Ukrajinskojazyčný básník z ruskojazyčného Charkova Serhij Žadan do Prahy přijede po boku ska kapely, která se dříve jmenovala Sobaki v kosmosi a nyní se nazývá Žadan i sobaki. Vystoupí 31. srpna v pražském Rock Café. Vstupenky za zhruba 500 korun lze pořídit na webu Pingpong.com.ua.

Serhij Žadan od ruské anexe Krymu v roce 2014 přispěl k mnoha projektům na východě Ukrajiny čelící agresi proruských separatistů podporovaných Moskvou. Poté, co Moskva letos v únoru zahájila vojenské tažení na Kyjev, rozvážel humanitární pomoc obráncům Charkova. "Rusové nás chtějí zničit jen proto, že jsme Ukrajinci, proto, že mluvíme svým jazykem, máme svou subjektivitu, jazyk, kulturu, literaturu," řekl ve zdravici, kterou v březnu zaslal účastníkům předávání českých cen Magnesia Litera.

Související

Rusové ho zmlátili, Bělorusové zatkli. Ukrajinský spisovatel Žadan dostane cenu

V době ruského obléhání Žadan pořádal básnická čtení a koncerty ve stanici metra, která občanům sloužila jako kryt. Spisovatel také na sociálních sítích vydražil svoje staré martensky a peníze použil na nákup potravin pro seniory, kteří ve městě zůstali.

Na východě Ukrajiny se také odehrávají Žadanovy romány Vynález jazzu na Donbasu nebo zatím poslední, pět let starý Internát o učiteli ukrajinštiny, jenž musí projít ostřelovaným územím a překročit frontovou linii, aby vyzvedl svého třináctiletého synovce z internátu. Česky autorovi vyšla sbírka poezie Dějiny kultury začátku století v překladu Alexeje Sevruka nebo povídky Big Mac, převedené do češtiny Sevrukem a Miroslavem Tomkem.

Zanedlouho má nakladatelství Fra publikovat ještě román nazvaný Depeche Mode, nastiňující atmosféru Charkova začátkem 90. let.

Na letošním Frankfurtském knižním veletrhu Žadan převezme prestižní Mírovou cenu německých knihkupců. "Oceňujeme jeho umělecké dílo i jasný postoj. Opakovaně nasazuje život, aby pomohl lidem zasaženým válkou," zdůvodnili pořadatelé.

O několik týdnů později Prahu navštíví jeden z nejznámějších žijících ukrajinských spisovatelů Jurij Andruchovyč. Bude hostem druhého porevolučního Sjezdu spisovatelů, jenž se mezi 15. a 17. zářím uskuteční v Kampusu Hybernská a jehož tématem bude mimo jiné literatura v době války.

Andruchovyč je znám zejména jako autor románu Moskoviáda. Ten se odehrává v ruské metropoli na přelomu 80. a 90. let minulého století a líčí sestup do spodních pater tamní společnosti. V překladu Alexeje Sevruka a Miroslava Tomka prózu vydalo Fra.

Také Andruchovyč se vyjadřuje k politice. "Začátek konfliktu na východě Ukrajiny jsme vnímali jako vyhlášení války. A každému bylo jasné, že na tuto válku nejsme připraveni," řekl před sedmi lety v pražské Knihovně Václava Havla. Zároveň si ale pochvaloval, že od začátku ruské agrese v roce 2014 je ukrajinská společnost jednotná jako nikdy dřív.

Související

Pane Dostojevský, ku*va, jak ta vaše "jedna jediná dětská slza" pomohla rusům?

Po masových demonstracích na Majdanu neboli kyjevském náměstí Nezávislosti z přelomu let 2013 a 2014, které vedly ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče, Andruchovyč s přáteli objížděli ukrajinská města s představením alegoricky znázorňujícím dění na Majdanu. Po revoluci se pro něj Kyjev stal "městem, které jsem začal milovat víc než kterékoliv na světě", uvedl.

Po zahájení letošní ruské invaze na Ukrajinu napsal Andruchovyč esej reagující na ruskou brutalitu vůči ukrajinským civilistům ve městech jako Buča. "Buča, stejně jako všechny jiné Buči, nepředstavuje žádnou nešťastnou náhodu, žádný exces, žádnou hysterii 'prostých chlapců' zahnaných válkou do kouta, ale ruským státem naplánovaný a metodicky plněný program, jehož cílem je částečně znevolnění a především zničení Ukrajinců," uvedl.

Jurij Andruchovyč nebude jediným zahraničním hostem pražského Sjezdu spisovatelů. Vystoupí také německy píšící ukrajinský spisovatel a novinář Dmitrij Kapitelman, publicistka Sonja Koškina, bohemistka a mluvčí ukrajinské ambasády v Praze Tetiana Okopna nebo běloruský publicista a překladatel Siarhiej Šupa.

Cílem sjezdu, na němž dále promluví čeští autoři od Aleny Wagnerové přes Kláru Vlasákovou a Petru Hůlovou po Pavla Kosatíka, je reflektovat stav současného světa a literatury.

"Žijeme v době války, v době pokračující pandemie, v době velkých společenských i generačních rozporů, v době klimatické i ekonomické krize. Spisovatelé vždy nabízeli velkou citlivost v zaznamenávání skutečnosti, otevírali nepohodlná témata, hledali hlubší souvislosti. Chceme zdůraznit význam literatury jako nástroje reflexe a porozumění," uvedla básnířka Jitka Bret Srbová z pořádající Asociace spisovatelů.

Program bude rozdělen do pěti tematických bloků jako literatura v době války nebo literatura a feminismus.