Praha - Ve světové premiéře zazní v Národním divadle opera Nová země od Aloise Háby. Dílo, které na své uvedení čekalo 78 let, uvede česká první scéna v jediném poloscénickém provedení v pátek 12. prosince.
Avantgardní opera, která vznikla v roce 1936, odráží kolektivizaci zemědělství na Ukrajině a otevřeně vykresluje hladomor, jemuž podlehly ve 30. letech miliony lidí.
Alois Hába (1893 - 1973)
- Hudební skladatel a propagátor takzvaného čtvrttónového systému v hudbě, jehož skladby byly ve 20. a 30. letech hojně provozovány na mezinárodních festivalech soudobé hudby.
- Při zdůvodňování svého čtvrttónového systému (na rozdíl od tradičního půltónového) se opíral jednak o určité rysy v lidovém zpěvu a ve hře na jeho rodném Valašsku, jednak o fakt existence mikrotónů v tonálních systémech mimoevropských.
- Silný ideový vliv na Hábu měla antroposofie Rudolfa Steinera, což se promítlo i do symfonické fantazie Cesta života, psané v tradičním půltónovém systému. Operu Přijď království tvé složil 1939-1942 v šestinotónovém systému a na vlastní libreto; k jejímu provedení nedošlo. Stejně tak nedošlo k provedení opery Nová země (1935-36), třebaže byla psána v tradičním systému.
- Po druhé světové válce se stal Hába profesorem skladby na Akademii múzických umění, po únorovém komunistickém převratu 1948 byl vystaven atakům a jeho kompoziční třída byla roku 1951 zrušena.
Dramaturg Ondřej Hučín Hábovu operu nechce vnímat jako oslavu ideologie, musí se podle něj zasadit do dobového kontextu.
"Československá avantgarda byla v té době levicově zaměřená, prostě se tematicky uchylovala jinam než oficiální kultura. Alois Hába byl navíc specifický autor, který vzešel z absolutně obyčejného lidového prostředí ve Vizovicích a měl k nejchudším lidem blízký vztah," řekl Hučín. Už ve své první opeře Matka se Hába věnoval problémům obyčejného života.
Tématem Nové země proto není podle Hučína kolektivizace, ale hledání smíru ve společnosti, v obci, která je rozvrácená minulostí, komunistickou ideologií a bídou. Hába se nevyhnul extrémně naturalistickým scénám. Postihuje rozporuplnou atmosféru budování "nové země", kolektivizaci způsobenou záměrnou politikou Sovětského svazu a hladomor, který Ukrajince ničil.
Libreto Ferdinanda Pujmana, jehož předlohou byla povídka ruského prozaika Fjodora Gladkova, by se podle Hučína mělo číst pozorně.
"Operu Nová země nepsali žádní fanatici. Hába a Pujman, přestože byli levicově orientovaní, nebyli bolševici," řekl. Připomněl, že opera vznikla v době, kdy se v Československu ještě nevědělo, že ukrajinský hladomor byl řízenou genocidou z Moskvy.
Hudebního nastudování se ujal umělecký ředitel Opery ND Petr Kofroň, režisérem představení je Miroslav Bambušek. Hereckých rolí se ujali například Vanda Hybnerová, Zuzana Sýkorová a Miloslav Mejzlík. Dílo je náročné i hudebně. Skladatel byl průkopníkem mikrointervalové hudby. V hudebních rolích vystoupí mimo jiné pěvci Jaroslav Březina, Pavol Remenár, Marie Fajtová a Zdeněk Plech.
Národní divadlo připravuje k premiéře také výstavu s dobovými dokumenty, které odrážejí tehdejší atmosféru a důvody, jež kdysi bránily provedení.
