"I když to bolí, je úleva mít konečně v rukou jasnou diagnózu. Frontotemporální demence je krutá nemoc, o které mnoho z nás slyšelo. Může postihnout každého. Neexistuje na ni dnes žádný lék. To je realita, která se v následujících letech doufáme změní," napsala rodina.
Prohlášení zveřejnila na webu Asociace pro frontotemporální degeneraci. Podepsaní jsou pod ním Willisova žena Emma, bývalá manželka a herečka Demi Mooreová a hercových pět dětí.
Asociace na webu popisuje frontotemporální demenci jako typ nemoci, který je nejčastější u lidí mladších 60 let. "Zatímco termín 'demence' bývá nejčastěji spojován se ztrátou paměti, frontotemporální demence je jiná: mnohem pravděpodobněji ovlivní osobnost postiženého, chování, jazyk i pohyb, právě kvůli částem mozku, které postihuje: čelní a spánkový lalok," vysvětluje asociace.
Lidé diagnostikovaní s tímto typem demence mají průměrnou dobu dožití dalších sedm až 13 let. Ve Spojených státech chorobou trpí mezi 50 až 60 tisíci lidmi, představuje asi deset procent všech případů demence.
Patrně nejznámějším počinem Bruce Willise je série akčních filmů Smrtonosná past, jejíž první díl ho proslavil roku 1988. Herec zde jako John McClane v mrakodrapu plném teroristů není obvyklým nezranitelným supermanem, ale zmláceným a krvácejícím chlápkem, který má občas i strach.
Když se bosky v tílku plazí temnými chodbami losangelského mrakodrapu Nakatomi Plaza, mnohdy ho bolí každý pohyb. Protivníky ale vždy předčí chytrostí a vynalézavostí, nebo je zaskočí pohotovou průpovídkou.
"Willis se díky Smrtonosné pasti stal nejen předním akčním hrdinou své doby, také v Hollywoodu nastavil nové platové podmínky," napsalo o něm Aktuálně.cz.
Podle serveru tato role výrazně pomohla posunout profil hollywoodského akčního protagonisty od testosteronem nabitých nadlidí k obyčejným mužům s fištrónem, kteří nepochybně mají nějaké schopnosti a výcvik, ale může se s nimi identifikovat kdokoli.
V roce 1999 překvapil Willis kritiky rolí dětského psychiatra Malcolma Croweho v tajuplném filmu Šestý smysl. Podobné role se mu však už nedostalo a režiséři, ať už Quentin Tarantino v Pulp Fiction z roku 1994, Terry Gilliam ve sci-fi 12 opic, Luc Besson v Pátém elementu nebo Robert Rodriguez a Frank Miller v Sin City z roku 2005, ho obsazovali hlavně do známého typu drsňáka.
Závěrem kariéry se Willis stal známým i jako protagonista nízkorozpočtových snímků. Kvůli nim organizátoři ceny Zlatá malina, udělované za nejhorší filmové počiny roku, vytvořili zvláštní kategorii jen pro něj.
Video: Bruce Willis v první Smrtonosné pasti z roku 1988
