K brexitu došlo již před 150 tisíci lety. Způsobily ho obří povodně, Británie odplula od Evropy

ČTK Magazín ČTK, Magazín
5. 4. 2017 14:15
Velká Británie v posledních dnech oficiálně zahájila proces odchodu z Evropské unie, vědci však uvádějí, že našli důkazy mnohem dávnějšího brexitu. Zjistili totiž, jak byl zničen úzký pás země, který kdysi spojoval dávnou Británii s Evropou. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Communications jsou vědci přesvědčeni, že před 450 tisíci lety přeteklo velké jezero a voda z něj narušila pozemní spojení. Pozdější záplavy, zhruba před 150 tisíci lety, pak Doverskou - nebo i Calaiskou - úžinu úplně otevřely. Důkazy se našly na dně Lamanšského průlivu.
Velká Británie - Ilustrační foto.
Velká Británie - Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Článek časopisu Science o "geologickém brexitu" popisuje, jak miliony let náleželo území Británie k Evropě a po vysokém křídovém hřebeni vedoucím až do dnešní Francie se svobodně procházeli mamuti, hroši a nakonec i lidé.

Dnes z tohoto hřebene zbyly jen proslulé bílé útesy doverské, které vítají lidi směřující z pevninské Evropy do Velké Británie.

Teorie, že za odtržení Albionu může obrovská povodeň, byla podle časopisu Science poprvé vyslovena až v roce 1985 a teprve nyní získali vědci jasnější a přesnější důkazy.

Studii vedl profesor Sanjeev Gupta z Královské univerzity v Londýně. Otevření Doverské úžiny podle něj bylo jednou z událostí, které definovaly podobu severozápadní Evropy - a rozhodně byla určující pro budoucí podobu Británie. "Pokud by se tato náhodná geologická událost nestala, znamenalo by to, že by Británie navždy zůstala spojená s kontinentem," řekl podle zpravodajského serveru BBC Gupta.

Důkazy ze dna Lamanšského průlivu

Před více než půl milionem let, uprostřed doby ledové, spojoval dnešní Dover na jihu Anglie s Calais v severní Francii most v podobě pásu země. Severně v jeho těsné blízkosti bylo velké ledovcové jezero, které se vytvořilo na okraji ledové tabule pokrývající většinu Evropy.

Vědci se domnívají, že jezero začalo přetékat, takže kvanta vody pak narážela do spojovacího pásu země. Důkazy tohoto geologického fenoménu se našly na dně Lamanšského průlivu.

Inženýři, kteří zkoumali mořské dno kvůli plánované stavbě tunelu pod Lamanšským průlivem, před několika desetiletími objevili sérii záhadných velkých podvodních děr. Nyní vědci došli k závěru, že je s největší pravděpodobností způsobila přetékající voda z jezera.

"Tyto díry jsou nyní vyplněné sedimenty, ale zajímavé na nich je to, že nejde o lineární struktury, jako jsou kaňony či údolí - jsou to izolované prohlubně," řekl Gupta. "A vyskytují se v řadě - mezi Doverem a Calais se jich táhne celý pás. Navíc jsou obrovské, dosahují hloubky 100 metrů a v průměru mají od několika set metrů až do několika kilometrů."

"Vysvětlujeme je jako obří přepadové rybníky. Myslíme si, že v podstatě šlo o jezerní vodu přepadající přes skalní okraj v Doverské úžině v podobě série vodopádů, která vymlela v podloží tyto prohlubně. Jiným mechanismem se dají vysvětlit jen těžko," dodal.

Jezero přetékalo 300 tisíc let. Pak přišel brexit

Vědci si myslí, že jezero začalo přetékat asi před 450 tisíci lety, a značně tak oslabilo spojovací pás země. Pak ovšem podle jejich předpokladu následovaly katastrofální povodně. Nastaly asi před 150 tisíci lety a spojnici zničily úplně. "Výsledkem je obří údolí vyhloubené v úžině, které je široké osm až deset kilometrů. Nese řadu znaků, které ukazují na erozi způsobenou povodněmi," uvedl Gupta.

Podle spoluautorky studie Jenny Collierové není jasné, co jednu či druhou událost způsobilo. "Možná se ulomil kus ledové pokrývky, zřítil se do jezera a zvedl vlnu, která vyryla cestu vodě přepadající přes křídový okraj," uvedla. Ten pak mohla dále oslabit nějaká katastrofa, možná zemětřesení, jež uvolnilo megapovodeň, která spojení mezi kontinentální Evropou a Británií definitivně přerušila.

Vědci by rádi zpřesnili časový rámec a okolnosti tohoto "geologického brexitu". To by vyžadovalo hloubkové vrty do dna Doverské úžiny a analýzu stáří sedimentů. To by ovšem byla hodně náročná i nákladná akce, protože Lamanšský průliv je nejrušnější lodní trasou na světě i místem silných přílivových a odlivových proudů.

Nikdo další po brexitu nyní Evropu neopustí, tvrdí europoslanec Pavel Telička | Video: Pavlína Nouzová
 

Právě se děje

před 4 minutami

Sdruženář Pažout je po skoku na MS devátý, vede Jamamoto

Sdruženář Ondřej Pažout je devátý po skokanské části závodu na středním můstku na mistrovství světa v Oberstdorfu. Do desetikilometrové běžecké části, která odstartuje v 16:00, vyrazí s odstupem 41 sekund za vedoucím Rjotou Jamamotem z Japonska. Favorizovaný Nor Jarl Magnus Riiber vyběhne za obhajobou titulu na trať z třetího místa a ztrátou 22 sekund na lídra.

Juniorský mistr světa z roku 2018 Pažout skočil 103 metrů a ve dvaadvaceti letech se dlouho vyhříval v křesle pro vedoucího závodníka. V elitní desítce po skoku je na MS jako první Čech od šampionátu v Liberci před 12 lety. Aleš Vodšeďálek tehdy na středním můstku překvapil osmým nejlepším skokem, ale v běhu klesl na 37. místo.

Z dalších českých reprezentantů skočil Tomáš Portyk 94,5 metru a před během je třicátý s dvouminutovou ztrátou. Jan Vytrval zvládl o půl metru méně a do stopy se vydá o dvě místa a sedm sekund za Portykem.

před 18 minutami

Huawei chce vyrábět elektromobily, první modely může představit už letos

Čínská technologická společnost Huawei Technologies plánuje výrobu elektromobilů pod svou vlastní značkou. Některé modely by mohla představit už v letošním roce, uvedla v pátek s odvoláním na informované zdroje agentura Reuters. Firma už podle zdrojů jedná se státní společností Changan Automobile a dalšími automobilkami o využití jejich továren pro výrobu svých elektromobilů. Huawei je největším výrobcem telekomunikačních zařízení na světě, kvůli sankcím ze strany Spojených států ale v poslední době expanduje do nových odvětví.

Zdroj: ČTK
Další zprávy