K brexitu došlo již před 150 tisíci lety. Způsobily ho obří povodně, Británie odplula od Evropy

ČTK Magazín ČTK, Magazín
5. 4. 2017 14:15
Velká Británie v posledních dnech oficiálně zahájila proces odchodu z Evropské unie, vědci však uvádějí, že našli důkazy mnohem dávnějšího brexitu. Zjistili totiž, jak byl zničen úzký pás země, který kdysi spojoval dávnou Británii s Evropou. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Communications jsou vědci přesvědčeni, že před 450 tisíci lety přeteklo velké jezero a voda z něj narušila pozemní spojení. Pozdější záplavy, zhruba před 150 tisíci lety, pak Doverskou - nebo i Calaiskou - úžinu úplně otevřely. Důkazy se našly na dně Lamanšského průlivu.
Bílé útesy doverské
Bílé útesy doverské | Foto: Shutterstock

Článek časopisu Science o "geologickém brexitu" popisuje, jak miliony let náleželo území Británie k Evropě a po vysokém křídovém hřebeni vedoucím až do dnešní Francie se svobodně procházeli mamuti, hroši a nakonec i lidé.

Dnes z tohoto hřebene zbyly jen proslulé bílé útesy doverské, které vítají lidi směřující z pevninské Evropy do Velké Británie.

Teorie, že za odtržení Albionu může obrovská povodeň, byla podle časopisu Science poprvé vyslovena až v roce 1985 a teprve nyní získali vědci jasnější a přesnější důkazy.

Studii vedl profesor Sanjeev Gupta z Královské univerzity v Londýně. Otevření Doverské úžiny podle něj bylo jednou z událostí, které definovaly podobu severozápadní Evropy - a rozhodně byla určující pro budoucí podobu Británie. "Pokud by se tato náhodná geologická událost nestala, znamenalo by to, že by Británie navždy zůstala spojená s kontinentem," řekl podle zpravodajského serveru BBC Gupta.

Důkazy ze dna Lamanšského průlivu

Před více než půl milionem let, uprostřed doby ledové, spojoval dnešní Dover na jihu Anglie s Calais v severní Francii most v podobě pásu země. Severně v jeho těsné blízkosti bylo velké ledovcové jezero, které se vytvořilo na okraji ledové tabule pokrývající většinu Evropy.

Vědci se domnívají, že jezero začalo přetékat, takže kvanta vody pak narážela do spojovacího pásu země. Důkazy tohoto geologického fenoménu se našly na dně Lamanšského průlivu.

Inženýři, kteří zkoumali mořské dno kvůli plánované stavbě tunelu pod Lamanšským průlivem, před několika desetiletími objevili sérii záhadných velkých podvodních děr. Nyní vědci došli k závěru, že je s největší pravděpodobností způsobila přetékající voda z jezera.

"Tyto díry jsou nyní vyplněné sedimenty, ale zajímavé na nich je to, že nejde o lineární struktury, jako jsou kaňony či údolí - jsou to izolované prohlubně," řekl Gupta. "A vyskytují se v řadě - mezi Doverem a Calais se jich táhne celý pás. Navíc jsou obrovské, dosahují hloubky 100 metrů a v průměru mají od několika set metrů až do několika kilometrů."

"Vysvětlujeme je jako obří přepadové rybníky. Myslíme si, že v podstatě šlo o jezerní vodu přepadající přes skalní okraj v Doverské úžině v podobě série vodopádů, která vymlela v podloží tyto prohlubně. Jiným mechanismem se dají vysvětlit jen těžko," dodal.

Jezero přetékalo 300 tisíc let. Pak přišel brexit

Vědci si myslí, že jezero začalo přetékat asi před 450 tisíci lety, a značně tak oslabilo spojovací pás země. Pak ovšem podle jejich předpokladu následovaly katastrofální povodně. Nastaly asi před 150 tisíci lety a spojnici zničily úplně. "Výsledkem je obří údolí vyhloubené v úžině, které je široké osm až deset kilometrů. Nese řadu znaků, které ukazují na erozi způsobenou povodněmi," uvedl Gupta.

Podle spoluautorky studie Jenny Collierové není jasné, co jednu či druhou událost způsobilo. "Možná se ulomil kus ledové pokrývky, zřítil se do jezera a zvedl vlnu, která vyryla cestu vodě přepadající přes křídový okraj," uvedla. Ten pak mohla dále oslabit nějaká katastrofa, možná zemětřesení, jež uvolnilo megapovodeň, která spojení mezi kontinentální Evropou a Británií definitivně přerušila.

