Kampus Hybernská

Výslechová místnost i tajné byty. Hybernská patřila estébákům, dnes tu jsou studenti

Výslechová místnost i tajné byty. Hybernská patřila estébákům, dnes tu jsou studenti

Prohlédnout si 25 fotografií

Budova, jejíž historie sahá do 18. století, byla po druhé světové válce už značně omšelá. Nastěhovaly se do ní různé odnože spadající pod ministerstvo vnitra jako například vnitřní správa národních výborů nebo hospodářský odbor.

Barokně-klasicistní Desfourský dům, který je vstupní branou do vnitrobloku, získalo ministerstvo vnitra v 50. letech minulého století a vybudovalo v něm sídlo své krajské správy.

Reportáž: Aby nepsali jen ti s kachními žaludky. Sjezd spisovatelů byl punk

Reportáž: Aby nepsali jen ti s kachními žaludky. Sjezd spisovatelů byl punk

Otevřel téma obtěžování básnířek, dal prostor romské autorce, zazněla kritika státu po roce 1989. Mladší uvedli, co považují za generační román.

Slavní ukrajinští spisovatelé navštíví Prahu. Vystoupí Žadan i Andruchovyč

Slavní ukrajinští spisovatelé navštíví Prahu. Vystoupí Žadan i Andruchovyč

Charkovský básník s kapelou zahraje v Rock Café, autor románu Moskoviáda promluví na Sjezdu spisovatelů.

Knížák: Sochu Špinarové bych vyhodil. Rušit Čajkovského v Národním divadle je demence

Knížák: Sochu Špinarové bych vyhodil. Rušit Čajkovského v Národním divadle je demence

Knížák v rozhovoru o tom, že je problematické vracet zcizené africké umění do zemí původu a proč je podle něj informování o válce na Ukrajině nefér.

Knížák jako ostrov. Výstava připomíná bývalého šéfa Národní galerie

Knížák jako ostrov. Výstava připomíná bývalého šéfa Národní galerie

Prohlédnout si 10 fotografií

Snímek z výstavy Ostrov Knížák.

Milan Knížák před svým dílem v Kampusu Hybernská.

Foto: Slavné fotky, velké indické dílo i tajemný malíř. Co skrývají uzavřené galerie

Foto: Slavné fotky, velké indické dílo i tajemný malíř. Co skrývají uzavřené galerie

Prohlédnout si 36 fotografií

Jako první Čermáková vybrala tuto dvojici děl. "Jde o obrazy vytvářené přístrojem, který si Roztočil sám sestavil. Měsíc až dva trvá, než dílo vznikne. Až je hotové, zavěsí ho na stěnu a začne s ním ještě pracovat. Říkáme tomu současný pointilismus," usmívá se Čermáková.

"Sultanina realita vypovídá o vztahu indických žen a literatury v průběhu historie. Nejen to, že se v knihách nejdříve neobjevovaly vůbec, pak v podřadných rolích a až nakonec jako hrdinky. Ale zároveň i to, že až po dlouhé době začaly ženy knihy i číst a posléze je i samy psát," popisuje kurátorka. Dílo má podobu digitální knihy v angličtině, s řadou skrytých odboček a záměrnou retro grafikou. "Kapitoly jsou víceméně chronologické, odvíjí se v nich příběh. Zároveň se to dá číst napříč, procházet si jednotlivé odkazy. Má to spoustu vrstev, vychází to z archivního vyhledávání umělkyně, jen rok strávila výzkumem. Celé to vznikalo přes dva roky."