Třeboň - Jasné zacílení třeboňského Anifilmu nebylo pro organizátory překážkou a pro letošní ročník shromáždili hned 283 snímků, které měli návštěvníci možnost za necelý týden (3. - 8. května) zhlédnout v soutěžních i nesoutěžních sekcích v třeboňském Světozoru i u rybníka Svět.
Část programu byla věnována Zdeňku Milerovi, autorovi Krtečka, který zemřel na konci minulého roku. In memoriam mu bylo již během čtvrtečního zahájení festivalu uděleno uznání za celoživotní přínos animovanému filmu. Pozornosti se ale dostalo i animátorům Billu Plymptonovi a Jiřímu Brdečkovi i polské animované kinematografii. Naši severní sousedi se v Česku očividně těší značnému zájmu, ostatně věnovalo se jim i jinak téměř výlučně tuzemsky zaměřené Finále Plzeň. Ještě větší důraz byl ale kladen na velkou retrospektivu estonské animace, v jejímž rámci se programu zúčastnil známý tvůrce Priita Pärna. Ten vedl i jeden z deseti workshopů.
Jako tradičně se očekávalo především vyhlášení vítěze tří hlavních soutěžních kategorií. O ceny za nejlepší celovečerní animovaný film zvlášť pro dospělé a děti se ucházelo na deset snímků z celého světa. Z filmů pro dospělé Tatsumi, Rabínův kocour, Ježek Jiří, Crulic - cesta na onen svět a Alois nebel, z těch pro děti Lotte a tajemství měsíčního kamene, Velký medvěd, Thór - legendy z Valhaly, Příběhy noci a Obraz. Třicet krátkometrážních filmů se utkalo ve třech devadesátiminutových blocích o další přední cenu a nezapomnělo se ani na česko-slovenské studentské filmy.
Podlehli mainstreamu?
Nejprestižnější ocenění festivalu, určené celovečernímu animovanému filmu pro dospělé, si odnesl Alois Nebel. Jeho vítězství můžeme vnímat dvojím způsobem. Buď jako pochopitelné ocenění snímku, který vloni tuzemskou animaci nejvíce reprezentoval a propagoval, nebo jako podlehnutí mainstreamu pořádající země u cen, které měly prokázat větší nekonvenčnost a naopak zalovit v méně známých vodách.
Skutečně se zdá zbytečné na „cechovním" festivalu oceňovat snímek, který si oproti ostatním v soutěži vydobyl značnou publicitu již v běžné distribuci. Zvlášť když vezmeme v potaz, že přijetí Luňákovy adaptace stejnojmenného komiksu nebylo zrovna jednoznačné v případě diváků ani kritiků. Zatímco samotnou rotoskopii ocenili víceméně všichni, schopnost odvyprávět plnohodnotný a jasný příběh byla často zpochybňována. Dá se tedy předpokládat, že Nebel si uznání vysloužil především za své „na naše poměry revoluční" technické aspekty. Jeho výhra je stejně jako celý snímek hlavně gestem a možná snahou přivést do stojatých vod české mainstreamové tvorby stylově i žánrově neobvyklé snímky. Patří ale taková gesta na mezinárodní festivaly?
Dál už rozmanitější
Z dětských celovečerních filmů zabodoval belgicko-francouzský Obraz režiséra Jean-Françoise Laguioniea, příběh odehrávající se uvnitř rámu nedokončeného malířského díla. Vzniká konflikt mezi dokončenými, spokojenými postavami a těmi méně šťastnými, které musejí najít ztraceného malíře, aby získaly tvář a mohly se postavit hotovým konkurentům.
Nejlepším z krátkometrážním filmem byl vyhlášen nudistický belgicko-holandský Ach, Willy a cena pro nejlepší studentskou tvorbu putuje do Zlína na Univerzitu Tomáše Bati.
O celovečerních snímcích rozhodovali Emily Hubley (USA), Edgar Dutka (ČR) a Theodore Ushev (Kanada), o těch krátkometrážních a studentských Sarita Christensen (Dánsko), Olga Pärn (Estonsko), Katarína Kerekešová (Slovensko), Martin Vandas (ČR) a Ant Blades (Velká Británie).
Festival navštívilo podle organizátorů 19 tisíc diváků, což je o dvě tisícovky víc než vloni.
