůli nízké proočkovanosti, píše OECD.

Na příští dva roky počítá OECD s vysokou inflací. Růst spotřebitelských cen podle jejího dohadu dosáhne vrcholu ke konci letošního roku, kde se ve skupině 20 hlavních ekonomik vyšplhá na 4,5 procenta. Příští rok by měla inflace v zemích této skupiny zpomalit na 3,5 procenta.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Britská policie oznámila, že obvinila třetího Rusa v případě pokusu o vraždu bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala v Salisbury v roce 2018.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Počet plně zaměstnaných lidí v zemědělství klesl za 20 let téměř o polovinu, uvedl ČSÚ

Pracovníků v zemědělství ubylo za 20 let o 26,9 procenta na 176 815 lidí. Po přepočtení na plně zaměstnané jde o úbytek o 45,3 procenta na 95 372 osob. Na úterní tiskové konferenci ohledně zemědělského sčítání, tedy tzv. Agrocenzu, zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). V podnicích fyzických osob se zvýšil počet rodinných pracovníků o 4,3 procentního bodu na 38,9 procenta.

Snížila se naopak výměra některých plodin jako pšenice či ječmene na úkor plodin pěstovaných mimo jiné na technické účely, jako jsou kukuřice nebo řepka. "Od roku 2000 se snížil podíl orné půdy ze 75,9 procenta na 70,8 procenta, naopak podíl trvalých travních porostů vzrostl z 22,8 procenta na 28 procent. Rozšířily se výměry vinic, naopak ubylo chmelnic a ovocných sadů. Z plodin pěstovaných na orné půdě přibyly plochy oseté kukuřicí, řepkou nebo sójou na úkor pšenice, ječmene, plodin sklízených na zeleno nebo brambor," upozornil předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy