reklama
 
 

Jsem první hráč na violu v sukních, přiznává Hosprová

27. 7. 2013 9:48
Rozhovor s první českou violistkou Jitkou Hosprovou, která vystoupila na MHF v Českém Krumlově

Český Krumlov - Milá a profesionální - tak působí první česká sólová violistka Jitka Hosprová. Na MHF v Českém Krumově jí patřil večer 26. července a publikum svým uměním doslova okouzlila.

Aktuálně.cz: Co přesně v Krumlově zaznělo a proč?

Zazněly rovnou dva violové koncerty v jednom večeru. V první polovině to byl krásný barokní koncert Georga Philippa Telemanna G dur a v druhé slavný violový koncert Carla Stamitze D dur.

A.cz: Vystupovala jste společně s Collegiem Symfonického orchestru Českého rozhlasu, jak se vám s nimi spolupracuje? Jak často s nimi vlastně hráváte?

S Collegiem jsem hrála před Krumlovem naposledy na Smiřických svátcích hudby letos na jaře. V orchestru je celá řada mých spolužáků a kolegů, je to milá a zároveň naprosto profesionální spolupráce.

A.cz: Proč jste vlastně přesedlala z houslí na violu? Co vás na tomto nástroji tak uchvátilo?

Vzhledem k přebytku houslistů a nedostatku uchazečů ke studiu hry na violu, jsem přijala při přijímacích zkouškách nabídku výborného violisty profesora Plzeňské konzervatoře Jana Motlika a nastoupila do jeho třídy.

A.cz: Dá se říct, které skladatele máte nejraději a které nejraději hrajete? Kolik se jich vlastně věnovalo sólové viole? Přece jen je asi víc skladeb pro housle...

Neřekla bych, že těch skladeb je o tolik méně, spíše jsou neznáme. Sólová viola jako obor se začala výrazně probouzet až ve 20. století, ale i do té doby máme spoustu krásných a hodnotných skladeb. Můj oblíbený skladatel je každý, kterého právě interpretuji. Kdo patřil k opravdovým violovým velikánům, byl například Paul Hindemith, virtuóz a skladatel zároveň. Pravě letos chystám natáčení jeho hudby na CD s vydavatelstvím Supraphon.

A.cz: Bylo těžké prorazit jako první sólová violistka v Česku anebo to naopak šlo hladce, protože tady ještě něco podobného nebylo?

Podobného jistě bylo mnoho, ale ne v „sukních"! Viola je nástroj pro urostlé muže, celá řada skvělých českých violistů velmi prosazovala violu a inspirovala skladatele. Myslím, že se mi podařilo popularizovat violu jinak než mým kolegům, ale to díky zcela jiným možnostem a schopnostem, určité atraktivitě a taky, jak se říká: kam čert nemůže nastrčí ženu. Ale je to cesta společná nás všech violistů, každý zabírá, kde může, a určitě všem jde o prosazení milovaného nástroje s krásným repertoárem a ojedinělým zvukem.

A.cz: Původně jste měla violu z konce 18. století. Jaké to bylo hrát na tak starý nástroj? A proč jste jej opustila? Jaký je rozdíl ve hře na nástroje vyrobené v tak odlišné době?

Staré nástroje, pakliže nejsou díky staří rozbité a různě lepené, mají již svoji auru odehraného. Moderní nástroje ale mají naopak výhodu tělesného zdraví. Když houslař dodrží technologie ověřených stavebních postupů a má dobré dřevo, není důvod, aby nástroj nehrál. Je to jistá výzva vdechnout právě novému nástroji život. Například nástroje z počátku 17. století mají již svá nejlepší léta odehraná, rezonance dřeva po čtyřech stech letech již není tak dobrá.

Pravdou také je, že například slavné rody Cremonské školy stavěly takové nástroje, které hrály skvěle hned. Neměly žádné „staré". Úspěch zvuku interpreta je v kombinaci zvuku vlastního těla a nástroje. Když hrál Josef Suk, bylo jedno, jaké má housle, stále zněl Suk! Každý s tím, jak roste umělecky, své nástroje mění. Většinou ale po čase potřebuje lepší a lepší ....

A.cz: Vystupovala jste na festivalech a koncertech po celém světě, kde se vám líbilo nejvíc? Kde vás nejvíc oslovilo publikum?

Nejmilejší a nejspontánnější publikum bylo rozhodně v Santiagu de Chile. Shodou okolností jsem tam hrála s orchestrem stejný program, který jsem představila i tady v Krumlově. V celém Chile není jediný profesionální sólista na violu a tak byl koncert pro publikum velmi atraktivní. Slyší violu jen díky hostujícím sólistům, a to je taky velmi zřídka. Na můj „Masterclass" se sjeli studenti z celé země, bylo to nesmírně dojemné. Klasická hudba je pro ně svátkem, protože nemají takové hudebního zázemí jako my v Evropě.

A.cz: Jak dlouho se v Krumlově zdržíte? Budete mít čas podívat se i na nějaké jiné koncerty? A i kdybyste neměla, zaujalo vás něco v programu?

Upřímně se přiznám, že jsem nesmírně ráda chtěla dorazit na zahajovací koncert Eliny Garanči. Je to fantastická umělkyně, ale bohužel jsem ten den sama hrála. Zůstávám však na víkend po koncertě v Krumlově s rodinou a moc se těším, je to jedno z nejkrásnějších měst, co znám.

27. 7. 2013 9:48

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama