Černý s Foltýnovou se střetli v závěrečné desetiminutovce pátečního pořadu Události, komentáře v souvislosti s plánem umístit na fasádu rekonstruovaného pražského obchodního domu Máj dvě Černého plastiky. Budou měřit několik metrů a vypadat jako trup stíhačky spitfire, avšak s motýlími křídly v duhové barvě. Dílo má vzdát hold československým letcům za druhé světové války a připomenout vstup Česka do NATO, stejně jako výročí aliance.
Památkářům se ale návrh nelíbí a ve vysílání ho kritizovala také zástupkyně Galerie hlavního města Prahy, kurátorka umění ve veřejném prostoru Marie Foltýnová. Argumentovala mimo jiné tím, že Máj je kulturní památkou. "Je otázka, jestli je Máj tak zásadní kulturní památkou," relativizoval to David Černý, který kurátorce několikrát zkomolil jméno a oslovoval ji jako soudružku. Zpochybnil také činnost Galerie hlavního města Prahy. Foltýnová již dříve zkritizovala jeho sochu s bájnou postavou Lilith na domě v Karlíně. "Podle mě to dílo není ničím progresivní," řekla tehdy.
V posledních vteřinách vysílání pátečního pořadu bylo slyšet, jak Černý kurátorce cosi sděluje. "Jděte do p*dele," reagovala kurátorka. "Vy jděte do p*dele," opáčil Černý. Útržek této výměny jen na sociální síti X, dříve známé jako Twitter, zaznamenal stovky tisíc zhlédnutí.
Za Foltýnovou se Černému omluvil pražský zastupitel Jan Wolf z KDU-ČSL, což je předseda městského výboru pro kulturu. Podle něj kurátorka jednala zkratkovitě a trestuhodně. "Toto si opravdu úředník nemůže dovolit, zvláště když vystupuje za hlavní město Prahu. Pokud chce paní Foltýnová takto vystupovat, pak ať opustí řady pracovníků Galerie hlavního města Prahy a poté si může říkat, co chce," napsal Wolf na Facebook. Příspěvek později smazal a omluvil se za něj.
Nyní se za Foltýnovou omluvila také její nadřízená, ředitelka galerie Magdalena Juříková. Podle ní umělec kurátorku napadal a choval se k ní neuctivě, pročež v důsledku toho emoce vyvrcholily hrubými slovy. "Jsme si vědomi, že tento způsob komunikace nepatří do veřejného média, nicméně v atmosféře útoků a nactiutrhání se dá lidsky pochopit. Galerie hlavního města Prahy se tímto omlouvá divákům i umělci," uvedla Juříková.
Ta vyzývá, aby se debata vrátila k meritu věci, tedy umisťování současných architektonických prvků do historického jádra hlavního města.
"V tomto případě nejde o boj mezi novým a starým, jde o to, abychom staré doplňovali novým a vhodným. Návrh Davida Černého pro fasádu Máje je pro tuto situaci nadrozměrný a působí svým zoomorfním tvaroslovím disharmonicky vůči čistým liniím postfunkcionalistické budovy obchodního domu i jeho okolí," míní Juříková.
Podle ní je galerie kurátorem veřejného prostoru v Praze, a proto jsou podobné záměry v centru její pozornosti. "Na takto klíčových místech by mělo docházet k co nejširšímu konsenzu nad zvoleným dílem, a to i v případě, že se jedná o soukromého vlastníka budovy, o jejíž fasádě je řeč. Věříme, že k takové debatě ještě dojde za mnohem klidnější atmosféry," vzkazuje Magdalena Juříková.
Umístit dílo na fasádu obchodnímu domu ze 70. let minulého století se rozhodl jeho současný majitel, firma Amadeus Real Estate, která budovu na rohu Národní třídy a ulice Spálená poslední dva roky rekonstruovala. Jelikož se jedná o chráněnou stavbu, zásah musí schválit památkáři. Odbor památkové péče pražského magistrátu se minulý týden na dotaz Aktuálně.cz odmítl vyjádřit s tím, že ještě není rozhodnuto, a odkázal na vlastníka objektu. Ani ten nechce poskytovat další informace.
Autor návrhu David Černý nicméně v televizi řekl, že rozhodnutí už padlo. "Je to povoleno dočasně na jeden rok od památkářů. A po roce se to bude moct bez problémů sundat, úplně bez problémů," uvedl o svém díle Černý.
Ten apeluje, aby veřejnost s kritikou počkala, dokud výsledek neuvidí. Argumentuje také souhlasem původních architektů Máje, jimiž jsou John Eisler, Miroslav Masák a Martin Rajniš.
"Eisler řekl, že je to pěkné, že se mu to líbí, že s tím souhlasí, a dal k tomu, tuším, písemný souhlas. Stejně jako Martin Rajniš, který to komentoval slovy: probůh, konečně ten barák k něčemu bude vypadat," řekl v televizi Černý. Rajniš se minulý týden na dotaz Aktuálně.cz, jestli se mu návrh líbí, nechtěl vyslovit.
Podobu budovy s pohyblivými sochami i fotografie samotných motýlů minulý měsíc zveřejnilo občanské sdružení zabývající se památkovou péčí Klub za starou Prahu. K jejich umístění se staví odmítavě a Černého dílo označuje za kýč.
Návrh odmítá také Národní památkový ústav, který k němu vydal tři odborná stanoviska. Ve finále však rozhoduje město. Ústav může v nejzazším případě podat takzvaný rozklad na ministerstvo kultury, které pak má konečné slovo. K tomu se ale nechystá, protože instalace má být dle návrhu investora dočasná.
Černého plastika nepotěšila sochaře zaměřujícího se na výtvarné umění ve veřejném prostoru Pavla Karouse. Z jeho pohledu se kulturní památka takovým zásahem ničí a přidává se na ni "současná postmoderna, která na architekturu 70. let nepatří".
Naopak novinář Jan H. Vitvar z týdeníku Respekt, autor knihy o Davidu Černém nazvané Fifty Licks, v díle spatřuje návaznost na první sochu, kterou se Černý proslavil. Jednalo se o trabant kráčející na lidských nohách, jenž připomínal útěk východních Němců přes Prahu na Západ. "Propojování strojů s lidmi či zvířaty v odpovídajícím měřítku má rád, je to podstatná část jeho tvorby a plastika pro Máj na to navazuje," vysvětluje Vitvar.
David Černý v televizi argumentoval mimo jiné tím, že Praha je zajímavá kontrasty architektury, jako když na pravém břehu Vltavy od roku 1996 stojí na historickém nábřeží Tančící dům. Ten navrhl Vlado Milunić spolu se světoznámým Frankem Gehrym.
