"Naším záměrem není skandalizovat, ale kultivovat překladatelské prostředí, aby i do budoucna překlady vypadaly co nejlépe," zdůraznila v pátek předsedkyně Obce překladatelů, hispanistka Anežka Charvátová. "Letos porota vybrala překlad žánru oblíbeného mezi mladými čtenáři, kde je množství typografických, gramatických, stylistických i významových chyb o to závažnější, že masově čtená kniha může mladé čtenáře negativně ovlivnit a deformovat jejich jazykový cit," dodala.
Následně se opakovala situace z loňska, kdy si zástupce "oceněné" firmy skutečně přijde anticenu převzít na pódium, sálu plnému překladatelů či lidí z oboru se omluví a slíbí nápravu. Za Euromedii tak letos učinila její programová ředitelka Petra Diestlerová.
"Skřipec bych chtěla umístit u nás v redakci jako vizuální připomínku něčeho, co by se nemělo dít. Tohle je má nejhorší noční můra," řekla na pódiu Diestlerová a kromě Vamps: Čerstvé krve se omluvila i za druhý titul, který vloni vydali v nedostatečné kvalitě, a sice překlad knihy o Robertu Oppenheimerovi s podtitulem Americký Prométheus. Porota jej také zmínila.
Diestlerová nabídla čtenářům, že pokud jsou s kvalitou Vamps nespokojeni, mohou jí svůj již zakoupený výtisk poslat a ona jim ho vymění za jinou young adult literaturu. "Když jsem začala vyšetřovat, co se v těchto případech stalo, došla jsem k závěru, že loňský rok byl pro náš nakladatelský dům velmi obtížný. Došlo k řadě událostí včetně stěhování firmy a personálních změn, obě knihy měly společné to, že se uprostřed práce změnil odpovědný redaktor," zmínila Diestlerová. "Chtěla bych říci, že nám na kvalitě překladu opravdu záleží a máme i v takhle velkém nakladatelství nastavené poměrně přesné postupy, jak zabraňovat tomu, aby knihy vycházely v tomto stavu. Bohužel tyto dva případy se nepodařilo podchytit včas," zalitovala.
Knihu Vamps: Čerstvá krev přeložil Radek Blažek, odpovědným redaktorem byl Boris Hokr, redakci textu dělala Michaela Merglová, korekturu Lucie Krátká. Euromedia titul publikovala pod značkou Laser. Na špatný překlad minulý měsíc upozornila Jana Malá v článku na serveru iLiteratura.cz.
"Pro knihu je charakteristická jak snížená citlivost ke stylistické úrovni textu, tak i ne zcela zvládnutá redaktorská práce," uvedla k Vamps tento pátek překladatelka Jiřina Vyorálková. Podle ní česká verze textu vykazuje neúměrné množství chyb a nedostatků v typografii i interpunkci, stejně jako například překlepy. "Po stránce stylistické nacházíme v překladu časté interference angličtiny, jako je nadužívání přivlastňovacích zájmen, nedodržování zásad časové souslednosti, dále rušivé opakování stejných slov těsně za sebou, pleonastická spojení či nedostatky v aktuálním větném členění," vyjmenovala.
Odborníci dále kritizují kostrbaté překlady vět vycházející z anglické syntaxe, například "Někteří tu vůni dokonce zachytili sami a nastala téměř vtipná řetězová vlna rozšiřujících se nosních dírek". Podle Obce překladatelů jde množství chyb nejen za překladatelem, ale také za redakcí a nakladatelstvím.
O udělení anticeny letos rozhodla porota ve složení Ladislav Nagy, Tereza Prymak a Jiřina Vyorálková. Posuzovali doporučení a návrhy, jež Obec překladatelů obdržela v průběhu roku.
Anglista Nagy se v úvodním slovu vrátil do minulosti. "Před deseti lety Skřipec dostávaly knihy, které byly směšné a mohli jsme si z nich dělat legraci, kde byly třeba tak významné sémantické chyby, že se člověk smál, když to četl nahlas, a ani nemusel srovnávat s originálem. To se v poslední době vytrácí a je dobře, že nároky na překlad jsou přísnější," poznamenává Nagy.
Zároveň zpětně vyčítá sám sobě i kolegům, že bývali málo přísní. "Je to kritika do vlastních řad, mě samotného i mých vrstevníků. My jsme v těch 90. a nultých letech nechávali bez povšimnutí překlady, které byly špatné. Byli jsme tehdy rádi, že tu vůbec vycházejí nové knihy od autorů jako například Martin Amis. Dnes i z pozice někoho, kdo píše literární recenze a učí mladé na univerzitě, vidím, že jsme byli málo kritičtí, a vnímám, že se snížila citlivost vůči stylu," dodává.
S tím na závěr souhlasila i předsedkyně Obce překladatelů. "Musíme dávat velký pozor na to, jak se překládají díla, která jsou určena mladým čtenářům a vydávaná ve velkém nákladu, protože špatný překlad má schopnost ovlivnit formující se mozky," říká.
"Tam, kde se dostane do povědomí, jak se špatně používá čeština, si lidé zvyknou na chybné vazby, špatné koncovky, používání mezer či dělení. A jakmile si jednou zvyknou, asi bude těžké si odvykat. Pokud začne vycházet více knih s těmito chybami a dostanou se do ruky velkému množství mladých čtenářů, půjde to s češtinou z kopce," varuje Anežka Charvátová.
