Nejmenší superhrdina od společnosti Marvel se nestará o záchranu světa. Má mnohem pokornější cíl: ochránit své blízké. Právě proto je Ant-Man hrdinou drobným, ne kvůli schopnosti měnit se ve tvora velikosti mravence. Nyní je zpět - a ještě menší než dříve.

V minulém, tři roky starém snímku se Ant-Man dostal až do kvantového světa, tam, kde atomy vypadají jako galaxie a odkud není návratu. Jenže Ant-Man - civilním jménem Scott Lang - se vrátil. A v pokračování nazvaném Ant-Man a Wasp, které nyní promítají kina, opět uděluje zábavnou lekci z kvantové mechaniky.

Ne, tento hrdina diváky nezasvětí do tajů teoretické fyziky, zato akční scény v jeho filmech využívají znalostí mechaniky k dokonalé potěše diváků.

Zatímco tým Avengers zachraňuje celý vesmír a desítky postav kvůli tomu putují mnoha dimenzemi, Scott Lang má na začátku filmu Ant-Man a Wasp trochu jiný problém: sedí v domácím vězení. A překonáváním této "drobné svízele" vlastně stráví celý film. Byť mezitím stihne pomáhat vědci Hanku Pymovi v podání Michaela Douglase a jeho dceři s vysvobozením Pymovy ženy - hraje ji Michelle Pfeifferová - z kvantové říše, kde se před třiceti lety ztratila.

V tom jsou oba ant-manovské filmy osvěžující - nepotřebují velké padouchy (které studio Marvel až donedávna stejně mělo problém vytvářet), ani osudové bitvy. Vystačí si s problémy rodinného života. A ty jsou dost podobné pro běžné smrtelníky i pro hrdiny, kteří vlastní oblek se schopností měnit velikost jeho nositele.

Druhý díl Ant-Mana je navíc sevřenější a dynamičtější než roztěkaná "jednička" a ještě důkladněji využívá schopnosti hrdinů zmenšit sebe i své okolí k pobavení diváků. Teď nejenže není problém zmenšit celou budovu a odvézt ji sebou jako kufr na kolečkách, ale tvůrci si vtipně hrají s faktem, že každá velikost přináší jiná nebezpečí.

Když si v jedné scéně Ant-Man zmenšuje mravence, které by mohl osedlat, všechny mu je sezobe hladový racek.

Ant-Man byl příznačně jediný, jenž se nevešel do posledního pokračování Avengers, kde se po plátně jinak proháněly dva tucty superhrdinů. Jako by tomuto protagonistovi největší superhrdinská řež v dějinách kinematografie byla ukradená.

Místo toho Ant-Man pro dcerku vyrábí bludiště mezi místnostmi svého domu. A možná přemítá nad tím, co by si všichni ti Iron Manové a Thorové počali s problémem, jak zabavit dítko toužící po dobrodružství s tátou, když na noze máte pípající náramek. Ten při překročení zdí domu o jedinou píď přivolá nikoli Strážce galaxie, nýbrž strážce zákona, kteří Langovu podmínku hbitě promění v trest za skutečnými mřížemi.

A že se během filmu policisté musí několikrát vydat do domu Scotta Langa na kontrolu, zda zase někde jako Ant-Man netropí hlouposti v nepatřičné velikosti. Pochopitelně tropí a byl by hřích prozradit, kdo slouží jako náhradník s náramkem kolem nohy, když Ant-Man opouští domácí vězení.

Režisér Peyton Reed se na rozdíl od prvního dílu nemusí zdržovat představováním postav a užívá si pobyt mezi atomy, hmyzem i ve světě lidí normálních rozměrů s ještě větší gustem než minule. Film Ant-Man a Wasp dovede skvěle využít herce ve vedlejších rolích, ať už jde o ukecaného Michaela Peňu, či trochu slizkého Waltona Gogginse. A především po celou dobu výtečně vykresluje značně nehrdinskou povahu protagonisty.

Ant-Man je opravdu mnohem více Scott Lang, tedy drobný kriminálník, který se pokouší žít svůj ušmudlaný život, tentokrát spíše na správné straně zákona. Superhrdinství mu ve druhém díle nečekaně spadne do klína, tak přiloží ruku k dílu. Ale pořád je tak trochu tím druhým či třetím vzadu. Chlápkem, kterým by se mohl snadno stát kdokoli z diváků.

Film Ant-Man a Wasp je tedy nenápadná akční komedie, která však má moc na správných místech zasáhnout publikum a přimět jej žasnout. Není tak napumpovaná děním a akcí jako avengerovské filmy. Nebojí se nechat postavy, aby si někdy prostě jenom povídaly.

Zkrátka příjemné letní osvěžení. Bez zbytečné pompy. Neboť tu k ničemu nepotřebuje. Film ze světa, kde tím největším superpadouchem na malý moment může být okolo poletující vyhládlý racek.