Londýn - Sbírku 235 básní napsaných příslušníky afghánského radikálního hnutí Taliban vydá 17. května v Británii pod titulem jménem Poetry of the Taliban nakladatelství Hurst and Co. Básně většinou pojednávají o epickém boji proti vnějšímu uchvatiteli, ale také samozřejmě o lásce a rodině. Podle nakladatele a editorů Alexa Stricka van Linschotena a Felixe Kuehna dílka volně rozšířená po internetu dokládají, nakolik fascinující je stav mysli autorů - údajně hluboce emotivní.

Je jasné, že kniha nemohla uniknout kritice už před svým vydáním. Nejvíce to schytala od Richarda Kempa, který v roce 2003 velel britským jednotkám v Afghánistánu. Na konci března 2006 coby sedmačtyřicetiletý plukovník z armády odešel, ale nepřestal se angažovat ve vojenských otázkách jako expert a politický aktivista. Kromě Afghánistánu má za sebou mise v Iráku, Bosně, Makedonii a Severním Irsku. Dle jeho názoru jde v případě chystané knihy o nepřijatelnou propagandu a britští čtenáři by neměli zapomenout, že „jsou to fašisté, vraždící surovci, kteří utlačují ženy a bez milosti zabíjejí ty, kteří s nimi nesouhlasí a samozřejmě zabíjejí naše lidi."

„Poezie ukazuje, že tálibové jsou lidé jako my, s pocity, zájmy, obavami, jako jsou ty naše," obhajuje naopak sbírku jeden z editorů. Srovnává ji s její britskou analogií z roku 2011 Heroes: 100 Poems from the New Generation of War Poets. „Stejně jako tu máme v Heroes vojáka, který se loučí se svou matkou, tak tu máme i táliba loučícího se s matkou, než jde do boje. V zážitku existuje univerzalita," říká Van Linschoten.

Básně byly původně zveřejněny na internetových stránkách Tálibánu. Jedná se o pestrý výběr, od líčení současné války s cizinci po oslavu krásy rodné země a milostnou paštúnskou poezii navazující na tradici sedmnáctého století. Novinář David Rohde, který prožil tálibánské zajetí si vzpomíná, že jeho věznitelé si milostné básně prozpěvovali často, avšak, když byli poblíž jejich velitelé, zpívali pouze válečné, což se podle něj dá označit za známku rozdílů mezi členy hnutí.