Vědci by rádi zpřesnili časový rámec a okolnosti tohoto "geologického brexitu". To by vyžadovalo hloubkové vrty do dna Doverské úžiny a analýzu stáří sedimentů. To by ovšem byla hodně náročná i nákladná akce, protože Lamanšský průliv je nejrušnější lodní trasou na světě i místem silných přílivových a odlivových proudů.

Nikdo další po brexitu nyní Evropu neopustí, tvrdí europoslanec Pavel Telička | Video: Pavlína Nouzová
 

Právě se děje

před 48 minutami

Tři čtvrtiny lidí chtějí místo stravenek dostávat peníze, ukázal průzkum. Ministerstvo navrhuje stravenkový paušál.

Až tři čtvrtiny zaměstnanců, kteří dnes dostávají stravenky, by raději přešly na peněžní stravenkový paušál. Většina z nich by přitom své stravovací návyky nezměnila. 

Čtyři pětiny restaurací by zase přivítaly, kdyby u nich méně lidí platilo stravenkami. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo financí uskutečnila agentura Median mezi 1212 respondenty. 

"Dnešní režim zachováváme a nijak jej neomezujeme. Pouze ke stravenkám a firemním jídelnám přidáme třetí možnost, díky které mohou zaměstnanci dostat nezdaněný příspěvek na stravování rovnou v penězích. Kdo chce, pojede stále ve stejném režimu a nic se pro něho nezmění," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Návrh je součástí připravovaného daňového balíčku na rok 2021. Návrh v tuto chvíli projednávají ministerstva. Jeho účinnost je navržena od 1. ledna 2021. 

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

V severní Itálii ve městě Padova zemřel osmasedmdesátiletý muž pozitivně testovaný na koronavirus. Jde o prvního Evropana, který nákaze podlehl.

 Úmrtí v pátek pozdě večer oznámil italský ministr zdravotnictví Roberto Speranza.

Muž byl jedním ze dvou starších pacientů v oblasti Veneto, u kterých bylo podezření na nemoc COVID-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje. V nemocnici ležel podle italských médií 14 dní a přijat byl s jiným druhem onemocnění.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

V palivových nádržích tří desítek letadel značky Boeing 737 MAX objevil výrobce zbytky materiálu, mohly ohrozit bezpečnost strojů.

Během kontroly zatím nepředaných strojů výrobce objevil podobný problém u 35 z nich, potvrdil mluvčí firmy. Podle informací agentury Reuters se jednalo o víc než polovinu zkontrolovaných letounů. 

Firma uvedla, že v nádržích se našly zbytky cizích předmětů, což je termín, který se používá pro nejrůznější materiál, jako jsou hadry, nástroje, kovové třísky a další. Většinou zůstává po zaměstnancích, kteří se podílejí na výrobním procesu. Podobný problém už měla firma také u jiných letadel, například u tankovacích letounů KC-46, upozornila agentura Reuters. Tyto předměty zvyšují riziko elektrického zkratu a požáru.

Letadla 737 MAX jsou už téměř rok odstavena z provozu, nová čekají zaparkovaná na své dodání aerolinkám. Zákaz přišel loni v březnu po dvou smrtelných nehodách. 

Zdroj: Reuters , ČTK
před 2 hodinami

Nákaza koronavirem v Číně polevuje, její nárůst hlásí Jižní Korea. Nakažených je celkem přes 76 tisíc.

Nemoci způsobené novým typem koronaviru v pevninské Číně podlehlo již celkem 2345 lidí. Během pátku jich zemřelo 109, o devět méně než ve čtvrtek. Nakažených je přes 76 tisíc. Počet nově onemocnělých se v pátek výrazně snížil na 397 ze čtvrtečních 889. Informovala o tom v sobotu odvoláním na čínské zdravotnické úřady agentura Reuters. Výrazný nárůst nových případů hlásí Jižní Korea.

Epicentrum epidemie, provincie Chu-pej, hlásí za pátek výrazně nižší počet nových případů onemocnění i mírně nižší počet nových úmrtí. Počet nových nemocných klesl na 366 ze čtvrtečních 631. Počet mrtvých v této nejvíce zasažené čínské provincii činil v pátek 106, zatímco ve čtvrtek to ještě bylo 115. Celkem v Chu-pej již zemřelo 2250 lidí a celkový počet nakažených tam byl k pátku 63 tisíc.

Zdroj: ČTK
Další zprávy