Sedmašedesátiletý spisovatel gruzínského původu, který žije v exilu, se ke svému nařčení vyslovil pro agenturu AFP. "Zavést represe i do oblasti jako literatura je pro zemi tak tradičně orientovanou na literaturu zásadní posun," zdůrazňuje Akunin.
Ruské úřady už disidenty a spisovatele pronásledovaly dávno. Po předloňském zahájení invaze na Ukrajinu nicméně cenzura zintenzivnila, stát rozprášil zbytky nezávislých médií a za mříže začal na několik let posílat občany za často jen drobný projev nesouhlasu s režimem, který například válku na Ukrajině zakazuje nazývat válkou.
Přesto krátce před Vánoci ruskými literárními kruhy otřáslo, když se na kremelském seznamu "teroristů a extremistů" ocitl také Boris Akunin s kolegou, dalším spisovatelem Dmitrijem Bykovem. Oba předtím použili ostrá slova v telefonických rozhovorech, kterými je "nachytali" prokremelští prankeři, tedy šprýmaři vydávající se za někoho jiného. Akunin pak na svém webu napsal, že Rusku vládnou "zločinci" a obyvatelé země jsou jejich "rukojmí".
V důsledku toho byl spisovatel nařčen ze "šíření lží" a "ospravedlňování terorismu", jak informovala státní agentura TASS. Autor byl umístěn na seznam hledaných osob a úřad pro dohled nad financemi Rosfinmonitoring mu zablokoval bankovní účet. Záhy nato jeho knihy začaly mizet z knihkupectví. Jedno jeho nakladatelství AST s ním hned ukončilo spolupráci, v sídle druhého nakladatelství Zacharov policie provedla razii.
Podle agentury AFP nemusí být náhodou, že se ruské úřady k tomuto kroku odhodlaly krátce poté, co Vladimir Putin začátkem prosince oznámil, že se v březnu 2024 bude znovu ucházet o prezidentský úřad. Jedenasedmdesátiletý vůdce je u moci takřka čtvrt století.
"Tohle se v Rusku dělo naposledy za stalinských čistek, v době Velkého teroru," komentuje Akunin kampaň, kterou proti němu režim odstartoval s nebývalou razancí. Například ruský poslanec a generál ve výslužbě Andrej Guruljov z vládnoucí strany Jednotné Rusko spisovatele rovnou označil za "nepřítele", který musí být "zničen". Velkým terorem bývají nazývány represe, které v Sovětském svazu inicioval ve 30. letech Josif Vissarionovič Stalin s cílem odstranit opozici a získat neomezenou moc.
Boris Akunin je umělecký pseudonym Grigorije Čchartišviliho. Rodák z Tbilisi, někdejší zástupce šéfredaktora měsíčníku Inostrannaja litěratura a redaktor antologie japonské literatury proslul historickými detektivními romány. Nejčastěji vyprávějí o carském úředníkovi a soukromém detektivovi Erastu Fandorinovi, zprvu zapisovateli, později dvorním radovi a diplomatovi.
Knihy se odehrávají především v předrevoluční Moskvě a Petrohradě. Oživují éru plynových lamp, oslnivých uniforem či elegantních dam, stejně jako svět odpudivých zločineckých doupat, kriminálnické hantýrky, hrdlořezů a lupičů. Agentura Reuters před lety napsala, že Fandorin má v sobě intelekt Sherlocka Holmese, charisma Jamese Bonda a zarputilou houževnatost komisaře Maigreta. Knihy o něm jsou směsicí zločinu, historie a dramatu s lehkou příměsí komedie nebo ironie.
První z těchto próz autor publikoval koncem 90. let minulého století, později psal také o dalších příslušnících rodu Fandorinů. Pět jeho příběhů, které se v Rusku prodávaly v milionových nákladech a podle nichž vznikly i filmy nebo televizní seriály, začátkem tisíciletí vydal Albatros v českém překladu Zuzany Soukupové.
"Všechno to začalo tím, že jsem si začal všímat, co čte moje žena. Hltá detektivky, ale navykla si je schovávat. Rozhodl jsem se tedy napsat detektivku, jaká by se lidem líbila a zároveň by se za ni nestyděli," popisoval, co ho k žánru přivedlo. Pseudonym si vybral z japonštiny, kde "akunin" znamená zlý člověk.
V posledních letech Boris Akunin psal zejména rozsáhlou sérii knih Dějiny státu ruského, která už čítá deset svazků. Na přelomu let 2011 a 2012 patřil k hlavním řečníkům masových protivládních demonstrací, potlačených po návratu Vladimira Putina do Kremlu. Putin tehdy na jedno období opustil prezidentský post a stal se premiérem, nadále však kontroloval dění v zemi.
Od ruské anexe ukrajinského Krymu v roce 2014 začal Akunin z větší části žít v Evropě, z exilu mimo jiné posílal peníze Fondu boje proti korupci opozičníka Alexeje Navalného.
Kritiku Vladimira Putina spisovatel zintenzivnil po zahájení invaze na Ukrajinu. Dnes je Boris Akunin anglickým občanem a žije střídavě ve Velké Británii, Francii a Španělsku. "Literaturu faktu píšu v Londýně, vážnou literaturu v Chateaubriand a tu zábavnou ve slunném Španělsku," popisuje.
Nadále se ale považuje za ruského spisovatele. "Můj život se skládá ze samé ruské kultury," přiznává.
V rozhovoru s agenturou AFP také Akunin žertuje, že tažením proti němu si úřady přidělaly práci. "Teď bude obžaloba hledat důkazy o mém údajném extremismu v knihách, které jsem napsal. Já toho ale napsal opravdu hodně, přes 80 svazků," směje se autor, který v situaci spatřuje i jistou ironii. "Teroristé mě prohlásili za teroristu," napsal na Facebook.
Právě na sociálních sítích ale také nedávno varoval Rusy, kteří ze země emigrovali po začátku invaze, aby se zatím nevraceli. "Spousta lidí, kteří z Ruska utekli, se na Západě dočkala chladného přijetí. A teď jsou v těžké situaci a někteří přemýšlejí, zda se nevrátit. Taková představa je ale děsivá, protože by se vraceli do ještě mnohem horší situace," varuje Akunin.
Podle něj je také v zájmu Západu najít s protiputinovsky naladěnými emigranty společnou řeč a spolupracovat, protože jedině oni mohou zemi jednou nasměrovat jinam. "Ukazuje se, že vojensky Putina porazit nepůjde. Ale myslím, že jednou změna přijde zevnitř. Režim je křehčí, než se zdá," uzavírá Boris Akunin.
