Když intelektuálové nevnímají nic kolem sebe. Ostravské divadlo uvádí Gorkého

ČTK Kultura ČTK, Kultura
12. 1. 2024 14:00
Prací posedlý intelektuál přemýšlí o údělu lidstva a kvůli tomu nevnímá ani bídu okolí, ani duševní nemoc své sestry, natož fakt, že nejlepší kamarád mu chodí za ženou. Ve hře Maxima Gorkého nazvané Děti slunce, jejíž novou inscenaci tuto sobotu 13. ledna uvede ostravské divadlo Komorní scéna Aréna, navíc Rusko zachvátila epidemie cholery. Ve své době to byla metafora pro blížící se revoluci.
Děti slunce kladou otázky ohledně postavení intelektuálů ve společnosti. Na snímku z ostravské inscenace jsou Tereza Cisovská v roli Melanie a Marek Cisovský jako Protasov.
Děti slunce kladou otázky ohledně postavení intelektuálů ve společnosti. Na snímku z ostravské inscenace jsou Tereza Cisovská v roli Melanie a Marek Cisovský jako Protasov. | Foto: ČTK

Gorkij žil v letech 1868 až 1936. Hru napsal v roce 1905 během vězeňského pobytu v petrohradské Petropavlovské pevnosti. Tehdejší car Mikuláš II. jej dal uvěznit kvůli proklamaci reagující na takzvanou krvavou neděli, tedy masakr dělníků, kteří pochodovali na Zimní palác a protestovali za lepší podmínky. Carská stráž do více než stotisícového davu začala střílet. Počet obětí bývá odhadován zhruba na 140 mrtvých a okolo tisíce vážně zraněných.

Delegace intelektuálů, jejímž členem byl i Gorkij, o den dříve žádala carské ministry, aby stáhli vojsko z ulic, neboť se obávali právě střelby do davu. Krveprolití se však nepodařilo zabránit a šokovaný Gorkij následně veřejně kritizoval vládu i cara.

Dramatik a spisovatel vylíčil střelbu do dělníků jako uváženou a nesmyslnou vraždu, načež vyzval ke svržení absolutismu. Kvůli tomu byl zatčen a strávil měsíc v žaláři. V jeho archivu se uchoval rukopis hry, na jehož první stránce uvedl "Napsáno v Petropavlovské pevnosti 16. ledna - 20. února 1905".

Děti slunce pojal Gorkij jako tragikomedii s postavami, jež balancují mezi planým filozofováním a patetickým vyjadřováním svých citů. Pohybují se mezi diskusemi o budoucnosti lidstva a snahou smysluplně žít, shrnují autoři ostravské inscenace.

Novinku připravil polský herec a režisér André Hübner-Ochodl. V souvislosti s projektem mluví o Evropě vzdorující ruské invazi na Ukrajině, nedávné pandemii koronaviru či problémech s inflací a klimatem. "Lidé se musí znovu zorientovat. Tak to je i v této hře. Pasivita inteligence musí skončit," zvolal režisér v České televizi.

Profesora chemie Protasova, v jehož domě se děj odehrává, ztvárnil Marek Cisovský, držitel Ceny divadelní kritiky za nejlepší mužský herecký výkon roku 2015. "Je nějaká skupina lidí naprosto odtržená od okolního světa, řeší svoje problémy a nechápe, že venku, za zdmi toho domu, kde bydlí, se něco děje," popsal ve vysílání Cisovský, jehož postava má "sociální inteligenci trochu na nule, vidí jen svou práci".

Protasovovu sestru hraje Anna Čonková, v roli nevěrné Jeleny Nikolajevny se představí Renáta Klemensová. Dále diváci uvidí Vladislava Georgieva, Vojtěcha Lipinu, Vlastimila Burdu, Terezu Cisovskou či Josefa Kalužu. Po sobotní premiéře následují nejbližší reprízy 15., 19., 28. a 29. ledna.

Hra ideologicky poznamenaná dobou vzniku se silným revolučním nábojem bývala uváděna za komunismu, naposledy v 70. letech ji na programu měly pražské Národní divadlo v režii Jana Kačera či Státní divadlo v Ostravě, což je dnešní Národní divadlo moravskoslezské. V poslední dekádě aktualizovanou verzi Dětí slunce pod názvem Sluníčkáři uvedlo pražské Divadlo na Vinohradech. "Klade řadu naléhavých otázek o postavení intelektuálů ve společnosti a jejich odpovědnosti," zdůvodnil to tehdy dramaturg Jan Vedral.

 

Právě se děje

Další zprávy