reklama
 
 

Recenze: Špinarova novinka v Národním divadle se trefuje do problémů globalizovaného světa

1. 6. 2018 17:37
Národní divadlo uvedlo inscenaci Vítejte v Thébách v režii Daniela Špinara. Vyslanci západní civilizace se na jevišti producírují v elegantních oblecích pestrých barev, zatímco výhradně ženský vládní kabinet je oblečen do strohých vojenských kabátů.

Jestliže činohře pražského Národního divadla lze občas vytknout dramaturgickou rozkolísanost a problematický výběr soudobých látek, v případě poslední premiéry této sezony se trefila do černého.

Drama Vítejte v Thébách britské dramatičky Moiry Buffiniové, které zde včera mělo premiéru, bylo poprvé uvedeno už před osmi lety v Londýně. Stále má ale co říci k problémům globalizovaného světa, zasaženého vlnou násilí, mocenskou arogancí a uprchlickou krizí.

Autorka důvtipně propojila antickou inspiraci se současností a režisér Daniel Špinar pro její mnohovrstevnatý text nalezl moderní, funkční a přesvědčivý tvar, v němž jednotlivé položky souzní a skládají se v logický celek. Potěšitelné je, že inscenace tentokrát neustrnula jen u režijně-výtvarné kreativity, ale nabízí také velké a vděčné příležitosti pro početný herecký ansámbl.

Buffiniová vdechla nový život známým postavám antických mýtů - Eurydice, Antigoně, Théseovi a dalším. Jejich osudy a nadčasové charaktery však se špetkou ironické škodolibosti, ale také empatie a objektivity zasazuje do rozbouřeného 21. století, zmítaného krvavými lokálními konflikty, v nichž se tu skrytěji, tu otevřeněji angažují světové mocnosti.

Théby zmiňované v názvu hry nejsou ničím jiným než synonymem blíže nespecifikované země třetího světa, čerstvě otřesené krvavou občanskou řeží. Athény ve hře zase průhledně symbolizují západní vyspělou velmoc, která neváhá vyvážet demokracii i tam, kde to nejspíš není úplně žádoucí. Zvlášť když se za blahosklonnými sliby materiální pomoci a investic ukrývá hrozba vydrancování přírodních zdrojů už tak válkou zdevastované krajiny.

Vedle této palčivé politické roviny ve hře objevíme silné osobní příběhy a komplikované vztahy jednotlivých hrdinů, řešících otázky cti a pomstychtivosti, srážky nadosobních ideálů s přízemností a chladným kalkulem či delikátně rozvedené téma ženské emancipace a sexismu.

Vizuálně silný efekt skýtá scéna s poničenou budovou v antickém slohu a hromadou navršeného pestrobarevného oblečení coby metaforou lidských obětí. Nápadité kostýmy Lindy Borárosové korespondují s charakterem postav i jejich sociálním určením.

Vyslanci západní civilizace se na jevišti producírují v elegantních oblecích pestrých barev, zatímco nový, výhradně ženský vládní kabinet Théb je oblečen do strohých vojenských kabátů.

Vítejte. VÍTEJTE V THÉBÁCH! #moirabuffiniová #českápremiéra #poslednípremiéra #jetotu #držímepalce #lámemevazy

Zveřejnil(a) Činohra Národního divadla dne NaN. undefined NaN

Každá z hlavních postav má svůj psychologický rozměr, zároveň nese poselství vyhraněného postoje ke klíčovým tématům hry. Jana Stryková představuje čerstvě zvolenou prezidentku Théb Eurydiku jako důstojnou reprezentantku své vlasti, která je nucena k čím dál těžším a bolestnějším kompromisům a v nitru si nese nejednu pochybnost.

Athéňan Théseus Davida Matáska reprezentuje politika západního střihu, úspěšného muže, jenž je zvyklý jednat s ekonomicky slabšími partnery svrchu a tváří v tvář ženě-prezidentce nedokáže potlačit ani značkou dávku šovinismu. Také on však za sebevědomou fasádou ukrývá trpké osobní trauma.

Igor Orozovič pojímá postavu Théseova tajemníka jako ostrou karikaturu servilnosti. Kontrastní, odlehčující a sebeironické tóny nechybí diplomatce Taltýbii v bravurním pojetí Martiny Preissové.

Dvě charakterově protichůdné Eurydičiny neteře ztělesňují Veronika Lazorčáková a Pavlína Štorková. Zatímco Lazorčákové Antigona ve své umanuté touze pohřbít zabitého bratra-válečníka působí odtažitě až monotónně, Štorkové Isména v princeznovských šatičkách nabízí jímavý obraz bezelstného a naivního obdivu ke konzumnímu světu.

Překvapivým hereckým ziskem představení je výkon Radúze Máchy v expresivně střižené roli opozičního lídra a válečného zločince Prince Tydea. Herec s každým dalším úkolem odhaluje dosud skryté možnosti svého talentu. Jako Princ Tydeus nechodí, ale vlní se, povaluje a necudně kroutí ve vysokých kozačkách, zahalen do rozevírajícího se černého pláště, jenž má navlečen na nahém těle.

Moira Buffiniová: Vítejte v Thébách

Režie: Daniel Špinar
Stavovské divadlo, Praha, premiéry 31. května a 1. června, nejbližší reprízy 12. a 17. června

Za Tydeovými vulgárními gesty, obnažováním se, obscénním vyplazováním jazyka, násilnickým chováním vůči ženám i takřka úspěšným pokusem o svedení Thésea lze dekódovat naléhavý umělecký záměr: zhmotnit divákům zvrhlou duši všech cynických manipulátorů a populistů, s nimiž se v poslední době v Česku i ve světě roztrhl pytel.

Třebaže tah a napětí první poloviny inscenace se po přestávce nedaří udržet se stejnou intenzitou a lyrickým, intimním pasážím lze vytknout menší míru působivosti než ústřední politické linii hry, silný dojem z večera to nenarušuje.

Režisér Špinar ve své nejnovější inscenaci nabízí moderní pojetí s akcentem na nadčasově vizuální složku a dynamický herecký projev. Navíc se mu tentokrát podařilo vyvarovat se inscenačních schválností a u herců citlivě vybalancovat rovnováhu mezi psychologickou charakteristikou a divokou fyzickou akcí. Vítejte v Thébách, vítejte ve světě zneklidňujících myšlenek a kvalitního divadla!

autor: Saša Hrbotický | 1. 6. 2018 17:37

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama