Letos se laureáty stali audiovizuální tvůrce a fotograf Oskar Helcel, výtvarnice Judita Levitnerová a umělecký No Fun kolektiv. Ocenění převzali v únoru v Praze, načež celý rok připravovali nynější výstavu v Brně. K jejím dalším tématům patří udržitelnost, ženská práce nebo digitální světy, uvedli organizátoři.
V případě Levitnerové porota ocenila, jak pracuje s textilní technikou zvanou art protis, založenou na československém patentu. "Levitnerová oživuje tento zapomenutý postup tím, že kombinuje tradiční textilní metody s neobvyklými materiály, jako jsou například staré potahy z autosedaček," vysvětlili hodnotitelé. V Pražákově paláci návštěvníci od této umělkyně uvidí dvě tapiserie, uvedla kurátorka Tereza Jindrová.
Druhý vítěz Helcel se zajímá o veřejný prostor. Natočil video, v němž ústřední roli hraje elektrická koloběžka vhozená do řeky. "Rádoby ekologický prostředek tak vinou člověka způsobuje ekologickou katastrofu. Helcel sleduje koloběžku jako symbol greenwashingu, kdy se zdánlivě ekologické řešení ukazuje být pro přírodu mnohem škodlivější, než se zpočátku zdálo," líčí organizátoři.
No Fun kolektiv se věnuje počítačovým i analogovým hrám. Na výstavě ukazuje možnosti komplexní tvorby fikčních světů. "Umožňuje představit si alternativní svět v blíže neurčené budoucnosti po takzvané velké transformaci a zažít například konfrontaci s byrokratickým molochem, ale i mnohem zábavnější kratochvíle," popisuje Jindrová.
Cena Jindřicha Chalupeckého vždy organizuje i doprovodnou výstavu. Ta letošní na stejném místě poprvé v Česku představuje bosenskou umělkyni Selmu Selman, jež se zabývá romskou problematikou a postavením žen. Lidé uvidí videozáznamy dvou jejích performancí. Jedna zobrazuje dekonstrukci automobilu, druhá vyjadřuje frustraci nad předpoklady o ženách. Videa doplňují autorčiny malby akrylem na kusech kovového šrotu.
Obě výstavy potrvají do 23. února a pomohla je zorganizovat Moravská galerie v Brně, která spravuje Pražákův palác. Chalupeckého cena se pod křídla této instituce vrátila po třech letech. Tvorbu laureátů ve výstavních síních atypicky doplňují starší díla ze sbírek galerie od Albrechta Dürera, Vladimíra Boudníka či Bohumila Kubišty. Na první pohled však nejsou vidět, skrývají se za hlavními panely.