Tři scény neboli tři rozhlasové stanice, celkem 36 hodin programu, desítky hostů. Tak bude vypadat mezinárodní festival #LutherLenin, který 2. prosince proběhne v pražském Studiu Hrdinů.
Autorská čtení, performance, diskuse i přednášky, které se od sobotního poledne uskuteční na různých místech této divadelní scény, mají společné téma: revoluci, její proměny v čase a s ohledem na vliv médií.
"V roce 2017 si svět připomíná dvě velké revoluce: Lutherovu náboženskou reformaci před pěti sty lety a Leninovu kulturně-politickou revoluci před sto lety," říká programový ředitel spolupořádajícího Goethe-Institutu Jakob Ráček.
/// UŽ JSTE POTKALI VE MĚSTĚ NAŠI KAMPAŇ? \\\ JAK SE VÁM LÍBÍ? /// A VYFOTILI JSTE SE S NÍ? \\\ NIC Z TOHO OVŠEM NENÍ TAK PODSTATNÉ JAKO OTÁZKA, ZDA SE PŘIJDETE 2. PROSINCE PODÍVAT DO STUDIA HRDINŮ \\\ LutherLenin: A Broadcasting. startuje ve 12.00
Zveřejnil(a) Studio Hrdinů dne 28. Listopad 2017
"Zeptali jsme se proto českých a německých umělců, performerů, sociologů i ekonomů na to, jakou roli hrají Lutherovy a Leninovy revoluční myšlenky v době sociálních sítí a hashtagů," dodává.
Na třech scénách pojatých jako rozhlasové stanice se souběžně rozeběhne dvanáctihodinový program, v rámci kterého budou diskusi udávat otázky typu "Byla tu vůbec nějaká revoluce?", "Co hipster, to kazatel?" a "Je přispívání na Facebook manifestace?".
Státní vysílání tak okomentuje situace jako v autoritářském státě. Privátní vysílání se zasadí o zábavu udávanou soukromými zájmy. Komunitní vysílání pak bude simulovat pozici rádia v nestabilní době, například po válce či v průběhu revolucí.
Dorazí i ekonom Sedláček a filozof Petříček
Rozhlas je podle organizátorům ústředním prvkem večera proto, že se jako první prosadil na poli masmédií. První rozhlasové vysílání v Československu proběhlo v roce 1923.
Všechny programy se budou živě streamovat pod názvem Rádio #LutherLenin. Posluchači tak mohou festival sledovat nejen naživo v divadle, ale třeba i prostřednictvím chytrých telefonů.
Mezi hosty projektu #LutherLenin budou například německý mediální historik Andreas Bernard, japonský mediální aktivista Sazae-Bot, filmový režisér Alexander Kluge, filozof Miroslav Petříček, ekonom Tomáš Sedláček či kunsthistorička Milena Bartlová.