Praha - Kdo z příznivců fotografie by neznal černobílé, téměř mystické záběry staré Prahy, jejichž autorem je Jan Reich. Jeho retrospektiva bude k vidění na Pražském hradě od 25. dubna.
Vystavený bude soubor více než 420 černobílých snímků, které doplní množství fotografických artefaktů, osobní fotografie a publikace s texty Bohumila Hrabala, Milana Kundery či Jana Rubeše. "Jednotlivé fotografické cykly časově korespondují s osobním životem Jana Reicha, odráží i historicko-politické zvraty minulého století s omezenými možnostmi umělecké tvorby," sdělila Jana Reichová, kurátorka Galerie Nový Svět.
Pražský rodák Reich (1942 - 2009) pracoval jako stavební dělník, rekvizitář, osvětlovač a dělník v cirkuse Evropa a Kludských. Při všech profesích také fotografoval. V 60. letech studoval pražskou FAMU, obor výtvarná fotografie. V roce 1969 odjel do Paříže, kde intenzivně fotil všední atmosféru města. Vznikl zde cyklus Paříž. Po devíti měsících se ale vrátil zpět do Prahy nastupující normalizace, aby dokončil studium FAMU.
Ve své práci vždy upřednostňoval kontakty na velký formát snímané dřevěnými kamerami, protože jak říkal, je to poctivé, ničím nenahraditelné řemeslo. Fotoaparáty získal i z pozůstalosti Josefa Sudka. "Tato technika ještě nebyla překonána. Jiné formáty jsou jen obchodní záležitostí na úkor kvality. U snímků krajiny je na velkém formátu dobře vidět i popředí, všechny drobnosti, detail i celek má stejnou kvalitu," říkával Reich.
Stejně tak zaujatě prohlašoval, že jedině černobílá fotografie je vhodná, protože je tajemná a pracuje se světlem a polotóny šedi. Černobílý snímek podle Jana Reicha otevírá možnosti pro fantazii, není to popisný záznam. "Barva všechno přehluší: vede k povrchnímu vnímání; krajina je pak líbezná, efektní - ale myšlenky zaniknou."
Během 70. let Reich fotografoval svět svého dětství - pražské periferní čtvrti Holešovice, Libeň, Vysočany s jejich opuštěnými továrnami, dvory, ohradami a přístavy. Od konce 70. let se autorova tvorba zásadně změnila. Odstěhoval se na venkov a pozornost zaměřil na dokumentování české krajiny.
Dalších třicet let snímal Sedlčansko, kde koupil chalupu a přivedl tam i rodinu. Na jeho snímcích vidíme starý stůl, puntíkaté hrníčky, šatičky, rozesmáté děti hrající si v nedělní odpolední pohodě. V sedlčanské krajině zobrazoval především okruh, kam mohl dojít pěšky z Křemenice po staletých stezkách, kde míjel kostely, vesnice. "Kostely, kaple, celé vesnice vypadají z dálky jako klenotnice," říkával.
Pro práci na portrétech přece jen používal také kinofilm do své oblíbené leicy. "Tenhle fotoaparát je malý a tichý, diskrétní," upřesňoval Reich.
Po roce 1989 se Reich rozhodl nasnímat historická a duchovní místa krajiny celých Čech. Tématu se věnoval deset let. Výběr 150 fotografií pak vydal knižně pod názvem Bohemia. V roce 2005 získala publikace hlavní cenu Magnesia Litera.
